Kulatý stůl sdružení ROMEA: Mediální obraz Romů v roce 2013. Negativní i pozitivní případy informování
Média už nedávají tolik prostoru extremistům, přesto při informování o Romech
tvoří velkou část zprávy z protiromských pochodů. Pozitivně média informují o
Romech hlavně v kulturní oblasti. Ukázala to analýza
Stereotypy
mediálního obrazu Romů v roce 2013, kterou novinářům představil analytik
společnosti Newton Média Ivan Vodochodský a představitelé sdružení ROMEA. Stalo
se tak na již druhém Kulatém stolu s novináři, který zorganizovala právě ROMEA. První Kulatý stůl proběhl 8. dubna 2013 u příležitosti Mezinárodního dne Romů, taktéž na půdě Syndikátu novinářů.
"Cikán", "nepřizpůsobivý" a "cigán"
Analytici zpracovali celkem 4094 zpráv za prvních osm měsíců letošního roku,
které vyšly v hlavních denících, včetně regionálních, týdenících,
veřejnoprávních médiích i na zpravodajských serverech. Srovnání ukázalo, že
četnost informování o Romech závisí hlavně na konkrétních kauzách, jako byl
například útok v Duchově nebo nepokoje na českobudějovickém sídlišti Máj.
"Autoři analýz se snažili o vyváženost a nezaujatost stejně jako osobnosti v
rozhovorech a anketách," uvedl Ivan Vodochodský. Drtivá většina příspěvků
informovala o "Romech", vyskytovalo se ale i označení "Cikán", "nepřizpůsobivý"
a "cigán". Podle Vodochodského se přitom nekorektní označování dostávalo do
médií hlavně prostřednictvím citací lidí z ulice, třeba při protiromských
protestech.
Právě v souvislosti s protiromskými náladami prý začala média přinášet i hlubší
vhled třeba do problematiky sociálního bydlení nebo asistentů prevence
kriminality.
Kriminalita a sociální problémy
Nejvíc příspěvků vyznívajících negativně vůči Romům se týkalo kriminality a
sociálních problémů. Vodochodský poukázal na to, že etnicita pachatelů je velmi
často uváděna, aniž by pro to byl důvod a bylo to podstatné pro smysl zprávy.
Pozitivní byly hlavně zprávy o romské kultuře.
"Extremisté mají vytvořené nějaké svoje PR strategie, kterýn epodléhají ta
média, která se je naučila rozklíčovat," uvedl Vodochodský. Oblíbenou taktikou
je prý třeba poslat redakcím upozornění, že se na určitou akci sjedou
desetitisíce protestujících z celé Evropy, ačkoliv nakonec je jich na místě jen
pár desítek.
Mediální skupina – zmocněnec
Novinářka Jarmila Balážová pracující v médiích a současně předsedkyně sdružení ROMEA, která Kulatý stůl moderovala, připomněla, že neexistuje žádná
instituce, která by se systematicky zabývala monitoringem médií se zřetelem na
romskou problematiku.
"Média přitom mohou zásadním způsobem ovlivňovat veřejné mínění a to i v případě konkrétních minorit. A právě proto by měla sestavením takové mediální skupiny pověřit vládního zmocněnce nebo jinou kompetentní osobu přímo vláda. Tato pracovní skupina by měla disponovat určitými finančními možnostmi zadávat pravidelně mediální analýzy na toto téma a nad nimi se pravidelně setkávat s novináři hlavních médií", upřesnila Balážová.
Zlepšení médií
František Kostlán ze sdružení ROMEA pronesl příspěvek na úvod druhé části, v
němž dal pozitivní i negativní příklady práce médií s romskou tématikou. Jako
negativní uvedl dva příklady, kauzu serveru E-mostecko a kauzu Prostějovského Večerníku. (Podrobně pod článkem.)
ROMEA podle Kostlána v poslední době sleduje u některých médií zlepšení přístupu
k romské tématice. "S potěšením jsme kvitovali sérii fundovaných a zasvěcených
článků na téma sociálního vyloučení, které v poslední době zveřejnil server
Aktuálně.cz," řekl Kostlán.
Po obou částech Kulatého stolu následovala diskuse na daná témata, do níž se zapojil i ředitel sdružení ROMEA Zdeněk Ryšavý.
Celý příspěvek Františka Kostlána
Začnu dvěma negativními příklady. Některá okrajová média zveřejňují články,
které jsou podle mého názoru účelově a úmyslně zaměřené proti Romům. Dobře to
ilustrují dva příklady z mnoha:
- kauza serveru E-mostecko,
- kauza Prostějovského Večerníku.
