Jsou Romové hloupí? Je tu další kolo boje o "zvláštní" školy
Příliš mnoho – zejména romských – dětí na „zvláštních“ školách je problém, o kterém naši politici i odborníci diskutují už pětadvacet let. A diskutuje se o něm i ve světě, protože Česko je v tomto ohledu unikátní země a sklízí kritiku i od Evropské unie. Blíží se nyní řešení?
Podle počtu dětí zařazovaných do „zvláštních“ škol – nově se jmenují „základní školy praktické“, ale zůstávají zvláštní – trpí Romové žijící v Česku přibližně desetkrát častěji lehkým mentálním postižením než je běžné u „normální“ populace. V pedagogicko-psychologických poradnách totiž naměří romským dětem při testech nízké IQ a ve školách učitelé konstatují, že mají problémy s učením a potřebují speciální péči ve zvláštní škole.
Před několika lety mi jeden významný psycholog z pražské poradny řekl, že není divu, protože, když „bílé“ děti už v 18. století začaly povinně chodit do školy, Romové ještě kočovali a škola je nezajímala. Tohle dědictví se táhlo ještě desítky let a nutně se projevuje dodnes. Možná ten hendikep Romové jednou srovnají, za 50, za 100 let, říkal psycholog. Ale jedině s pomocí zvláštních škol.
Podobný názor je stále velmi silný. Zvláštní školy opakovaně přežívají kritiku a snahy o omezení. Podporují je nejenom učitelé, kteří tam učí a část psychologů, ale i řada politiků, starostů a rodičů, kteří by nejraději viděli oddělené školy pro svoje „chytré a hodné“ bílé děti.
Na včerejší tiskové konferenci ale ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier znovu potvrdil, že vláda má tentokrát jasný cíl: Omezit „zvláštní“ školy a vytvořit školský systém, který zajistí rovné právo na vzdělání pro každé dítě.
Pochybnosti trvají
Není třeba pochybovat o tom, že Jiří Dientsbier to myslí vážně. Problém může být ale v tom, nakolik jeho názory souzní s ostatními vládními kolegy zejména s názory ministra školství Marcela Chládka.
Chládek například na jaře minulého roku napsal autorům „Výzvy za zachování základních škol praktických“, že doufá, „že se mu podařilo rozptýlit jejich obavy“. A připomenul, že o zařazování do speciálních škol by ani nadále nemělo rozhodovat pouze „naměřené IQ“, nýbrž i „celková míra připravenosti na školní vzdělávání“. Což uchovává v podstatě bezbřehé možnosti pro přeřazování dětí do „zvláštních škol“.
Stojí za připomenutí, že jedním z iniciátorů „Výzvy“ je starosta Nového Bydžova Pavel Louda, o jehož vztahu k romské menšině a důvodu pro podporu zvláštních škol není třeba pochybovat. Louda před časem například řekl: „To ještě nevymysleli ani v Hollywoodu, takovýhle scénář. Integrovat cikána!“ A dodal: „Cikánovi podáte ruku, on vám ji utrhne a za rohem bude přemýšlet, jak vás okrást“
V otevřeném dopise ministru Chládkovi napsali autoři „Výzvy“ mimo jiné i to, že „funkční systém zvláštních škol“ likvidují „takzvaní ochránci lidských práv“, Agentura pro začleňování, ombudsman a neziskovky. Chládek se proti těmto výpadům nijak neohradil. Přitom do kolonky „tzv. ochránci lidských práv“ zjevně patří právě i jeho kolega Jiří Dienstbier.
Jak bude aktuální kolo střetu o budoucnost „zvláštních“ škol vypadat, uvidíme už brzy – poslanci se mají ještě v lednu vrátit k projednávání novely školského zákona. I Jiří Dienstbier připouští, že ohledně přesného znění paragrafu, který se týká právě možnosti zařazovat žáky do speciálních škol, jasno ještě není.
