Změny pravidel pro ukrajinské uprchlíky. Desetitisíce lidí v nejistotě, mnozí nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, říká ombudsman
Desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Uvedl to dnes veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Po 1. červenci totiž bude stát platit ubytování pouze ohroženým osobám - matkám s dětmi, mladým do 18 let, seniorům či invalidům. Ostatní se budou muset postarat sami o sebe a hradit komerční nájmy. Sníží se i humanitární dávka. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako bydlení a jídlo. To je neúnosné a sociálně nepřijatelné, sdělil. V této souvislosti ombudsman varuje před možným vykořisťováním.
“Obávám se, že nadcházející opatření budou mít neblahé důsledky pro desetitisíce lidí, kteří jsou už tak ve velmi vážné sociální situaci. Mnozí příchozí, přestože se snaží, si nejsou schopni vydělat dost na zaplacení základních potřeb. Pro ně by tu měl být, stejně jako pro české občany, podpůrný systém, který jim pomůže nepříznivé životní období překlenout,” uvedl Křeček na webu.
Podle ombudsmana mohlo problémům předejít včasné vpuštění držitelů dočasné ochrany do českého dávkového systému tak, jako to stát po roce pobytu umožňuje ostatním cizincům s jinými pobytovými oprávněními. Ministr práce a sociálních věcí ale s ohledem na dopady na státní rozpočet i na už tak přetížené úřady práce, které by dávky vyřizovaly, o vpuštění uprchlíků do systému podle Křečka neuvažuje. “Přestože chápu obavy pana ministra, domnívám se, že si tak zaděláváme na vážné sociální i ekonomické problémy,” míní.
Dospělým držitelům dočasné ochrany, kteří jsou v Česku déle než 150 dnů, se po úpravách sníží humanitární dávka ze 4860 na 3130 korun. Součástí dávky bude nově finanční podpora na bydlení. Lidé budou dostávat měsíčně buď 3000 korun na osobu, pokud budou bydlet v bytě v evidenci ministerstva práce a sociálních věcí, nebo 2400 korun, budou-li bydlet jinde. “To v mnoha případech nebude stačit, aby si lidé dokázali zajistit důstojné bydlení. A týká se to bohužel i těch, kteří pracují. Podle posledních průzkumů totiž většina příchozích pracovala za méně než 150 korun na hodinu,” uvedl ombudsman.
Desetitisíce lidí čeká od prvního července také vyjednávání o ceně za bydlení. Na státem hrazené ubytování totiž budou mít nárok pouze prvních 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Pokud se s provozovatelem ubytování na ceně nedohodnou, budou si muset najít jiné bydlení. Výjimku budou mít kromě nově příchozích z Ukrajiny také zranitelné osoby, jako jsou lidé s handicapem, děti, těhotné, studenti nebo senioři a také ti, kteří pečují o dítě do šesti let nebo o člověka s handicapem.
Úhrada nákladů na bydlení bude pro většinu držitelů dočasné ochrany podle Křečka problematická. Dosud dostával ubytovatel od státu 350 korun za osobu a noc, dohromady až 10.850 korun měsíčně. Tolik podle Křečka většina lidí nezvládne zaplatit a bude se muset přestěhovat. Spolu s nimi se pak zpravidla budou stěhovat i jejich rodinní příslušníci, kteří sice spadají do kategorie zranitelných osob, ale nechtějí nebo nemohou bydlet samostatně. Situaci s bydlením proto může akutně řešit i mnoho zranitelných. “To zvyšuje riziko, že se celé rodiny mohou stát obětí vykořisťování. Stačí, aby lidé v zoufalé situaci přijali nabídku neoficiálního ubytování, které budu ‘splácet’ vlastní prací,” sdělil ombudsman.
