MPSV odmítá závěry NKÚ týkající se sociálního začleňování. Projekty zabránily prohlubování sociálního vyloučení, zaměstnanost nebyla jediným cílem
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zásadně nesouhlasí se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který hodnotil efektivitu využívání prostředků státního rozpočtu a Evropské unie určených na sociální začleňování. Podle NKÚ byly přínosy financovaných projektů pro znevýhodněné osoby nedostatečné, avšak MPSV tuto kritiku odmítá jako neopodstatněnou. Podle ministerstva se podařilo prostřednictvím těchto opatření významně zmírnit rizika spojená se sociálním vyloučením, přičemž projekty musely čelit i nečekaným výzvám, jako byla pandemie, energetická krize či válka na Ukrajině.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2022, v případě věcných souvislostí i období předcházející či následující. MPSV ve vládě Andreje Babiše vedla až do konce roku 2021 Jana Maláčová, pak se ve vládě Petra Fialy funkce ujal Marián Jurečka.
Cílem nebyla jen zaměstnanost, ale prevence sociálního vyloučení
Podle MPSV byly kontrolované projekty z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) zaměřeny nejen na zaměstnanost, ale i na podporu sociálních služeb a zmírňování dluhové problematiky. Cílem byla nejen integrace lidí na trh práce, ale také zvýšení jejich kompetencí a schopností zvládat náročné životní situace.
“Ne ve všech projektech tedy bylo cílem začlenit jejich účastníky na pracovní trh. Projekty směřovaly zejména do podpory sociálních služeb a dluhové problematiky. Tuto podporu proto jednoznačně považujeme za přínosnou, protože díky ní nedocházelo k prohlubování sociálního vyloučení,” uvedlo MPSV v reakci na závěry NKÚ v tiskové zprávě.
Zjištění NKÚ
Pouze 24 % účastníků projektů OPZ určených na podporu osob ze sociálně vyloučených lokalit se podařilo začlenit na pracovní trh.
Jen 2 sociální podniky vznikly díky projektům koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám za celé programové období OPZ.
58 z celkových 104 obcí, kde byly v rámci OPZ realizovány projekty koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, zůstává zatíženo nejvyšším stupněm sociálního vyloučení.
Zvláštní důraz byl kladen na podporu sociálních podniků v sociálně vyloučených lokalitách. Ministerstvo se ohradilo proti tvrzení NKÚ, že podpora byla jen minimální, a uvedlo, že přímo v těchto lokalitách bylo podpořeno 17 podniků, například v Brně, Ostravě, Liberci či Mostě. Celkem bylo realizováno 64 projektů, jejichž cílem bylo přispět ke zlepšení situace v těchto komunitách.
„Samotné získání zaměstnání bylo ovlivněno aktuálním nízkým počtem odpovídajících volných míst,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
Projekty podléhají přísnému hodnocení
Podle MPSV všechny projekty podléhají důkladnému hodnocení, včetně posuzování jejich efektivity. „Projekty vždy procházejí hodnocením, jehož součástí je posouzení efektivity a účelnosti projektů, a to z hlediska kvality poskytovaných aktivit i objektivních cílů spočívajících v počtu účastníků konkrétních aktivit projektu,“ zdůraznilo ministerstvo. Součástí těchto procesů je i sledování dlouhodobých efektů, například zapojení účastníků na trhu práce i šest měsíců po skončení projektu.
MPSV také připomnělo, že účel projektů koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám nebyl zaměřen pouze na zaměstnanost. “Podpora směřovala na velmi ohroženou cílovou skupinu s potřebou intenzivní podpory. Většina prostředků byla čerpána na osobní náklady, přímá podpora nebyla cílem těchto projektů, jednalo se pouze o doplňkovou část podporujícího procesu,” uvedlo MPSV.
Ministerstvo zdůraznilo, že víceleté projekty musí často reagovat na měnící se společenské podmínky, což někdy vede k úpravám původně stanovených cílů. MPSV konkrétně připomíná koronavirovou pandemii, energetickou krizi nebo válku na Ukrajině.
