Markus Pape, soudnička: Soud s údajným tvrdým jádrem Národního odporu pokračuje
V pondělí začalo třetí kolo soudního řízení s údajným tvrdým jádrem spolku jménem Národní odpor. Jeho údajným členům hrozí až osmileté vězení za nacistickou propagandu provedenou organizovanou skupinou. Obhajoba tvrdí, že se dopustili jen klukovin, které nespadají pod trestní zákon. První kolo skončilo u Obvodního soudu pro Prahu 1 zproštěním viny obžalovaných, načež se státní zástupkyně úspěšně odvolala proti rozsudku a Městský soud v Praze věc vrátil k novému jednání u prvoinstančního soudu.
Tentokrát usedli do lavice obžalovaných jen tři z nich. Ostatní se omluvili – až na Filipa V., který neodebírá soudní poštu na své trvale adrese a ani jeho obhájce s ním není ve spojení. Filip V., kdysi považován za jediného schopného ideologického vůdce hnutí s literárními kvalitami (někteří ho však považovali i za konfidenta policie), se podle Antifašistické akce na jaře letošního roku v době vyhlášení války ukrajinských neofašistů proruským separatistům vydal na Ukrajinu. Zda se tam nadále nachází, policie zřejmě neví. Vyhlásila po něm pátraní. Bez jeho účasti anebo omluvy z nepřítomnosti soud nemůže pokračovat. Teprve, když ho policie vyhlásí jako nezvěstného, by mohl být stihán jako uprchlý.
Na výsledek soudního procesu už dlouho čekají nejen demokraté obávající se nárůstu neonacismu, ale i demokraté hájící svobodu slova a v neposlední řadě i neonacisté, kteří doufají v úplné zproštění viny obžalovaných, což by prokázalo, že je stát stíhá v rozporu se státem zaručenou a mezinárodně zajištěnou ochranou lidských práv.
O co jde v tomto právním sporu
Vše začalo koncem roku 2008 v litvínovské čtvrti Janov. Téměř přes noc se z malé party poblázněných mladíků vyklubala tisícovka ostřílených bojovníků. S početní převahou policistů pak vedla několikahodinovou pouliční bitvu, přičemž se hodně místních přidalo na stranu násilníků. Policie nedokázala zabránit škodám na soukromém a veřejném majetku ve výši několika desítek milionů korun, ani zranění desítek lidí na straně policie a demonstrantů. Strůjci nepokojů nikdy nebyli postaveni před soud. Zapomnělo se na sbírání důkazů anebo se vedení zásahu nechtělo je předat státnímu zastupitelství.
Po „bitvě o Janov“ s odstupem půl roku následoval prozatím největší rasistický zločin v dějinách státu: noční žhářský útok maskovaných neonacistů na romskou rodinu ve slezském Vítkově. Jeho následky jsou obecně známé. Když pak nastoupila Fischerova úřednická vláda, extremistickému oddělení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se uvolnily ruce. V rámci značně medializovaných zatýkacích akcí byl zadržen „střední management“ hnutí – údajní vydavatelé a prodejci skladeb neonacistických kapel – a státní zastupitelstvo je obvinilo z šíření nacistické propagandy. Z prodeje hudebních nosičů i stylového oblečení celá parta lidí dlouhá léta žila, organizovala násilné demonstrace a platila své drahé a často úspěšné právníky. Ani tito obžalovaní z policejních akcí s názvem „Power“ zatím nejsou pravomocně odsouzeni.
Na řadě pak byl „top-management“ neonacistického hnutí, jehož stíhání za osobní účast na násilných akcích anebo na jejich organizaci se policii nikdy nedařilo. Obvodní státní zástupkyně Zdeňka Galková z Prahy 1 na ten problém odpověděla na konci roku 2009 obžalobou osmi osob za spolčení a srocení s cílem propagace nacismu.
Někteří ze souzených měli vylepovat na veřejných místech samolepky s odkazem na web Národního odporu a další měli v Jihlavě zorganizovat vzpomínkovou akci na padlé vojáky wehrmachtu. Na tuto akci někteří z obžalovaných pozvali a nakonec i dovezli dva rakouské občany, které v minulosti rakouský soud odsoudil za „Wiederbetätigung“, tedy za významné snahy obnovit Třetí říši, jednoho z nich dokonce k desetiletému trestu vězení. Druhým byl bývalý člen SS, který nedávno zemřel. Konečně obžalovaná Michaela R. měla na svém webu šířit nacistické ideje a uspořádat koncert, kde stejné myšlenky propagovaly neonacistické kapely. Všechno po společně dohodě, rozdělením úkolů a za přísného utajování.
V obžalobě se neustále opakuje hlavní výtka: odkázali na web hnutí „Národního odporu“, tedy na hlavního tuzemského šiřitele nacistické ideologie, které bylo v roce 2006 zakázáno. Tvůrci webu nesou alespoň částečnou odpovědnost za podněcování mladých lidí k násilným akcím, kterých tehdy nebylo zrovna málo.
V den zahájení procesu před čtyřmi lety jsem v deníku MF Dnes napsal: „Spoluvytvářeli živnou půdu, bez které by se ‚naši hodní kluci‘ těžko odhodlávali k ,velkým akcím‘. Neměli by totiž potřebný pocit legitimity své agresivity ani denní dávku silných slov od svých hrdinů a vzorů. (…) Ani v demokracii svoboda slova není bezbřehá. Pokud její uplatnění může vést k zrušení demokracie anebo k ohrožení lidského života, dělá dobře, když se brání. Tím je totiž chrání.“
Průtahy řízení jako argument pro jeho zastavení
Jenže dokáže státní zastupitelství prokázat, že právě obžalování se podíleli na zmíněných činech, že tyto činy byly závažným zločinem, a dosáhnout pravomocného odsuzujícího rozsudku? Po čtyřech letech procesu se příslušné naděje každým dalším rokem zmenšují. Může to dopadnout tak, že obžalovaní podají stížnost u Evropského soudu pro lidská práva pro značné protiprávní průtahy soudního řízení a měli by velké šance na úspěch. Pro český stát by pak bylo výhodné se dohodnout s obžalovanými na zastavení řízení s finančním vyrovnáním obžalovaných za nemalé trabley s trestním stíháním. Což by bylo nepříjemnou porážkou právního státu spojenou s vítězstvím zdejšího hnutí neonacismu, které může značně posílit jeho pozici.
Web Národního odporu nadále, zcela nerušeně a pod mírně pozměněným názvem, propaguje nacistickou ideologii. Soud je odročen na neurčito.
