Před 80 lety zemřel v Osvětimi Jiří Ištván. Byl prvním romským obecním zastupitelem v Československu?

Ač se první romské kovářské rodiny (zejména s příjmeními Kýr, Malík, Dycha, Kubík) objevily v Radějově již počátkem 19. století a někteří jednotlivci těchto příjmení se sem později hlásili svým domnělým domovským právem, v meziválečném období žila v této obci již pouze jedna postupně se rozšiřující romská rodina, a to s příjmením Ištván. Na adrese Radějov č. 3, v oblasti zvané v „Seči“, si Josef Ištvan (psaný důsledně s krátkým a) narozený v Radějově v r. 1859, postavil patrně okolo roku 1908 domek s vlastní kovárnou a dále zde provozoval toto řemeslo. Josefu Ištvanovi a jeho manželce Evě roz. Kubíkové (nar. 1864) se postupně narodilo osm synů a podle míst jejich narození lze předpokládat, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. let se rodina Ištvanových buď pohybovala nebo stěhovala po obcích na moravsko-slovenském pomezí (Hrubá Vrbka, Radějov, Vrbovce-Vápeník). Z osmi synů se pouze pět dožilo dospělosti, navíc nejstarší syn Jan (nar. 1886 v Hrubé Vrbce) padl v první světové válce. Ještě ve dvacátých letech Josef Ištvan vykonával kovářskou práci, ovšem jeho synové se již živili jako nádeníci, námezdní dělníci.

Zbývající čtyři se postupně oženili: Josef (nar. 1891) si vzal ženu z rodiny Heráků, Martin (nar. 1897) a Matěj (nar. 1899) měli manželky z neromských rodin a Jiří (nar. 1902) se oženil s Marií Kýrovou ze Strážnice. Všichni čtyři synové zůstali se svými manželkami žít v Radějově, patrně si postavili ještě další dva domky. V r. 1930 otec rodiny, Josef Ištvan, ve svých 71 letech zemřel. V jeho domku zůstaly žít vdova Eva (nar. 1864) a rodiny Martina a Jiřího. Oba dva měli postupně pět dětí (Martin dvě nejstarší „vyženil“, tedy byl pro ně otčímem). V rodině druhého nejstaršího syna, Josefa, se narodily čtyři děti a Matěj měl jen jednu dceru (i když nebyla jeho vlastní, dostala příjmení Ištvánová). Žel, dvě z celkového počtu třinácti zde narozených dětí s příjmením Ištván zemřely ještě v dětském věku.

Život v meziválečné době přinesl do života nejen romských rodin na Strážnicku mnoho nového a jistě se tyto novinky dotkly i rodiny Ištvánových z Radějova. Je například známo, že i v Radějově hráli některé ze svých představení legendární ochotníci ze Strážnice a Petrova – patrně první romský divadelní soubor na Moravě. A lze předpokládat, že rodina udržovala kontakty s Romy i v dalších okolních obcích, zejména s Kýrovými ze Strážnice, a zvláště snad s Kubíkovými z Vrbovců a Hrubé Vrbky.

Ve Strážnici žila početná původní rodina Marie roz. Kýrové (nar. 1902), manželky Jiřího. Její mladší sestra Anna Kýrová (nar. 1927), které se podařilo jako jediné z rodiny přežít věznění v KT, vzpomínala na tuto svou nejstarší sestru Marii jako na Maryšu, po ní druhou nejstarší sestrou byla Kateřina (v rodině zvaná Kača), jež se v r. 1930 provdala za legendárního primáše Jožku Kubíka a žila s ním v Hrubé Vrbce. Zda se Ištvánovi znali i s významným aktivistou Janem Danielem z Petrova, který již v r. 1923 zaslal svůj podnět na zlepšení života Romů cestou vzdělávání do prezidentské kanceláře, není dnes možné zjistit, ovšem lze předpokládat, že se i o jeho aktivních snahách zlepšit postavení Romů dozvídali.

