Ombudsman Stanislav Křeček pro Romea.cz: Neefektivita ministerstva ohrožuje spravedlnost pro oběti nucených sterilizací

Zákon o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen má podle Stanislava Křečka za cíl napravit historické selhání státní moci a zajistit spravedlnost. I přes dlouhá jednání a mnohá nadějná očekávání po přijetí zákona v roce 2021 se přesto realita ukazuje jako velmi odlišná: proces odškodnění probíhá pomalu a je zatížen mnoha administrativními překážkami.

“Byl to právě stát, kdo v minulosti selhal, a odškodnění musí představovat efektivní prostředek nápravy. Z důvodu pomalého vyřizování žádostí tak efektivita omluvy a zadostiučinění pokulhává,“ uvedl pro zpravodajský server Romea.cz veřejný ochránce práv. 

Stanislav Křeček v této souvislosti zdůrazňuje, že stát by měl k protiprávně sterilizovaným ženám přistupovat s potřebnou vstřícností, aby své předchozí selhání efektivně napravil. “Zákon není naplněn pouze jeho samotným přijetím a možností žen požádat o odškodnění za nezákonně provedenou sterilizaci ale zejména jeho konkrétním zhmotněním do jednotlivých příběhů,” vysvětlil ombudsman.

Nedostatek lidí na ministerstvu zdravotnictví není omluva

Veřejný ochránce práv považuje za největší problém, který brání naplnění cíle zákona o odškodnění protiprávních sterilizací, neefektivnost a pomalé vyřizování žádostí. Ministerstvo zdravotnictví závažnou situaci vysvětluje nízkým počtem zaměstnanců, kteří se žádostmi mají možnost zabývat. Podle Stanislava Křečka je přitom takové zdůvodnění nedostatečné a prodlevy a obstrukce při vyřizování žádostí považuje za neakceptovatelné.

“To nemůže být omluvou. Jde o ženy, které jsou již ve věku, kdy rychlé vyřízení jejich zákonného nároku je osudně důležité. Na toto zjištění jsem již upozornil vládu a vyzval ji k přijetí opatření k nápravě – k zajištění personálního posílení odboru právního Ministerstva zdravotnictví,” reagoval pro zpravodajský server Romea.cz Stanislav Křeček.

Na skutečnost, že část žen, které prodělaly nezákonnou sterilizaci a žádají o odškodnění, je ve velmi pokročilém věku či vážně nemocná, upozorňovali například i hosté veřejné diskuze „Poslední šance – odškodnění protiprávně sterilizovaných žen“, kterou pořádala organizace ROMEA 1. října 2024. Vystoupily na ní vedle dalších hostů i právnička organizace Liga Lidských práv, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny či zástupkyně advokátní kanceláře Dentons, která spolupracuje na případech společně s LLP.

Zvláštní postupy pro specifické případy

Křeček v rozhovoru pro Romea.cz připomněl výrok Nejvyššího správního soudu, že zvláštní situace si žádá zvláštní postupy. “Odškodňovací řízení není standardním správním řízením, ale specifickým právě díky specifickému nároku i zvláštnostmi důkazů, kterými jej ženy mohou prokazovat. To však klade velké nároky na správní orgány, aby k žadatelkám přistupovaly vstřícně, nad rámec zákona je podrobněji poučovaly a byly jim radou nápomocny k úspěšnému prokázání nároku,” vysvětlil specifičnost problematiky nezákonných sterilizací ombudsman.

Veřejný ochránce práv upozorňuje také na fakt, že již v době přijetí zákona v roce 2021 bylo jasné, že mnohá zdravotnická dokumentace, která ještě léta 2024 byla považována ministerstvem zdravotnictví za stěžejní důkaz k prokázání nároku, byla skartována.  “Jednalo se o případy žen, které byly protiprávně sterilizovány např. v letech 1966 – 1970. Skartační doba totiž činí 40 let a ta v roce 2021 již uběhla,” upřesnil Stanislav Křeček pro server Romea.cz.

Žádosti žen, které neměly možnost z těchto důvodů doložit zdravotnickou dokumentaci, přitom ministerstvo zdravotnictví až do letošního června 2024 prakticky automaticky odmítalo.

“Tuto praxi rozbil Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 4. července 2024, č. j. 9 As 61/2023–65, stanovil pravidla, jak má ministerstvo postupovat v případech, kdy neexistuje zdravotnická dokumentace nebo se zachovala pouze její část,” popsal důležitou změnu v procesu schvalování žádostí Stanislav Křeček.

Otázka, zda tato klíčová změna nepřichází příliš pozdě, je ale vzhledem k blížícímu se konci platnosti zákona a vysokému počtu zamítnutých žádostí, na které během diskuze “Poslední šance – odškodnění protiprávně sterilizovaných žen” upozorňovali zástupci a zástupkyně neziskových a právních organizací pomáhajících postiženým ženám, velmi aktuální a palčivá.

Ombudsman musel kvůli nekomunikaci ministerstva využít všechny nástroje

V tiskové zprávě z 2. října veřejný ochránce práv Stanislav Křeček uvádí, že podrobil 60 případů žen, které u ministerstva neuspěly s žádostí o odškodnění, šetření, jehož výsledkem je, že v polovině z nich se v posledním roce jeho komunikace s ministerstvem “zadrhla” (v době vydání článku obdržel veřejný ochránce práv od ministerstva reakci na dalších zhruba deset případů, pozn. redakce). Vládu následně ombudsman informoval, že navzdory urgování nemá žádnou reakci na tři závěrečná stanoviska a čtrnáct zpráv o šetření a nemá informace o postupu ministerstva ani v dalších třinácti případech.

“Mrzí mě, že ministr zdravotnictví dlouhodobě neodpovídá na moje výzvy a žádosti. Tento postoj si neumím vysvětlit. Tím, že jsem v září informoval vládu, jsem využil tzv. sankce, která představuje můj poslední nástroj, který mi zákon o veřejném ochránci práv vedle medializace mých zjištění umožňuje,” uvedl Stanislav Křeček.

Situace okolo naplňování zákona o odškodnění nezákonných sterilizací bude na programu jednání vlády začátkem listopadu. “Na jednání vlády dne 6. listopadu jsem k projednání této věci přizván a hodlám zde na problém se vší naléhavosti upozornit,” řekl pro zpravodajský server Romea.cz Stanislav Křeček.

Veřejný ochránce práv ale varuje, že při dosavadním chování státních orgánů ve věci napravení křivd způsobených nezákonnými sterilizacemi není jistota, že oběti dosáhnou spravedlnosti.

“Výzvy neziskových organizací podporuji již proto, aby byla zachována jistota všech, kterých se zákon týká, že jejich práva budou ochráněna,” prohlásil pro zpravodajský server Romea.cz veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.