Ombudsman Stanislav Křeček: Segregace romských dětí ve školách přetrvává, situace se nelepší, diagnostické nástroje jsou zastaralé
Z dat ministerstva školství je podle ombudsmana Stanislava Křečka patrné, že situace romských dětí ve školách se nijak zvlášť nelepší. Problematikou vzdělávání romských dětí se podle svého vyjádření intenzivně zabývá. Křeček to řekl ČTK v reakci na kritiku z Evropské komise (EK), která ve čtvrtek vyzvala Českou republiku, aby přestala diskriminovat romské děti.
“Monitorováním vzdělávání romských dětí se intenzivně zabývám v rámci monitorovacích aktivit. Sleduji zejména počet romských žáků vzdělávaných v programech se sníženými nároky, počet romských žáků v předškolním vzdělávání a počet škol s vyšším zastoupením romských žáků,” uvedl Křeček.
Z dat ministerstva školství je podle něj patrné, že situace Romů ve školách se nijak zvlášť nelepší. “Přibližně čtvrtina romských žáků se vzdělává v programech se sníženými nároky. Ministerstvu školství jsem proto mimo jiné doporučil, aby školská poradenská zařízení vedlo k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů. Zastaralá diagnostika podle mých zjištění totiž nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí,” uvedl Křeček. Uvítal, že se ministerstvo vrátilo k pravidelnému zveřejňování zpráv o kvalifikovaných odhadech podílu romských žáků na základních školách.
Česká republika podle EK nedodržuje směrnici o rasové rovnosti, která striktně zakazuje diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Brusel zaslal Česku výzvu k řešení nepřiměřeného a systémového umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením již před deseti lety. ČR sice podle komise ukončila režim zvláštních nebo praktických škol, romské děti jsou ale stále nadměrně zastoupeny v oddělených třídách nebo ve speciálních školách pro žáky s postiženími či poruchami vývoje. Evropská komise nyní Česku zaslala takzvanou dodatečnou formální výzvu. Praha má dva měsíce na to, aby odpověděla a vyřešila nedostatky, na něž EK upozornila.
Sám Křeček v minulosti čelil kritice kvůli některým svým výrokům na adresu Romů a dalších menšin, a to nejen od romských organizací. Evropská komise po něm v roce 2022 žádala vysvětlení jeho tvrzení na adresu Romů, Senát ve stejném roce označil Křečkovy výroky za předsudečné a xenofobní. Veřejný ochránce práv ve vystoupení před senátory uvedl, že není možné ignorovat realitu, jakkoli je nepříjemná a ostudná. Terčem kritiky bylo i Křečkovo prohlášení z ledna 2021, podle něhož někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že “devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality”. Dříve také řekl, že situace, kdy nájemce odmítne ubytovat Roma či zaměstnavatel dát Romovi práci, nejsou případem pro ombudsmana, ale má je řešit soud.