Právě se snahami o zlepšení vlastních životních šancí je spojená další významná změna: politický aktivismus. Také ze vzpomínek strážnických Kýrů i několika přeživších Danielů z Petrova vyplývá, že některé osobnosti z těchto komunit byly osloveny komunistickými ideály a ztotožnily se s nimi. Coby zástupci nemajetných dělníků se účastnili stávek a demonstrací v nedalekém Hodoníně. Zda se jich účastnili i někteří z radějovských Ištvánů, nelze dokázat, žádné záznamy o jejich účasti na stávkách se zatím neobjevily. Je ovšem možné prokázat, že se nejmladší syn Josefa st., Jiří Ištván, dostal za KSČ do zastupitelstva obce Radějov. Kandidoval jistě již v r. 1931, tedy ve svých 29 letech, kdy se dostal pouze na místo náhradníka, avšak již od r. 1932 jako náhradník do zastupitelstva nastoupil a v r. 1934 svůj post obhájil. Během let 1932 až 1938 byl aktivním účastníkem komunální politiky, jedním z patnácti zástupců volených asi 550 voliči. Jako zastupitel spolurozhodoval o životě v obci, jejím hospodaření a rozvoji: pravidelně se účastnil schůzí, o čemž svědčí desítky jeho podpisů v knize protokolů. Jeho podpis nacházíme nejen mezi účastníky schůzí, celkem 11x je podepsán také jako kontrolor zápisu o průběhu schůze. KSČ v Radějově byla v meziválečném období zjevně úspěšnou stranou: ve volbách v r. 1931 získala 4 mandáty (nejsilnější ČSL jich měla v té době 6) a v r. 1934 získala již mandátů 5 (stejný počet jako ČSL, která – ač vyhrála – byla od r. 1934 mírně oslabena). Navzdory politickému aktivismu, kterým byla rodina Ištvanových podle vzpomínek přeživších zasažena, účastnili se členové rodiny i církevních slavností a jiných aktivit v obci. Nejmladší dcera Martina Ištvána, Lenka, byla vyhlášenou zpěvačkou, při slavnostech předzpívávala v kostele a zpívala i sóla. Jak přeživší po letech vzpomínali, při častém domácím muzicírování, kdy Jiří i Martin hráli na housle, se doma nezpívaly písně romské, ale slovácké a také komunistické (např. My to všechno vyhrajeme).

Ačkoliv byla tato jediná romská rodina v Radějově úspěšně etablovaná, pracovala a žila mezi místními a pěstovala s nimi dobré vztahy, i tak se všichni přímí potomci zakladatele rodu, Josefa Ištvana st., museli za války „odstěhovat za prací“ – jak jim bylo řečeno před transportem v březnu 1943, kdy starosta obce odvážel na shromaždiště ve Strážnici nejprve rodiny Jiřího a Josefa spolu s jejich maminkou Evou. Ta byla tehdy již bezmála osmdesátiletá stařenka a ptala se: „Jak tam budu moct pracovat, když jsem už takhle stará?“ V květnu téhož roku dostali povolávací příkaz Martin a jeho tři dcery a také Josefova dcera, která byla v té době již provdaná za Neroma. Doma směli zůstat jen ti, kteří neměli žádné romské předky. Těmto transportům unikli pouze dva potomci romské rodiny: Matěj, který byl za prací v Říši, a syn Jiřího Pavel, který se v Ostravě učil na horníka. Martinova žena Anna po válce vzpomínala, že se snažila svého muže i dcery vyprosit a ze soupisu vyreklamovat, ovšem neúspěšně. Jejich odsunu prý mohl zabránit nacista pracující jako úředník na zámku ve Strážnici ing. Parsch, který ji však odbyl slovy: „Co Ištvan, to komunista – a takoví musí vymizet.“ Úspěšnější nakonec byla její nejstarší dcera zvaná Stázka (narozená jako nemanželská), která se dostavila na shromaždiště v Hodoníně a u přítomných nacistů se jí podařilo své tři sestry a také sestřenici vyprosit – o všech tvrdila, sama blondýnka, že jsou to její sestry a míšenky. Mohly se sice vrátit domů, ale následně se musely ukrývat u příbuzných v jiných obcích, dokud jim hrozily další transporty. Otčíma Martina se však nejstarší Stázce vyreklamovat nepodařilo.

Z jedenácti členů rodiny Ištvánových odvlečených do tzv. cikánského tábora v Auschwitz II Birkenau se domů nikdo nevrátil. Až na Josefova syna Jana (nar. 1919), který se jako jediný dostal do transportu z AIIB a není známo, jak a kde zemřel (jestli v KT Mittelbau-Dora nebo na pochodu smrti), zahynuli všichni v AIIB. O jejich tragickém konci se přeživší v Radějově dozvěděli od těch, kterým se podařilo věznění v likvidačních táborech přežít a vrátit se do Strážnice, konkrétně se vdova po Martinu Ištvánovi odvolávala na informace od Jana Angra a Antonie Kýrové (roz. Kubíkové z Kněždubu, později Angrové).

