Kauza Roznerova "neexistující koncentráku": Podle právničky by imunitní výbor měl vyslechnout i přeživší romského holocaustu nebo jejich potomky
Sněmovní mandátový a imunitní výbor dnes začal jednat o žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o romském táboře v Letech u Písku. Na příštím jednání, které se uskuteční zřejmě v druhém lednovém týdnu, bude chtít vyslechnout vyšetřovatele případu, obvodního státního zástupce pro Prahu 4 i zástupce městského státního zastupitelství. Podle předsedy výboru Stanislava Grospiče (KSČM) není vyloučeno, že už na příštím zasedání dá výbor své doporučení plénu Sněmovny, které o vydání rozhoduje. Právnička Klára Kalibová vyjádřila požadavek, že by výbor měl dopřát sluchu i přeživším a potomkům sintského a romského holocaustu.
Grospič novinářům řekl, že výbor vybral za zpravodaje materiálu Marka Výborného (KDU-ČSL) a rozhodl se vyžádat si spis. “Protože ta žádost je velice stručně napsaná. A zároveň jsme se rozhodli, že požádáme o zbavení mlčenlivosti vedle vyšetřovatele nejen dozorujícího státního zástupce, ale také městského státního zástupce,” řekl novinářům Grospič. Termín dalšího jednání bude ještě upřesněn.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení “neexistující pseudokoncentrák”. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.
Zpravodaj materiálu Marek Výborný už před jednání výboru serveru Romea.cz řekl, že výroky poslance Roznera nejen nepřijatelné, ale jsou zcela nemístné a urážlivé. “Budu pravděpodobně hlasovat pro doporučení plénu Poslanecké sněmovny poslance Roznera vydat trestnímu stíhání,” řekl před jednáním serveru Romea.cz Marek Výborný.
Člen výboru Jakub Michálek (Piráti) novinářům řekl, že Roznerovi dnes předal pozvánku na seminář o holokaustu na českých Romech za druhé světové války, který se ve Sněmovně uskuteční v lednu. “Doufám, že využije tuto příležitost a své vzdělání si tam doplní,” uvedl Michálek. Proti rasismu se podle něj má bojovat vzděláváním a výchovou.
“Pokud jde o to, zda by za tento výrok měl být pan Rosner trestně stíhán, nejsem ještě rozhodnut,” uvedl před jednáním pro Romea.cz Jakub Michálek.
Podle právničky a ředitelky organizace In IUSTITIA Kláry Kalibové mandátový a imunitní výbor nerozhoduje o vině a trestu, respektive o trestnosti jednání, ale o tom, zda byly splněny podmínky vydání poslance. “Ty v daném případě splněny byly. Výrok nepronesl při výkonu svého mandátu, respektive při takovém výkonu svého mandátu, který je chráněn imunitou. Domníváme se, že výbor by měl dopřát sluchu i přeživším a potomkům sintského a romského holocaustu, neboť jeho rozhodnutí má nesporně dopad na konkretní oběti holocaustu i komunitu přeživších a jejich potomků jako celek,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Klára Kalibová.
Policie nejprve trestní oznámení na Miloslava Roznera odložila. Městské státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. Právě proto chce výbor vyslechnout oba žalobce, vysvětlil Grospič. Rozner je členem imunitního výboru. Poté, co poslanci dnes začali probírat jeho případ, byl vyloučen z jednání. Jednací místnost opustil po zhruba pěti minutách. Na příští schůzi dostane příležitost se k případu vyjádřit.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
