Gwendolyn Albert: Je odškodnění za nucené sterilizace v nedohlednu?
Pravidelní čtenáři Romano voďi a zpravodajského serveru Romea.cz už asi vědí, že ženy, které byly sterilizovány bez své informované volby a souhlasu, mnohé z nich Romky, bojují od roku 2005 za to, aby je český stát odškodnil. V letošním roce se k tomuto cíli přiblížily více než kdykoli předtím.
V dolní komoře Parlamentu leží v současné době návrh zákona, který by zavedl postup umožňující nároky na takové odškodnění uplatnit. Ve snaze připomenout zákonodárcům význam této normy, která už více než rok čeká na první čtení, publikovala nedávno malá skupina dobrovolníků zasazující se o její přijetí otevřený dopis a zorganizovala též petici. Tyto aktivity získaly velkou podporu zejména těch spoluobčanů, kterým záleží na tom, jak jsou v České republice dodržována lidská práva. Na český zákonodárný sbor se obrátila i komisařka Rady Evropy pro lidská práva, aby také vyjádřila podporu pro odškodnění těchto žen. V době, kdy bude tento kometář zveřejněn, se konečně dozvíme, zda toto úsilí uspělo, nebo bylo znovu zmařeno.
Zásadní význam pro obhajobu nároků na odškodnění měly přitom samy ženy, oběti nucené sterilizace, které v září demonstrovaly před ostravskou nemocnicí a předložily v Praze petici české poslankyni Heleně Válkové (ANO). Později vysvětlovaly svou situaci osobně české ministryni financí Aleně Schillerové (ANO), přičemž získaly její podporu. Rozeslaly dopisy i dalším zákonodárcům a též premiérovi, na což se jim také dostalo kladné odezvy.
Samozřejmě občanská společnost, jíž jsme součástí, není do vnitrostranických diskusí o tom, jak uchopit návrh tohoto zákona jako politické téma zasvěcena a média se zatím necítí na to, aby se tímto tématem zabývala – nejspíše proto, že pandemie COVID-19 dusí nejen řešení různých problémů, ale ubírá kyslík i všem lidským bytostem.
Faktem je, že většina obětí tohoto porušování lidských práv spadá do starší věkové kategorie, která je v těchto bezprecedentních časech ohrožena nejvíce. O to naléhavější je, aby byl návrh zákona schválen co nejdříve, dokud tyto oběti žijí, a mohly se tak dočkat spravedlnosti. Musíme počítat i s tím, že postupné zavádění tohoto zákona, třebaže by prošel v rekordním čase, také nějakou dobu potrvá.
Ještě znepokojivější je však skutečnost, že některé z žen, které se do hledání cesty k odškodnění za sterilizaci bez své informované volby a souhlasu zapojily, nám v nedávné minulosti oznámily, že se v širším okruhu svých rodin doslechly i o novějších případech nucené sterilizace. Pokud se ženám, jež tvrdí, že byly takovému zacházení podrobeny, podaří zajistit si právní zastoupení v jejich věci a podat žalobu před uplynutím promlčecí lhůty (tři roky), můžeme se ještě dočkat i toho, že české soudy budou o nucené sterilizaci rozhodovat znovu. Otázkou samozřejmě je, zda k tomuto závažnému porušování lidských práv skutečně znovu dochází, a pokud ano, jak s tím naloží lékařská komora?
Ti, kteří se zajímají o historii toho, jak k takovému porušování lidských práv mohlo docházet v celém bývalém Československu i v současném Česku a na Slovensku, se mohou těšit na speciální vydání romistického sborníku Romano džaniben, který se bude tomuto tématu věnovat a který má být vydán do konce tohoto zvláštního roku. Do té doby je velmi důležité, abychom i nadále prosazovali nápravu pro všechny oběti jako svou prioritu. Je-li spáchána křivda, musí být jasně přiznáno zavinění a učiněna náprava. To je ta nejdůležitější část spravedlnosti, na kterou tyto ženy čekají.
Komentář vyšel v časopise Romano voďi. Letošní vydání objednávejte do konce roku pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