Kromě zmíněných dcer a jedné neteře se konce války dožili i Matěj Ištván a syn Jiřího a Marie, Pavel. Jiří Ištván, někdejší radějovský zastupitel za KSČ, zahynul 2. srpna 1943. Jeho synové František a Jiříček již v dubnu 1943 a starší bratři v červenci 1943. Jeho úmrtí jistě těžce prožívaly jeho manželka Marie a sedmiletá dcerka Mařenka, obě zemřely jen o několik dní později. Právě si připomínáme 80 let od těchto tragických událostí. Čest jejich památce a čest památce prvního (nám dosud známého) romského zastupitele na našem území (ne-li v Československu či dokonce ve střední Evropě).

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné časopisu je možné si objednat na jeho webové stránce.

Anglo 80 berš Aušvicate muľas o Jiří Ištván. Peršo romano gaveskero zaačhado andre Československo?

Te rodkeras avri, so džanas pal o moravska Roma, save odoj sar perše ačhile te bešel, ta šaj rodas ča mek vareso buter kijo džanľipena, save kidle upre o historika (anglunes o Ctibor Nečas u o Jiří Hanzal), abo o inštituciji sar hin o Muzeumos pal e romaňi kultura. Te genas lav lavestar kala študiji pal romengero dživipen, ta pre amende varekana chuťel avri vareso nevo, so na užarahas. Jekh kajso nevo džanľipen pes sikhaďa, sar has rodkerdo pal bareder fameľija Ištvanovci khatar o Raďejovos, o gav hin paš e slovensko hraňica pandž kilometri la Stražňicatar.

Perše romane charťarike fameľiji (anglunes le navenca Kýr, Malík, Dycha, Kubík) has andro Raďejovos imar pro agor 19. šel berš u vareko ale fameľijendar pes kijo Raďejovos le amtenge hlašinelas sar kija peskero gav. Kajča maškar o maribena odoj dživelas ča jekh romaňi fameľija, savi barolas, u oda has o Ištvanovci. Pro adresis Raďejov num. 3, vičinelas pes oda than akor „Seč“, peske o Josef Ištvan (irinelas pes charne literenca i u tiš a) uľila odoj andro berš 1859, ačhaďa peske odoj o kher, oda šaj has andro berš 1908, u has les odoj leskero charťariko than, kaj kerelas charťariko buťi. Le Josefoske Ištvanoske u leskera romňake la Evake, savi has khatar e Kubíkovo fameľija (uľiľa 1864), uľile ochto muršora, u pal oda andre savo than uľile, šaj duminas, kaj maškar ochtovardešte u eňavardešte berša andro 19. šel berša e fameľija Ištvanovci phirkerelas, abo bešelas andro buter gava pro moravsko-slovensko themeskero agor (Hrubá Vrbka, Raďejov, Vrbovce-Vápeník). Ochto muršorendar ačhile te dživel ča pandž džene, upreder o nekhphureder čhavo o Jan (uľiľa 1886 andre Hrubá Vrbka) has viľindo andro peršo mariben. Mek andro 20. berša o Josef Ištvan kerelas e charťariko buťi, no leskere čhave kerenas imar buťi predal aver manuša, so len lenas pre buťi, kaj kampelas, ča vaš čepo love.

Štar lengere čhave, save ačhile, ile paľis jekh pal aver vera: o Josef (uľiľa 1891) iľa romňa khatar e fameľija Herákovci, o Marťin (uľiľa 1897) the o Matěj (uľiľa 1899) ile sar romňijen le džuvľijen, save na has romane, u o Jiří/Jura (uľiľa 1902) iľa romňa khatar e fameľija Kýrovci, la Marija khatar e Strážnica. Savore štar lengere čhave ačhile le romňijenca te dživel Raďejovoste, šaj duminas, kaj peske odoj ačhade mek duj khera. Andro berš 1930 lengero dad o Josef Ištvan muľa, has leske 71 berš. Andre leskero kher ačhiľa te dživel leskeri romňi e Eva (uľiľa 1864) u le Marťinoskeri the le Jirkoskeri fameľija. Andre soduj lengere fameľiji has pandž čhavore (o Marťinos iľa romňa duje čhavorenca, ta lenge na perelas sar dad). Andre fameľija le Josefoskeri, so has dujto nekhphureder čhavo, uľile štar čhavore u le Matějis has ča jekha čhaj (na has lakero dad, no dine lake dujton nav Ištvanovo). Pharipen hin, kaj duj ole dešutrine čhavorendar le dujtone naveha Ištvan mule mek sar has ciknore.

