Imunitní výbor začne probírat žádost o vydání Roznera ke stíhání kvůli popírání romského holocaustu. Členové výboru zatím neví, jak se rozhodnou
Sněmovní mandátový a imunitní výbor se dnes začne zabývat policejní žádostí o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o romském táboře v Letech u Písku. Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) novinářům řekl, že první jednání bude jako obvykle především procedurální. Zvolen bude zpravodaj k žádosti, členové výboru se budou zabývat i tím, zda budou chtít mluvit s policisty a státním zástupcem či nahlížet do spisu.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení “neexistující pseudokoncentrák”. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.
Server Romea.cz zjišťoval postoje některých členů výboru z jednotlivých stran.
Podle Jakuba Michálka z Pirátské strany je výrok Miloslava Rosnera idiotský a ukazuje, jak je důležité vzdělání. “Naše poslankyně Olga Richterová se proto rozhodla uspořádat seminář o historii romského holocaustu, kam pana Rosnera můžeme pozvat. Pokud jde o to, zda by za tento výrok měl být pan Rosner trestně stíhán, nejsem ještě rozhodnut,” uvedl pro Romea.cz Michálek.
Podle Petra Gazdíka z hnutí Starostové a nezávislí je u těchto výroků velmi složité posoudit, zda žádost o vydání je či není politicky motivovaná. Podrobněji se vyjádří až si vyslechne státního zástupce a vyšetřovatele.
Jasno má poslanec a člen mandátového a imunitního výboru Marek Výborný z KDU-ČSL. Podle něj jsou výroky poslance Roznera nejen nepřijatelné, ale jsou zcela nemístné a urážlivé. “Je potřeba jasně říci, že neodpovídají historickým faktům a podněcují k relativizaci utrpení romských obětí nejen z Let u Písku a dle mého názoru zpochybňují genocidu, které byli Romové vystaveni,” uvedl pro Romea.cz Marek Výborný.
“Poslaneckou imunitu chápu velmi úzce svázanou s výroky na půdě Sněmovny. To není tento případ, a proto budu pravděpodobně hlasovat pro doporučení plénu Poslanecké sněmovny poslance Roznera vydat trestnímu stíhání,” dodal Výborný s tím, že je ale důležité postupovat standardně. “Tedy na mandátovém a imunitním výboru nejprve vyslechnout jak dotčeného poslance, tak vyšetřovatele a dozorujícího státního zástupce. A následně rozhodnout. O vině a trestu musí rozhodnout nezávislý soud. To, že je to výrok hanlivý a lživý, nepochybuji. Zda je v rozporu s trestním řádem, nechť posoudí soud,” dodal pro server Romea.cz Marke Výborný z KDU-ČSL.
Server Romea.cz oslovil i poslance z dalších stran, jako Miroslava Kalouska (TOP 09), Marka Bendu (ODS), Kateřinu Valachovou (ČSSD) nebo Taťjanou Malou (ANO). Ti na náš dotaz nereagovali.
Valachová dříve pro Českou televizi uvedla, že sociální demokraté v minulosti výrok odsoudili z politického a lidského hlediska. “Do jaké míry je to případně trestný čin, to si počkáme na bližší detaily, které shromáždila policie,” uvedla dříve Kateřina Valachová.
Podle Jaroslava Faltýnka z ANO převládal v klubu názor, že bychom neměli vydávat poslance za jejich výroky. “Ale to se může změnit,” doplnil pro Českou televizi Faltýnek.
Jednoznačně za svým kolegou stojí poslanci SPD. “Já osobně mu vyjadřuji svoji podporu,” uvedl například Lubomír Volný z SPD.
Rozner je členem imunitního výboru, který proto podle Grospiče bude postupovat podle úpravy disciplinárního řízení z jednacího řádu Sněmovny. “V momentu, kdy dojde k tomuto bodu, bude vyloučen z jednání, potom bude přizván k vyjádření,” uvedl Grospič. Další jednání k případu očekává v polovině ledna. Teprve tehdy bude zřejmé, zda bude také poslední a výbor přijme doporučení pro plénum Sněmovny.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
