Ivanka Mariposa Čonková: Pryč s prasečákem v Letech aneb Jak to vypadá, když se řekne satira
Na Sametovém posvícení, které se konalo 17.listopadu, v den oslav svobody a
demokracie, zpracovala iniciativa Otrokem Rasy téma holokaustu Romů v Letech u
Písku. Svůj příspěvek výstižně nazvala " TADY NĚCO SMRDÍ". Na karnevalu s
maskami, plném satiry, se naše téma vyjímalo svou syrovostí, autentičností i
propracovaností v konceptu.
Ideu Sametového posvícení přivezla z Basileje do Čech Olga Cieslarová (doktorantka
DAMU). Češi v sobě slabost pro politický humor a satiru nezapřou, proto se mohl
uskutečnit již druhý ročník Sametového posvícení. Každá z iniciativ, která se
karnevalu účastní, se říká KLIKA. A každá z nich má za úkol zhmotnit palčivé
společenské téma tvůrčím a hravým způsobem.
Letos se karnevalu účastnilo celkem jedenáct takových klik: Nadace Via,
Člověk v tísni, Tosara, Fórum Věda žije!, Asistence, Greenpeace ČR, Vyšší
hrádek, Hnutí za aktivní mateřství, Studentský spolek FHS UK, Komunita pro
lidský rozvoj, Nadace Brücke/Most, Divadlo na Kocourkách a iniciativa Otrokem
Rasy. Celý karneval organizovala platforma FOR_UM a pravidla byla jasná: Všichni
musí mít masku, téma musí být společensky aktuální a nesmí zmizet humor a
nadsázka!
Masky, hudba a hořící prase
Celkem jsme viděli centrem města projít 250 masek doprovázených alegorickými
vozy a hudbou. Karnevalovému reji přihlíželo zhruba tisíc diváků. Každá klika
spolupracovala s profesionálním výtvarníkem, měla vlastní koncept i hudbu.
Iniciativa Otrokem Rasy spolupracovala se sochařkou Josefínou
Jonášovou-Šimkovou, která je autorkou velkého prasete s kolíčkem na nose a masek
zemřelých Romů. V popředí naši "kliky" šly postavy v černém, na tváři bílou
masku s otazníkem. Tlačily kočárek, ve kterém byla reprobedna, z níž s elinul
politický projev provázený prasečím chrochtáním a kvičením. Tyto postavy
představují "nepojmenovanou zodpovědnost" a fakt, že chybí odpověď na otázku :
"Kdo je zodpovědný za to, že se v místě holokaustu Romů chovají prasata?"
Ihned za "nepojmenovanou zodpovědností" se ploužily postavy "zemřelých Romů".
Některé hrály na hudební nástroje a zpěv byl přenášen do reprobedny ve chvílích,
kdy nehrál projev s chrochtáním. Slyšet jsme mohli housle a kytaru, chůzi
taktoval buben. Píseň Ajgele Roma, která vypráví o putování Romů a hledání
štěstí a útěchy na tomto světě, se nesla nad utrpením jako naděje. Tím, že píseň
nepochází od českých Romů, bylo téma uvedeno na obecnou mezinárodní rovinu.
Fašismus a jeho dopady na romský národ se výrazně dotýkaly i dalších zemí
Evropy, které nesmí být opomenuty. Problém koncentráku v Letech u Písku není jen
problémem České Republiky, ale má celoevropský rozměr.
Šunka z Let? Děkuji, nechci
Dva z posledních Romů v průvodu nesli na svých ramenou prase, ti ostatní
rozdávali divákům balenou šunku na papírovém talířku s nápisem „Naše maso na
vaše talíře“. Většina kolemjdoucích šunku zdvořile odmítla s poznámkou: "Šunka z
Let? Děkuji, nechci."
"Byl to velice provokativní výjev, který jasně ukazoval, že něco není v
pořádku. Nesl v sobě tíhu nespravedlnosti, absurditu existence prasečáku na
místě, kde se vraždilo, ale i obdivuhodnou radost ze života, kterou si Romové po
staletí útlaku uchovali", nechal se slyšet jeden z diváků průvodu.
Jako autorka konceptu k tomu dodávám, že výjev dráždil svou kompozicí,
provokoval svou morbiditou a vhodně využil divadelní zkratky k tomu, aby
vyjádřil šílenství celé kauzy.
Během defilé masek na Kampě mohli být diváci svědky rituálu zapálení prasete.
Oheň, jakožto symbol transformace, požral papírový obal, ale kostra prasete
zůstává zrovna tak jako smrad vepřína, který je cítit v místech provizorního
památníčku v Letech. Pieta ještě není dokonána. Nyní stojí prase před památníkem
17. listopadu na Národní třídě. Na jeho hřbetě se vyjímají pováleční premiéři a
masky "mrtvých Romů" leží před rypákem prasete.
Hozená rukavice
Právě v dnešní době, kdy fašizace společnosti nabírá na síle a stává se opět
reálným nebezpečím, je nutné přestat po Romech šlapat, a naopak potvrzovat
jejich důstojnost. Vztah odpovědných vládních i nevládních činitelů k prasečáku
v Letech přímo zrcadlí každodenní vztah široké společnosti k Romům.
Jestliže v místě holokaustu Romů stojí vepřín, pak se nemůžeme divit, že před
domovy Romů hajlují někteří Češi, kteří se pod vedením neofašistických fanatiků
mění v bytosti plné nenávisti a neporozumění. Prasečák v Letech je hozenou
rukavicí do rynku české společnosti, která ji musí zvednout! Je to příležitost
pro celou společnost se s odvahou a důstojností vyrovnat s mučivou historií a
konečně otočit list v otázkách společného soužití.