O dživipen maškar o duj maribena anďa le manušenge pre Stražňicko but nevipena u kada pejľa tiš pre romaňi fameľija Ištvanovci khatar o Raďejovos. Džanas le dokumentendar, kaj andro Raďejovos bavinenas varesave teatroskere kotora bare ašunde ochotňika Stražnicatar the Petrovostar – oda šaj has peršo romano teatroskero suboris pre Morava. Tiš šaj duminas, kaj pes e fameľija dikhelas le Romenca khatar aver gava, nekhbuter le Kýrovcenca khatar e Stražňica, u tiš le Kubíkenca le Vrbovcendar the Hrubona Vrbkatar.

Stražňicate dživelas bari fameľija, khatar has e Maria, lakero nav pal o dad has Kýrovo (uľiľa 1902), iľa la romňake o Jura Ištvan. Lakeri terneder pheň a Anna Kýrovo (uľiľa 1927), savi avľa pale andal adi fameľija korkori khatar o KT, pre Marija leperelas sar pre Maryša, paľis has lakeri pheň e Kateřina (khere la vičinenas Kača), savi andro berš 1930 iľa vera le legendarnone primašiha Jožkoha Kubíkoha u dživelas leha andre Hrubo Vrbka. Či o Ištvanovci džanenas the bare aktivistas le Jan Daniel khatar o Petrovos, savo imar andro berš 1923 bičhaďa pre prezidentoskero amtos o ľil, sar te hazdel le Romengero dživipen le sikhľuvipna andro školi, oda na džanas akana te phenel, no šaj duminas, kaj pal leskere aktiviti vaš feder Romengero dživipen vareso šunenas.

Jekhetanes paš oda, kaj o Roma kamenas predal pende feder dživipen, avľa the kada baro nevipen: poľiticko aktivismos. Tiš pal oda, so leperenas o Kýrovci khatar e Stražňica u o manuša save predžiďile le Danielovcendar khatar o Petrovos, hin te dikhel, kaj varesave anglune manušenge ale komunitendar has pre dzeka o komunisticka ideala u paťanas lenge. Šunenas pen sar čore buťakere manuša u avka phirenas lenca pro štrajki u o demonštraciji kijo Hodoninos. Či odoj phirenas tiš o Ištvanoci khatar o Raďejovos, oda našťi phenas, ňisave ľila pal kajse lengere aktiviti nane. So hin aľe čačipen, ta oda, kaj nekhterneder Josefoskero čhavo o Jiří Ištvan pes dochudľa vaš KSČ maškar o šerale pro gav Raďejovos. Pre kandidatka has imar andro berš 1931, has leske akor 29 berš, u akor pes dochudľa maškar o šerale ča sar nahradňikos, te vareko perela avri. Oda pes ačhiľa imar andro berš 1932 u sar kajso nahradňikos has maškar o šerale u andro berš 1934 chudľa le manušendar paš o voľbi o hangi u ačhiľa maškar o šerale imar čačes. Andro berša 1932 dži 1938 has aktivno andre komunalno poľitika, has jekh maškar dešupandž džene –šerale, saven kidenas avri vaj 550 manuša andro gav. Jon phenenas, so pes andro gav kerela u jov tiš. Phirelas pro sgejľipena, irinelas peskero nav andre genďi le protokolenca. Leskero nav rakhas na ča maškar o manuša, save phirenas pro schuzi, tiš dešujekhvar irinďa peskero nav sar kontroloris pal oda, so has irimen pal e schuza. Pal kada šaj duminas, kaj o KSČ Raďejovoste has maškar o maribena zoraľi poľiticko sera: andro voľbi 1931 chudľa štar mandata (nekhzoraleder ČSL has akor 6 mandata) u andro berš 1934 chudľa imar 5 (avka sar the ČSL, savi – the kaj khelďa avri o voľbi – na has imar le beršestar 1934 ajsi zoraľi). Choc has e fameľija Ištvanovci kajsi aktivno andre poľitika, sar leperen o manuša, save predžiďile, phirenas tiš andre khangeri, andre cirkva, u tiš te has varesave aktiviti andro gav, ta gejle. Nekhterneder čhaj andre fameľija le Marťinoskeri Ištvanovo, e Lenka, has ašunďi giľaďi u sar has varesave sgejľipena, ta giľavelas andre khangeri, the solo. Sar leperenas o manuša, save predžiďile, ta khere pes but bašavkerelas: o Jiří the o Marťin bašavenas pre lavuta, na bašavenas romane giľa, aľe slovacka the komunisticka (jekh lendar My to všechno vyhrajeme!/ Amen sa khelaha avri).

