Nahrávka: Majitel odmítá pronajmout byt Romovi
Praxi svévolného nakládání některých majitelů s romskými nájemníky zdokumentoval server Romea.cz vícekrát. V návaznosti na kauzu z letošního července, kdy se protiprávním rozhodnutím jednatele firmy A Property Ondřeje Opletala ocitla doslova ze dne na den na ulici mladá romská matka tří dětí Nikola Holubová, přinášíme další svědectví o praktikách dvojice bratrů Opletalových, kteří A Property, s.r.o. zastupují jako jednatel a majitel.
Naši redakci kontaktoval v uplynulých dnech pan Jaroslav Suchý, který se o bydlení v jedné z nemovitostí vlastněných firmou A Property zajímal, bylo mu však telefonicky sděleno, že majitel Romům byty pronajímat odmítá. Suchého, známého médiím z minulosti jako „muž, který pohladil Obamu“ či právním sporem s Parlamentními listy, zaujala nabídka vysočanského bytu v inzerátu na serveru bezrealitky.cz zveřejněná 21. srpna.
Protože je sám Rom a s diskriminací v oblasti bydlení má několik přímých zkušeností, rozhodl se pojistit se proti eventuálnímu odmítnutí na základě etnicity pořízením nahrávky telefonického rozhovoru. Tu má server Romea.cz k dispozici.
Pronajímat Romům nemám zapotřebí
Záznam zachycuje rozhovor mezi Jaroslavem Suchým a Janem Opletalem, v němž spolu muži nejprve hovoří o praktických detailech týkajících se pronájmu. V momentě, kdy se pan Suchý dotáže, zda by bylo možné pronajmout byt romské rodině, odpovídá druhá strana, že ne, protože „to nemá zapotřebí“, a stěžuje si, že „v 50 procent případů to končí tak, že na něj hulákají, že chce nájem“.
Když následně Suchý zjišťuje, zda by bylo možné ubytovat jeho osobně, dostává se mu nejprve příslibu, že by to bylo možné za předpokladu, že se mu bude osobně „líbit“. Po upřesnění, že pan Suchý je také Rom, jej však Jan Opletal definitivně odmítá a dodává, že když přijde další (neromský) zájemce, odmítne si u něj byt pronajmout, protože „těch cikánů tady bydlí už moc“. Na závěr se s Jaroslavem Suchým rychle loučí a telefon pokládá.
Jaroslav Suchý tvrdí, že zprvu neměl v úmyslu kauzu medializovat a chtěl se s firmou A Property domluvit mimosoudně. „Po důsledné ignoraci ze strany obou bratrů jsem se rozhodl, že mi záleží na tom, aby byla společnost před jejich jednáním varována,“ uvedl pro Romea.cz a dodal, že v současné době podává k obvodnímu soudu pro Prahu 5 též žalobu na firmu A Property za diskriminaci v přístupu k bydlení .
Na telefonním čísle uvedeném v kontaktech firmy A property se našemu serveru podařilo telefonicky zastihnout pana Ondřeje Opletala, jednatele a bratra Jana Opletala, který byl přítomen při vyhrocených jednáních s někdejší nájemnicí Nikolou Holubovou. Ondřej Opletal do telefonu tvrdil, že o telefonátu s panem Suchým nic neví. Několikrát zdůraznil, že nestojí o medializaci případu, a že doufá, že „to bude redakce respektovat“. Sdělil nám také, že na Jaroslava Suchého podává trestní oznámení kvůli stalkingu, neboť ten se mu prý má dovolávat „desetkrát denně“.
Může za to ROMEA?
Na nahrávce pořízené Jaroslavem Suchým zmiňuje Jan Opletal též „agenturu Romea“, jejíž zaměstnankyně na něj měla „ječet, ať Romům nepronajímá, že je to jenom horší“. Zeptali jsme se zaměstnankyně ROMEA, o.p.s. Jitky Votavové, která s Janem Opletalem přišla do styku v souvislosti s případem paní Holubové, zda jsou podle ní jeho tvrzení pravdivá.
„To, jak pak Opletal popsal v telefonu panu Suchému naše setkání, neodpovídá jeho skutečnému průběhu,“ říká Votavová. „Snažil se mě tehdy před domem, ve kterém pronajímá společnost A Property bytové jednotky, přesvědčit, že právě kvůli intervenci naší organizace v případu paní Holubové už nikdy nepodepíše žádnou smlouvu s Romy. To považuji za alibismus. Domnívám se navíc, že pokud by i nadále docházelo stejným způsobem jako v případu paní Holubové k porušování občanských práv nájemníka a hrubému nedodržování nájemní smlouvy ze strany jednatele společnosti, bude mít zájemce o nájem spíš štěstí, když se nestane klientem této společnosti,“ je přesvědčená Votavová.
Komu slouží antidiskriminační zákon?
Právní úpravu situace, kdy je zájemce určitého etnika a´priori vyloučen z možnosti se ucházet o nájemní bydlení, zajišťuje antidiskriminační zákon, který v příslušné pasáži stanovuje, že „pokud vlastník nemovitosti, která je nabízena veřejnosti [§ 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona], sdělí zprostředkovateli (realitnímu makléři), že si nepřeje, aby byla druhou smluvní stranou osoba určitého etnika, dopouští se diskriminace, a to formou navádění (§ 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona).“
Konkrétní spory se pak řeší občanskoprávní cestou; pro mnohdy nemajetné oběti diskriminace v přístupu k bydlení je však často těžké, ne-li přímo nemožné, si zajistit nákladnou právní pomoc. Mnoho z nich se tak spoléhá na omezenou míru pomoci, kterou jim mohou poskytnout neziskové organizace.
