Jan Husák z Romodromu: Lex Ukrajina dopadne nejtíživěji mimo jiné na romské uprchlíky
Dnes vstoupila v platnost novela zákona tzv. "Lex Ukrajina V.", která podle mnoha neziskových organizací způsobí masivní nárůst lidí bez domova a nucený odchod do nebezpečné domoviny. Tato změna se dotkne zejména osob s dočasnou ochranou, mezi které patří i romští uprchlíci z Ukrajiny, kteří prchli před válkou a diskriminací.
Jak se na tuto situaci dívá ředitel zahraniční a humanitární sekce Romodromu, Jan Husák? Pro zpravodajský server Romea.cz poskytl svůj komentář, ve kterém kritizuje některé aspekty novely, ale také vyzdvihuje její pozitivní stránky.
„Lex Ukrajina V. přináší podstatné změny v rozsahu podpory osobám s dočasnou ochranou. Tato norma přináší změny v podpoře vybraných typů bydlení, ve výši humanitární dávky a v dalších souvisejících normách. Ukládá například další informační a registrační povinnosti zaměstnavatelům, rozšiřuje okruh údajů vedených v registru pojištěnců nebo časově omezuje poskytování bezplatného ubytování po dobu 150 dnů od udělení dočasné ochrany,” uvedl Jan Husák z Romodromu.
“Podstatná část změn je považovaná za spornou z pohledu jejích dopadů na život nezanedbatelné části zranitelných osob s dočasnou ochranou. Kriticky dopadá zvláště na romské uprchlíky z Ukrajiny. Panuje také podezření, že některé úpravy zákona nabourávají důvěru v jejich nediskriminační charakter,” dodal Husák.
Husák však neztrácí naději a vidí i pozitivní stránky novely. „Vítáme například podporu adresovanou vlastníkům nemovitostí, kteří se rozhodnou poskytnout dlouhodobě neobsazený byt do nájmu,“ uvedl pro Romea.cz Jan Husák.
Romodrom je organizace, která se dlouhodobě zabývá pomocí romským uprchlíkům z Ukrajiny. Husák zdůrazňuje, že Romodrom je připraven pomoci těmto lidem i v těžkém období, které je čeká. „Jsme připraveni k jednání a k realizaci aktivit, které povedou k pomoci a k překonání možných kritických scénářů, jenž jsou diskutovány v rámci různých platforem a s našimi partnery,“ uvedl na závěr Jan Husák, ředitel zahraniční a humanitární sekce Romodromu.
Daniel Prokop k novele zákona: To se fakt nepovedlo
Od července budou humanitární dávku dostávat jen lidé s příjmem pod životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Ty činí na měsíc na osobu 3000 korun v zaregistrovaném bytě a 2400 korun jinde. Podle kalkulačky ministerstva práce matka se dvěma dětmi, která žije rok v nouzovém ubytování, má minimální mzdu a na účtu 5000 korun, nemá na humanitární dávku pro sebe a své potomky nárok. Nezíská ji ani v evidovaném bytě. Seniorka nad 65 let, která je v Česku rok, je v evidovaném bytě, nemá příjem a na kontě má 10.000 korun, podporu nezíská. Pokud by měla na účtu 5000 korun, úřad práce jí přizná na měsíc na bydlení a živobytí 7860 korun.
Další příklad a komentář k novele přidal sociolog Daniel Prokop. “Samoživitelka s 2 dětmi, 20 tisíc čistého – za skromné bydlení dává 12 tisíc. Jako Češka má nárok 6 tisíc příspěvek na bydlení, cca 3 tisíce přídavek na děti. Plus měla/má rodičák. Ukrajinská uprchlice za těchto podmínek = podpora 0. To se fakt nepovedlo,” uvedl Prokop na sociální síti Twitter.
Novelu zákona již dříve kritizoval i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. “Obávám se, že nadcházející opatření budou mít neblahé důsledky pro desetitisíce lidí, kteří jsou už tak ve velmi vážné sociální situaci. Mnozí příchozí, přestože se snaží, si nejsou schopni vydělat dost na zaplacení základních potřeb. Pro ně by tu měl být, stejně jako pro české občany, podpůrný systém, který jim pomůže nepříznivé životní období překlenout,” uvedl Stanislav Křeček.
Lex Ukrajina V je označení pro novelu zákona č. 65/2022 Sb., která začala platit 1. července 2023. Tento zákon upravuje podmínky udělování dočasné ochrany cizincům, kteří přišli do České republiky v důsledku ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaného invazí vojsk Ruské federace v roce 2022. Dočasná ochrana je oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady EU, které stanovilo, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny. Zákon také upravuje poskytování ubytování, sociálních dávek, zdravotních služeb a přístupu ke vzdělání osobám s udělenou dočasnou ochranou.
Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se k tomuto zákonu vyjádřila na sociálních sítích. Uvedla, že vnímá oprávněné obavy, které v souvislosti s tímto zákonem panují mezi obcemi, kraji, neziskovým sektorem, ubytovateli i majiteli bytů. “Změny v dávkové pomoci a ubytování jsou pro všechny dotčené strany složitou výzvou,” uvedla zmocněnkyně a zdůraznila, že už od jara průběžně absolvuje řadu setkání s těmito aktéry a hledá cesty, jak v intencích zákona udělat vše, co je jen trochu možné pro zmírnění rizik.