Zijand, kaj kaja ča jekh romaňi fameľija Raďejovoste dživelas mišto, avka sar aver manuša, kerelas buťi, delas le manušen e paťiv, the avka savore manušen, save perenas andre fameľija le phuredere Josefoske Ištvanoske, bičhade andro mariben „pre buťi“ – sar lenge phende anglo transportos marcoste 1943, kana o šeralo khatar o gav ľigenďas pro than andre Stražňica, kaj kidenas upre le manušen, peršo la Jurakeri the Josefoskeri fameľija u mek lengeri dajori la Eva. Joj sas akor imar phurori – maj 80 beršengeri u phučelas: „So me odoj kerava, te som imar ajsi phuri?“ Majoste mek oda berš has vičinde andre aver transportos tiš o Marťinos u leskere trin čhaja u tiš le Josefoskeri čhaj, savi akor has imar veraduňi le gadžeha. Khere šaj ačhile ča ola manuša, so len na has andre lengeri fajta ňisavo Rom. Andre kala transporta na gejle ča duj manuša romaňa fameľijatar: o Matěj, savo akor kerelas buťi andre ňemciko Ríša, u le Juroskero čhavo o Pavel, savo has Ostravate pre škola predal o horňika. Le Marťinoskeri romňi e Anna pal o mariben leperelas, kaj kamelas te mangel avri peskere romes the le čhajen, no na delas pes oda ňisar te kerel. Andal o transportos len šaj mukhľas ča o nacistas ing. Parsch, savo kerelas pro diz Stražňicate, kaj has o amtos, aľe bičhaďa la het le lavenca: „So Ištvanos, oda komunistas – kajse munušen kampel te pratinel.“ Bareder bacht has lakera nekhphuredera čha, vičinenas la Stazka (o Marťin na has lakero dad), savi avľa pro than Hodoňinate, kaj kidenas le manušen, u mangľa le nacisten, te na bičhaven het lakere trine pheňen u la strično pheňa – pal savore lenge phenelas, kaj hine romane ča pro jepaš u hine lakere pheňa, la korkora has šarga bala. Mukhle len khere, no paľis pen savore garuvenas paš o fameľiji andro gava, kim lenas le manušen andro transporta. Le Marťinos, savo na has lakero dad, našťi mangľa e Stazka le nacistendar avri.

Dešujekhe manušendar khatar e fameľija Ištvanovci, so len ile andro Cigansko lagros, sar oleske phenenas andro Auschwitz II Birkenau, khere na avľa ňiko. Le Josefoskero čhavo o Jan (uľiľa 1919), pes dochudľa andro aver transportos, aľe ňiko na džanelas, kana u sar muľa (či andro KT Mittelbau-Dora, abo andro meribnaskero maršos), okle aver savore mule čore andro AIIB. Kaj kavka phares mule, šunde o manuša Raďejovoste olendar, save predžiďile u avle pale khatar likvidačna tabora andre Stražňica. Le Marťinoskeri romňi phenelas, kaj lake pal oda phende o Jan Anger u e Antonija Kýrovo (uľiľa sar Kubíkovo khatar o Kněždubos, pal o mariben pes vičinelas Angerovo).

Paš o trin čhaja u lengeri strično pheň predžiďile o mariben mek o Matěj Ištvan u le Jirkaskero the la Marijakero čhavo o Pavel. O Jiří Ištvan, savo has varekana raďejovsko šeralo vaš KSČ, muľa 2. augustoste 1943. Leskere čhave, František the o Jiříček imar apriliste the leskere phuredere phrala juloste 1943. Sar čoro muľa, ta leskera efta beršengera čhajorake u la romňake, soduj pen vičinenas Mariji, oda musaj has pharo pro jilo, soduj džeňa mule na but ďivesa pal leste. Andre ala ďivesa leperas 80 berš ale tragickone ačhibnendar. Paťiv lengere dživipnaske u tiš paťiv perše (saves šaj prindžaras) romane šeraleske andre amari them (či na andre Československo, šaj has tiš peršo andre maškarutňi Europa).