Kontrola NKÚ odhalila, že miliardy na sociální začleňování přinesly jen omezené výsledky. MPSV kritiku odmítá
Dopady projektů na zlepšení situace lidí ze sociálně vyloučených lokalit byly pouze omezené a krátkodobé. Na celkový stav v obcích, kde se takové lokality vyskytují, měly podpořené projekty zpravidla jen slabý vliv. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě k závěrům kontroly zaměřené na peníze z rozpočtu a EU určené na podporu sociálního začleňování. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvedlo, že kritiku od NKÚ považuje za neoprávněnou. Projekty pro znevýhodněné lidi podle něj výrazně přispěly k prevenci sociálního vyloučení.
“Lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, hmotnou a bytovou nouzí, exekucemi, zadlužeností a s nízkým vzděláním. Na řešení uvedených problémů a ke zvýšení pracovního uplatnění těchto osob vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí z operačního programu Zaměstnanost 2,8 miliardy korun. V letech 2016 až 2023 bylo v 418 projektech podpořeno více než 23.000 účastníků,” uvedl úřad v tiskové zprávě. Poukázal přitom na to, že pouze 24 procent účastníků projektů se podařilo trvaleji začlenit na pracovním trhu. Průměrné náklady na podporu jednoho účastníka projektu podle NKÚ představovaly 110.208 korun.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2022, v případě věcných souvislostí i období předcházející či následující.
Ministerstvo práce podle NKÚ kladlo důraz především na čerpání peněz. Účel podle kontrolorů definovalo velmi obecně a nezajistilo, aby program podpořil vždy jen projekty s jasnými a měřitelnými cíli. NKÚ dodal, že na zmíněné nedostatky v programu Zaměstnanost poukazuje opakovaně. Ministerstvo práce podle kontrolorů také systematicky nesledovalo, zda podpora odstranila některé základní příčiny sociálního vyloučení, jako jsou bytová a hmotná nouze, zadluženost nebo exekuce. “Nesledovalo ani, zda podpora přispěla k pracovnímu uplatnění osob s nízkou kvalifikací. Jde přitom o jednu ze skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením,” uvedl NKÚ.
Ministerstvo práce odmítá kritiku a brání své projekty
Ministerstvo práce uvedlo, že se závěry NKÚ k vynakládání peněz státu a EU na sociální začleňování nesouhlasí. Projekty byly podle MPSV zaměřené nejen na zaměstnanost, ale také na podporu sociálních služeb nebo zmírnění dluhové problematiky. “Tím tedy výrazným způsobem přispěly k prevenci sociálního vyloučení,” uvedlo. Odmítlo také, že by důraz byl kladen na čerpání peněz. “Projekty jsou pravidelně hodnoceny z hlediska efektivity, účel dotací je tedy jasně definován a dodržován,” dodalo.
Kontrolní úřad popisuje, že zásadní pro sociální začleňování měly být takzvané projekty koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Na ně mělo jít z celkové podpory 1,8 miliardy korun. Najít uplatnění na trhu práce pomohly tyto projekty 18 procentům původně nezaměstnaných nebo neaktivních účastníků. U lidí nad 54 let to bylo jen deset procent a mezi podpořenými projekty koordinovaného přístupu byly i takové, které nevedly k pracovnímu uplatnění žádného z účastníků, upozornil NKÚ. Jako příklad uvedl projekt Práce se nebojíme za 2,5 milionu korun. “Jeho cílem bylo umístění 110 osob na legálním trhu práce či minimálně zvýšení jejich šance na něm uspět. Podle zjištění NKÚ však nebyl šest měsíců od ukončení účasti v projektu zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu,” píše se v tiskové zprávě.
MPSV oponuje, že smyslem podpory projektů koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám nebyla primárně zaměstnanost. Účel dotace splnily podle ministerstva i projekty, které nevedly k zaměstnání účastníků. “Podpora projektu směřovala na zvýšení kompetencí, a tedy šancí uspět na trhu práce. Samotné získání zaměstnání bylo ovlivněno aktuálním nízkým počtem odpovídajících volných míst,” uvedlo.
Rozvoj sociálního podnikání zůstal hluboko za očekáváním
Projekty koordinovaného přístupu měly přispět také k rozvoji sociálního podnikání v místech s výskytem sociálně vyloučených lokalit. Jak ukázala kontrola NKÚ, za celé programové období vznikly díky těmto projektům pouze dva sociální podniky. Přínos těchto projektů k rozvoji sociálního podnikání byl proto minimální.
Převážnou část (68 %) prostředků poskytnutých na projekty koordinovaného přístupu příjemci dotací použili na osobní náklady, tedy např. na mzdy koordinátorů, lektorů, poradců, sociálních pracovníků atp. Na tzv. nepřímé náklady, tedy na administrativu a režii, příjemci použili dalších 20 % výdajů. Na přímou podporu cílové skupiny (např. mzdové příspěvky) byla určena přibližně tři procenta výdajů.
Z celkového počtu 104 obcí, kde byly realizovány projekty koordinovaného přístupu, zůstalo v roce 2023 zatíženo nejvyšším stupněm sociálního vyloučení 58 obcí, tedy téměř 56 %. I přes dílčí přínosy projektů nedošlo v těchto obcích k odstranění hlubších příčin sociálního vyloučení. To mělo přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Jen do těchto 58 obcí vyplatilo MPSV v letech 2016 až 2023 ze státního rozpočtu 14,2 mld. Kč na příspěvky na živobytí a doplatky na bydlení.
K nižším dopadům podle NKÚ přispěl i způsob financování Agentury pro sociální začleňování při ministerstvu pro místní rozvoj. Podle kontrolorů posiluje krátkodobá nesystémová řešení a neumožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby v dotčených lokalitách. Příčinou je podle kontrolorů také slabá motivace a zpravidla nízká kvalifikace části lidí ve vyloučených lokalitách a dlouhodobě nevhodná legislativa. “Na to reagovalo MPSV spolu s dalšími resorty přípravou novel nebo návrhů nových zákonů. Podle NKÚ bude důležité, jak budou nové legislativní nástroje uplatňovány v praxi,” dodal NKÚ.
MMR: Převzetí agendy sociálního začleňování bylo náročné, ale úspěšné
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se ztotožnilo se závěry NKÚ, které zdůrazňují potřebu zabezpečit systémové financování činnosti Agentury pro sociální začleňování (ASZ).
MMR převzalo agendu sociálního začleňování převzalo od Úřadu vlády ČR 1. 1. 2020 a spolu s ní i realizaci projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování“ podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost. Projekt byl realizován v letech 2016–22 s celkovými náklady téměř 278 milionů korun. Větší část realizace projektu probíhala v době, kdy Agentura byla součástí Úřadu vlády ČR.
“Přesun takto rozsáhlého projektu uprostřed realizace z jedné instituce na druhou je obecně náročný. MMR od roku 2020 vyvinulo veškeré úsilí k tomu, aby projekt a jeho realizační tým stabilizovalo,” uvedlo v reakci na závěry NKÚ ministerstvo.
Resort podle tiskové zprávy v rámci kontrolní akce NKÚ prokázal, že projekt naplnil účel, své cíle a indikátory. “Celkem došlo k naplnění téměř 93 % předpokládaných výstupů, což odpovídá i nižšímu čerpání rozpočtu projektu. Jejich realizaci ztížila a v některých případech znemožnila vládní opatření zavedená v důsledku epidemie covid-19,” uvedlo MMR.