Kauza serveru E-mostecko
Možná, že první kauzu bych měl nazvat kauzou novináře Jana Vraného, který
založil a vede server E-mostecko. Jde o téhož novináře, který krom jiných akcí
městské policie nedávno
natočil i zásah městské policie společně se sociální pracovnicí proti jedné
z romských rodin na litvínovském sídlišti Janov. Strážníci zde protiprávně
vstoupili do bytu, sociální pracovnice nesdělila rodině vše, co měla a
bezdůvodně vyhrožovala odebráním dětí
Tento zásah vyhodnotila jako neetický Liga lidských práv. "Je zjevné, že od
počátku není kontrola odůvodněna zákonnými důvody, ale že jde spíše o namátkovou
kontrolu s prvky šikany a zasahování do soukromí rodiny ve večerních hodinách
včetně přítomnosti "komanda" strážníků i s natáčením na videokameru,"
řekla Zuzana Candigliota z Ligy lidských práváv. I Agentura pro sociální
začleňování hovořila o šikanózním přístupu.
Jana Vraného – jako víckrát před tím – přizvala městská policie, aby její
akci v terénu natočil na kameru a napsal o ní. A on nejen natočil, ale i
zveřejnil věci ze soukromí rodiny, a to podle mne jen proto, že šlo o rodinu romskou. Moje
tvrzení plyne z celkového zaměření serveru E-mostecko, které bych
s mírnou nadsázkou charakterizoval jako "hon na Romy". Příklad jeho počínání jsem pospal v článku
Jak
se vyrábí nenávist aneb Romové během povodní ve Vaňově.
Lži o Romech
Článek Jana Vraného
Dobrovolníci evidují první krádeže i nadávky na jídlo se
zabývá pobytem Romů v evakuačním centru v internátní školce v ústeckém m Vaňově
během povodní.
Celý článek se nese v tom duchu, že si Romové ubytovaní ve školce na
všechno jen stěžují a přitom nejsou ochotni přiložit ruku k dílu, cituji:
„A zatímco dobrovolníci včetně mladých žen a slečen pracovali ve dne v noci a
vyhazovali kontaminované zařízení ze zaplavených bytů a domů, evakuovaní Romové
před školkou pokuřovali a popíjeli alkohol. Proč by také přiložili ruku k dílu.
Své „dobrovolníky" měla ve školce…“ Romové pak podle článku ohrnovali noc nad
jídlem a pitím, které dobrovolníci přivezli, čaj prý byl moc sladký, polévka se
nedala jíst a podobně.
Jak jsem zjistil několika telefonáty a nekolikaminutovým surfováním
na internetu, vše bylo jinak.
Rodina si stěžovala na něco jiného. Když opouštěla byt, bylo jí řečeno, že
všechno je pro ně připravené, stačí si vzít jen oblečení. „Nic nebylo. V pondělí
jsme čekali dvanáct hodin na to, než nám dovezou nějaké potraviny. Jak můžou být
malé děti takovou dobu bez jídla? Nepřipravenost evakuačního centra na povodně
mi telefonicky potvrdila i ředitelka školky.
Hluboká nenávist
Vraného článek vzbudil na internetu mnoho nenávistných reakcí, například:
- Mirek Cech Mašek: Hitler to bohužel nestihnul
• Jiří Zachrla: No to teda tohle mohl dotáhnout do konce a byl by od té verbeže
pokoj
• Lenka Viktorová: Zase oni, postřílet tu chamraď, fakt že jo!!! Nechápu, proč
jim pořád podstrojujeme sociálníma dávkami, když nejsou schopný ani máknout v
takové krizové situaci (a nejen tato situace, ale kdykoliv). A ještě budou krás?
Jako ve středověku! Useknout ruce a hotovo !!!!!
• Jana Šerková: A když jim usekneme ruce to pomůže? Ba naopak, budeme živit
další dva, jednoho, protože nemá ruce a druhý mu bude dělat asistenta. Na ně
platí jediné – neděláš, půjdeš do basy a tam budeš makat dokud si škodu
neodpracuješ…
Kauza Prostějovského Večerníku
Prostějovský Večerník uveřejnil více článků, které by se daly označit jako
zavádějící, neetické a namířené proti Romům. Příklad jeho počínání nedávno proběhl mnoha médii, poté,
kdy na něj upozornil náš server Romea.cz, jmenovitě Lukáš Houdek.
Prostějovský večerník použil v článku s názvem
Cikánské útoky se množí!
mimo
jiné i toto sousloví: "vrozené násilí romských spoluobčanů". Použil k článku fotografii ze
zahraničí, na níž obličej čínského fotbalového fanouška překryl obličejem
romského muže.
I v tomto případě bylo pozitivním prvkem, že běžná média se touto kauzou
zabývala a zdůraznila ji jako negativní počínání, a plnila tak svou společenskou roli.
Článek zkritizoval Syndikát novinářů s tím, že je v rozporu se zákonem.
