Norská inspirace: Zástupci institucí připravující památník v Letech u Písku navštívili ostrov Utoya a další místa
Zástupci institucí, které se podílí na přípravě vybudování nového památníku v Letech u Písku vyjeli počátkem června na exkurzi po místech, kde stojí památníky pro připomínku různých událostí v Norsku. Desetičlenná skupina navštívila přední norské instituce, které pracují s událostmi druhé světové války, ale také s novodobými dějinami.
Za ministerstvo kultury se cesty zúčastnil náměstek ministra kultury René Schreier, ministerský rada Martin Černý, za Úřad vlády Martin Martínek, vedoucí kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, náměstkyně ministra spravedlnosti pro řízení sekce pro lidská práva Martina Štěpánková, ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, vedoucí Lektorského oddělení Eva Dittingerová, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností Kristina Kohoutová, Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu a Rudolf Murka – romský pamětník a za Velvyslanectví Norského království v Praze poradce pro komunikaci a obchod Terje B. Englund.
První zastávka byl sever Norska a to konkrétně Falstad Center, kde byl během války jednotkami SS zřízen vězeňský tábor (1941 – 1945). Tábor měl německou správu a patřil tak do sítě koncentračních táborů zřizovaných nacisty po celé Evropě. Smutným faktem je, že v nedalekém lese zde docházelo k častým popravám vězňů (zde zavražděno kolem 200 zejména sovětských a jugoslávských válečných zajatců). Pro Nory je toto místo velmi symbolické, před válkou (od roku 1921) zde fungoval nápravný ústav pro mládež a od roku 1951 až do roku 1992 zde byla opět škola pro handicapované a problematické žáky. Falstad Center funguje jako památník od roku 2006 a řeší otázku, jak propojit pietní připomínku s edukací.
“Velmi pozitivně hodnotím citlivé propojení pietního místa a vzdělávání na místě paměti. A zdůrazňuji zejména způsob vzdělávání, totiž že toto centrum, které si připomíná události druhé světové války, se věnuje tématu jak předcházet násilí obecně. Toto je cesta, kterou by bylo schůdné se ubírat i při naší muzejní edukaci, respektive toto zásadní téma by bylo vhodné vyučovat i u nás na základních školách,” vysvětlila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Další navštívená instituce se nacházela v hlavním městě Oslu. Jednalo se o Center for Studies of Holocaust and Religious Minorities, které sídlí ve Vila Grande – za války sídlo představitele nacistické strany v Norsku Vidkuna Quislinga. Centrum se věnuje připomínce, edukaci a výzkumu v oblasti perzekuce náboženských a etnických minorit v Norsku za druhé světové války. Bylo otevřeno v roce 2005 a spolupracuje i s dalšími institucemi i v mezinárodním měřítku. Rozsáhlá expozice představuje dějiny za druhé světové války od nástupu nacionalismu až po konkrétní události v Norsku. Centrum vytváří vzdělávací program na předcházení násilí.
Důležitou zastávkou bylo Centrum 22. července (22 Juli Senteret), které připomíná teroristické útoky v Oslu a na ostrově Utoya. Centrum se nachází v jedné z vládních budov, které byly poškozeny útokem. Centrum bylo otevřeno 22. 7. 2015 a poskytuje nejen pietní připomínku obětí, ale také pracuje se skupinami studentů v rámci výchovy k demokracii.
Poslední den měli účastníci možnost objevit ostrov Utoya – místo, kde zahynulo 69 obětí mládežnického tábora v roce 2011.
“Jørgen Watne Frydnes, který dostal týden po útoku do správy ostrov Utoya s cílem vybudovat připomínku obětí a edukační centrum, nás provedl po ostrově. V expozici, která představuje dlouhé dějiny ostrova jako místa pro konání letních setkání mládežnické organizace Norské dělnické strany, jsme mohli pochopit symbolický význam tohoto ostrova pro Norsko. Poté jsme navštívili i Hengnhuset (památník v místě kafeterie) a pedagogické centrum. Zásadním sdělením z tohoto místa a jeho edukačních programů je, že paměť má význam jen ta, která je součástí přítomnosti, která žije. Utoya nemá být jen místem pro pláč, ale také místem pro poučení a naději do budoucnosti,” popsala pro server Romea.cz Kristina Kohoutová, tisková mluvčí Muzea romské kultury.
“Návštěva ostrova byla velmi zajímavá. Památník, který připomíná oběti, se nachází na místě, kde nikdo nezemřel a tvoří ho kovový prstenec volně zavěšený v krajině. Jména obětí jsou vyryta a je možné do písmen vložit květinu, a tak uctít konkrétním způsobem památku nevinných. Rád bych zdůraznil, že prioritní je myšlenka, kterou chceme předat. Může se jednat klidně o něco jednoduchého, otázka peněz je až druhořadá,” zprostředkoval své dojmy z ostrova Utoya Čeněk Růžička.
V Oslu skupina navštívila The European Wergeland Centre, které je podporované Radou Evropy a norskou vládou a má za cíl vyučovat o mezilidských vztazích, interkulturním porozumění, lidských právech a demokracii. Centrum spolupracuje s mnoha institucemi v Norsku i v Evropě. Velmi úzce se podílí i na edukačním programu Škola demokracie, která probíhá na ostrově Utoya. Jedná se o zastřešující organizaci v rámci vzdělávání. Základní myšlenkovou trojicí vzdělávacích aktivit Centra je: připomínka – poučení – zapojení do současnosti.
“Při společném setkání jsme měli možnost dozvědět se něco blíže o činnosti Wergeland centra v mnoha zemích Evropy a zároveň představit budoucí projekt, který chystáme v Praze. Rádi bychom podpořili myšlenku na vytvoření platformy, která by sdružovala zástupce romské menšiny a zároveň sloužila jako kulturní centrum informující o historii a kultuře Romů a Sintů, a tak umožnila interdisciplinární dialog,” shrnula obsah jednání náměstkyně ministra spravedlnosti Martina Štěpánková.
“Společná cesta přinesla mnoho zajímavých setkání a otevírá nové možnosti spolupráce. Rozhodně bylo přínosem vidět, jak se problematikou připomínky a stavby památníků vyrovnávají v Norsku. Lety u Písku se staly pro Českou republiku jakýmsi symbolem a je pro nás velmi důležité zde vybudovat něco nadčasového, co dokáže oslovit českou i mezinárodní veřejnost. První krok, který se nám již podařilo zrealizovat, je vykoupení vepřína, nyní stojíme před neméně rozhodující etapou – dobře prodiskutovat a promyslet podobu památníku. Děkuji norské ambasádě za inspirativní cestu, která nám pomohla kromě jiného i navázat vztahy s dalšími odborníky,” uvedl na závěr náměstek ministra kultury René Schreier.
