Před rokem zemřela romská spisovatelka Tera Fabiánová
Ve věku 76 let zemřela loni 22. března v Praze jedna z nejznámějších romských spisovatelek Tera Fabiánová. Narodila se na jižním Slovensku a vyrůstala v cikánské osadě. Brzy po válce se přestěhovala spolu s rodinou do Čech, do rodiště matky, nedalekých Vlčan. Do školy chodila pouze dva roky.
Od svých pěti let manuálně pracovala – nejdříve u sedláků na poli, později jako služka. Celých 35 let také pracovala jako jeřábnice v ČKD Praha a několikrát byla vyznamenána.
Psát začala už jako dítě, nejprve maďarsky, protože nepovažovala romštinu za natolik vyvinutou, aby v ní mohla vznikat literární díla. Později ale na romský jazyk přešla. Psala básně, povídky a zejména fejetony a její tvorba nezůstala bez povšimnutí.
V 60. letech například Československý rozhlas odvysílal překlad její prózy Cikánský sen, Jana Ševčíková zase zfilmovala pro Českou televizi její povídku Čavargoš (Tulák) o dobrodružstvích malého pejska a její báseň Štěstí přichází ke mně byla před pár lety vystavena v rámci série Poezie pro cestující na plochách pražského metra. V prosinci 2006 získala Tera Fabiánová literární cenu Mileny Hübschmannové za celoživotní dílo.
E bacht ke mande avel
E bacht ke mande avel
ča perdal le čhavorengere vastora.
O čoripen ke mande khere
so man užarel?
Diňom le Devleske, so leskero hin.
Mek kamav le bengeske vareso?
Upral mro šero o chmari denašen
me ke phuv kijaphandľi som
sar bango kašt…
Tho bango kašt del učhaj.
Štěstí přichází ke mně
Štěstí přichází ke mně
jen skrze ručičky mých dětí.
V domě je samá bída
co víc mě čeká?
Dala jsem Bohu,
co mu patří.
Dlužím snad ještě něco ďáblovi?
Vysoko nad mou hlavou běží oblaka
a já jsem připnutá k zemi
jako křivý strom…
I křivý strom dává stín.