„Takový postup je nutno označit za vědomou a záměrnou manipulaci, jejíž dopad je
o to závažnější, že obrazový doprovod článku nepracuje s fakty a podněcuje
negativní emoce," napsali v prohlášení předseda Syndikátu novinářů Adam Černý a
předsedkyně etické komise Barbora Osvaldová. Psaly o tom například i Novinky.cz, iDnes.cz, Lidovky.czz, E15, Čeká televize. Respekt dokonce rovnou uvedl, že Prostějovský Večerník chtěl tímto svým článkem
vyvolat pogrom na Romy.
První otázka do diskuse
Ani v jednom uvedeném případě však neměla role médií praktický dopad na média
a autory, kteří se zachovali neeticky. Server E-mostecko i Prostějovský Večerník
dále pokračují v honu na Romy, redaktor večerníku dokonce před kamerou obhajoval
své tvrzení o tom, že Romům je násilí vrozené.
Otázka č. 1
První otázkou do diskuse tedy je: Uvedl jsem dva příklady, ale podobných lčánků
je mnoho. A to jsem nehovořil o internetu, kde se to výzvami k násilí na Romech
jen hemží. Rasismus v mnoha podobách je dnes bohužel běžnou součástí veřejného
diskursu. Co se s tím dá z novinářského pohledu dělat? Ignorovat, nebo
pravidelně odsuzovat? Co z toho by spíše přineslo žádoucí opadnutí vlny rasismu
a netolerance. Nebo existují další cesty? Jaké?
Zlepšení médií
V poslední době sledujeme u některých médií zlepšení přístupu k romské tématice
– myšleno zlepšení z našeho pohledu, pochopitelně. Podle mého názoru obrat
nastartovala kauza vymyšleného romského pokladníka, během níž média zjistila, že
lajdáctví a bezstarostnost, s níž informuje o Romech, přesáhla únosnou míru.
Romové nyní dostávají častěji slovo než dříve, občas se o nich informuje i
pozitivně, informace nevyznívají jednostranně, výpověď jedné ze stran není tak často vydávána za pravdu. Mám také pocit, že od posledního kulatého stolu, který jsme dělali společně s
Agenturou pro sociální začleňování, se zlepšila i spolupráce našeho sdružení
ROMEA s médii, či reflexe médií na informace, které nabízíme.
Volby – info o romských kandidátech
Podrobnější informace o romských kandidátech, které přinesl náš měsíčník Romano
Voďi a následně i server Romea.cz, převzala ČTK – a následně i většina běžných
médií. Před volbami obzvlášť není čas na pokrytí všeho dění – a my jsme rádi, že
jsme mohli přispět k širšímu informování touto cestou. Budeme rádi, když se bude
tato pozitivní spolupráce dále rozvíjet, respektive když budete reflektovat
informace, které přinášíme. Chápeme, že dobrá zpráva není žádná zpráva, ale
nabízíme i pozitivní příklady úspěšných Romů, které poměrně často zveřejňujeme.
Aktuálně.cz
S potěšením jsme kvitovali sérii fundovaných a zasvěcených článků na téma
sociálního vyloučení, které v poslední době zveřejnil server Aktuálně.cz. Jako
příklad uvádím články, které popisují situaci v ostravských ubytovnách, situaci
tamních lidí a další problémy, které s tím souvisejí. Titulek jednoho z těchto
článků zní: Z chudých Romů stát udělal mimořádně atraktivní klienty. Ještě před
pár měsíci by byl takový titulek v médiích nemyslitelný, tehdy se psalo o těchto
věcech jako o problémech, které přinášejí Romové sami.
Aktuálně.cz se z mého pohledu pokouší o něco podobného jako slovenský deník Sme,
který na svém serveru vyčlenil jednu rubriku přímo na romskou tématiku. Zde jde velmi dobře poznat rozdíl mezi tím, když média informují jen o tom, co se děje (což často dělá i ten, kdo má právě čas nebo kdo této tématice nerozumí) a tím, když se někdo soustavně a systematicky zabývá celou šíří, kterou tato tématika nabízí.
Myslím si,
že cestou ke zlepšení vzájemného soužití jsou právě takové zasvěcené články,
které se snaží ukazovat na podstatu a příčiny problémů, jako píše například i paní Zuzana
Kubátová.
Druhá otázka do diskuse
Otázka č. 2.
Příklad serveru Aktuálně.cz klade další otázku do diskuse: Proč se napříč mainstreamovými médii objevují články opačné, tedy nezasvěcené a
nepopisující příčiny a opakující různé stereotypy a klišé. Jinak řečeno: neměli
by informativní i hodnotící články psát jen ti novináři, kteří jsou s tématikou
dobře seznámeni? Nebo ještě jinak: Mají novináři čas a chuť promýšlet své články více
do hloubky? Jde totiž také o to, že novináři jsou někdy až neuvěřitelně vytížení a nemají čas nebo kapacitu na hlubší záběr.
