Magdalena Karvayová ke "sčítání Romů na školách": Data jsou důležitá k desegregačním opatřením
Ředitelé mateřských, základních a středních škol vyplňují jako každý rok do 10. října statistické výkazy o své škole. K tomu ministerstvo školství znovu připojilo i jednu problematickou část – kvalifikovaný odhad počtu romských žáků. Tématu se věnuje Seznam Zprávy. Ministerstvo školství čísla o počtu Romů ve školách potřebuje kvůli naplňování strategických dokumentů o romské integraci. A také kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj jsou romské děti v Česku zbytečně posílány do speciálních škol.
Jak udělat kvalifikovaný odhad
„Nezaregistrovala jsem, že by mi někdo do matematiky psal romskou národnost, a abych dělala kvalifikovaný odhad, na to ani tu kvalifikaci nemám,“ odmítá vyplňovat formulář ministerstva školství ředitelka základní školy v Ústeckém kraji, která si nepřála být jmenována.
„Neumím udělat kvalifikovaný odhad, takže každý rok vyplňuji nuly. Myslím si, že je to možná za hranicí zákona, a nikdo mi neřekl, jak to mám poznat, jestli je, nebo není žák Rom,“ vysvětluje ředitel Integrované střední školy v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Vyplňovat ve výkazech nuly doporučil ředitelům i spolek Pedagogická komora, který některé učitele a ředitele sdružuje.
Jak kvalifikovaně odhadnout počet romských žáků pomáhá ředitelům definice ministerstva sociálních věcí a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny z roku 2006: „Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“
Ministerstvo školství ale údaj o romských žácích zjistit potřebuje. „Uvedený kvalifikovaný odhad počtu romských žáků a studentů je určen pro dokladování postupu v plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR,“ potvrzuje důvod zjišťování těchto údajů mluvčí MŠMT Aneta Lednová. „Víme, že dochází k segregaci romských žáků, ale nemáme žádná objektivní data. Pokud se nechceme zabývat pouze jednotlivými případy, potřebujeme právě tyto kvalifikované odhady ředitelů,“ dodává Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.
Jak řekla ombudsmanka Anna Šabatová, romské děti se stále dvanáctkrát častěji vzdělávají v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením na rozdíl od neromských žáků.
Odborníci se sčítáním souhlasí
Sběr etnických dat je podle mnohých Romů rasistický a nepřijatelný, ale lidé, kteří se problémem sociálního vyloučení a segregovaného školství zabývají blíže, jsou pro.
Podle Magdaleny Karvayové z organizace Awen Amenca je důležitý je účel, který ministertvo školství ke sčítání uvádí. “Je důležité, aby tato data byla sbírána k desegregačním opatřením,” říká Karvayová.
“Sbírání dat vítám… Pokud máme potvrdit naše tvrzení, že romské děti jsou odsunovány na speciálky na základě etnické příslušnosti, nevidím lepší způsob, jak to dokázat. Čísla jsou tím nejlepším argumentem. Osobně bych ještě přidal data z pedagogických poraden,” uvedl Patrik Banga pro Romea.cz již před šesti lety.
“Je velkým problém, že bez těchto dat není pohled státní správy na situaci realistický. Politici a úředníci, kteří by se měli nápravou příčin společenských negativních jevů zabývat, tak mohou navrhovat řešení jen podle odhadů či domněnek. Některé způsoby řešení tak mají mnohem nižší účinnost než by mohly mít při podrobné znalosti situace,” řekl k tématu Zdeněk Ryšavý, ředitel společnosti ROMEA, na semináři k dané problematice.
“Pokud má nám Romům nějakým způsobem společnost pomáhat, je nutné, aby měla data. Já jsem původní český Rom a naše komunita prošla několika soupisy a víme, kdo ty soupisy pak zneužíval. Například represivní složky státu. A přesto já jako Rom si uvědomuji ten obrovský problém – proto se sběrem dat o nás souhlasím,” uvedl tamtéž Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu.
Podle romského policisty Petra Toráka je sběr etnických dat týkající se kriminality ve Velké Británii běžný. Britští policisté mají za úkol evidovat také národnost a případně i etnicitu osob, s nimiž se při výkonu služby setkají. Pokud ji někdo sdělit nechce, má policista možnost uvést tu variantu, která mu připadá pravděpodobná. „Policie má v Anglii povinnost registrovat etnicitu všech lidí, s nimiž v rámci výkonu práce přijde do styku. Každý policista má svůj deník, do kterého zapisuje případy,“ uvedl pro Romea.cz policista z Velké Británie Petr Torák.
