Muzeum romské kultury podepsalo smlouvu s architekty budoucího památníku v Letech u Písku
Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová podepsala smlouvu s autory vítězného návrhu na podobu památníku romského holokaustu v Letech u Písku. Nyní budou vypracovávat projektovou dokumentaci, s otevřením památníku se počítá v květnu 2023, řekla dnes ČTK Horváthová. Stavba má stát 31,5 milionu korun, na další miliony přijde vybavení a expozice. Podle Horváthové by však bylo potřeba na stavbu dalších alespoň deset milionů, které se bude muzeum snažit získat.
Na místě letského tábora v 70. letech za komunistického režimu vyrostl vepřín. Pozůstalí po obětech, české organizace i mezinárodní instituce léta požadovali jeho odstranění z pietního místa. V roce 2018 velkovýkrmnu stát odkoupil od společnosti AGPI za 372 milionů korun bez DPH.
Vítězem soutěže na podobu památníku Lety – Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík.
V Praze smlouvu podepisovala architekta Lucie Vogelová, účasten podpisu byl také další z autorů Jan Sulzer, oba z ateliéru Terra Florida. Za muzeum smlouvu podepsala ředitelka Jana Horváthová, přítomna podpisu byla Monika Prokešová, náměstkyně ředitelky.
Na stavbu je částka 31,5 milionu korun, přičemž 25,5 milionu půjde z norských fondů a šest milionů ze státního rozpočtu. “Budeme ale hledat další prostředky na stavbu, protože částka je extrémně nízká. Architekti jsou stateční, že do toho šli. Potřebovali bychom tak dalších deset milionů. I když bychom je nezískali, postavíme to za omezený budget,” řekla Horváthová. Peníze chce shánět u státu, který je zřizovatelem muzea, ale i u nadací a v zahraničí.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Stejně tak byl otevřen tábor v Hodoníně u Kunštátu. Tyto kárné pracovní tábory (KPT) byly určeny osobám tzv. štítícím se práce, které nemohly prokázat, že se živí řádným způsobem. Především ale byla ta zařízení pouze pro muže, a to muže dospělé a 100% zdravé, totiž schopné stoprocentního pracovního výkonu. Počty Romů mezi káranci se v této fázi tábora v Letech pohybovaly mezi cca 10–20 %.
V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. V tu chvíli už tábory nebyly pouze pro práceschopné muže, ale byly zde koncentrovány celé romské rodiny – tedy i ženy a děti. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí. Z nich 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
