Knižní průvodce brněnským Bronxem se utkává s předsudky
Jako barvitá čtvrť, kde o kontrasty není nouze, je takzvaný brněnský Bronx
zachycen v novém průvodci. Knihu nazvanou Brnox sestavila uznávaná umělkyně
Kateřina Šedá se spolupracovníky. Jde o výsledek jejího téměř dvouletého
seznamování se čtvrtí kolem Cejlu, které se leckdo vyhýbá a která nese nálepku
sociálně vyloučené lokality s početnou romskou komunitou.
"Je to subjektivní pohled a výběr, nikoliv oficiální turistický průvodce,"
zdůraznila dnes Šedá při křtu knihy, kterou doprovází mapa a romský kalendář.
Kniha má 500 stran a nabízí deset tras, každou o deseti zastaveních plus jeden
tip na výlet mimo takzvaný Bronx, ovšem na místa, kam rádi vyrážejí jeho
obyvatelé.
Kateřina Šedá je laureátka Chalupeckého ceny. Jako jedna z mála českých umělkyň se
prosadila v zahraničí. Účastnila se přehlídek v Kasselu, Benátkách, Lyonu či
Moskvě. Její tvorba se vyznačuje snahou narušit stereotypy chování jednotlivců i
komunit. Třeba obyvatele Bedřichovic na Brněnsku přestěhovala nakrátko do
Londýna a založila jim nový obecní svátek.
Šedá přizvala jako spoluautory odborníky – architekty, přírodovědce,
historiky. "Ale autory jsou zároveň také lidé, kteří tam bydlí," doplnila Šedá.
V knize vychází z toho, co sama aktivně zjistila či zaslechla v ulicích, bytech
a provozovnách v Bronxu, kam – jak připouští – také přicházela s předsudky.
Třeba žlutá, gurmánská trasa je věnována hospodám, tradičním receptům, ale
třeba i školní jídelně. Oranžová trasa sleduje obchody a služby – včetně
zastaváren, kovošrotu, sexshopu či pohřebního ústavu. Další trasy jsou zaměřené
třeba na historii, faunu a flóru v Bronxu, děti žijící ve čtvrti nebo znaky
vesnického způsobu života. Šedou totiž zaujalo, že Bronx sousedící s centrem
působí chvílemi spíše jako okraj města – v oknech se suší peřiny, lidé
posedávají před domy, vycházejí na ulici v pantoflích.
Nebojácní majitelé knihy mohou večer vyrazit na černou trasu s klíčovými
slovy "bary, drogy, prostitutky, romantická vycházka". Cílem průvodce však není
dělat z Bronxu lacinou atrakci nebo cíl adrenalinové turistiky. Šedá sledovala i
velmi subtilní jevy a témata, třeba dětské sny a přání. S obyvateli čtvrti vedla
rozhovory, jejichž mnohdy bizarní úryvky průběžně zveřejňovala na facebooku.
Kniha přichází i s návrhy řešení dílčích problémů, jako je třeba nedostatek košů
a laviček nebo zdemolované poštovní schránky.
Publicista Aleš Palán, spoluautor knihy, věří, že se čtenáři na mnoha místech
zasmějí. "Přál by si však, aby to byl smích, který nebude výsměchem, ale spíše
překvapením z nečekaných spojení," uvedl Palán.
Kostru
průvodce tvoří zejména 100 bodů, přičemž každý z nich je zpracován jinou
literární formou (např. jako reportáž, článek, křížovka ad.) Na textu se přitom
podílela řada místních včetně Romů, zaměstnanců Muzea romské kultury, ale i
obyvatel Bronxu patřících k jiným národnostem. Přispívali formou rozhovorů či
vyprávění a jako cenné se ukázaly také jejich tipy na nejrůznější zajímavosti v
lokalitě.
Co se výtvarné stránky týče, jejími autory jsou kromě Kateřiny Šedé a její
kmenové výtvarné skupiny Batežo Mikilu též mnozí další autoři jako například
malíř Tibor Tonka, grafička Kristinu Drinková, fotograf Adam Holubovský,
historik Michal Konečný a další.
„Průvodce by měl sloužit i k seznamování a navazování nových vztahů,“ řekla
pro časopis Romano voďi Kateřina Šedá.
