Štefan Lukáč: Byznys s chudobou vesele kvete dál

Přestože vystudoval sociální pedagogiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, sednout si za katedru nebylo nic pro něj. I možná proto se rozhodl pokračovat v magisterském studiu na Karlově Univerzitě, kde nakonec vystudoval veřejnou a sociální politiku. Dnes jednatřicetiletý Štefan Lukáč působí jako koordinátor pro romské záležitosti na Krajském úřadu Ústeckého kraje.

„Začínal jsem jako terénní pracovník na městském úřadě v Bílině. To byl také důvod, proč jsem začal studovat sociální pedagogiku, věděl jsem, že v případě profesního růstu se bez dalšího vzdělání v životě neobejdu. Navazující magisterské studium jsem studoval už kvůli svým ambicím a splnění si svého osobního cíle,“ říká hned v úvodu Štefan Lukáč, který v současné době absolvuje kurz MBA.

Rozhodl se tak především proto, aby si prohloubil své dosavadní znalosti. Podle svých slov by v blízké době rád zastával vedoucí pozici. „Vzhledem k tomu, že je v sociální oblasti značná konkurence, musím tomu jít naproti a zvyšovat si své vzdělaní a šanci na úspěch. Rodina mě v mém rozhodnutí maximálně podporuje. Jak to v naší generaci bývá, jsem v rodině první vysokoškolák. Někdy se mi stane, že moje okolí bývá celkem dost překvapené, jaké vzdělání mám a čemu se věnuji. Jaksi to nezapadá do jejich představ o Romech,“ prozradí Lukáč, který vyrůstal jako jedináček.

„U nás na úřadě metodicky vedu terénní pracovníky a zástupce neziskových organizací v rámci celého kraje. Zapojuji se do komunitního plánování a lokálního partnerství pro sociální začleňování. Podílím se na tvorbě strategických dokumentů na lokální, krajské i národní úrovni,“ přibližuje náplň svého zaměstnání a dodává, že se kromě toho věnuje i aktivitám, které napomáhají integraci romské menšiny v Ústí. Každodenně tak komunikuje s ostatními úřady a organizacemi, které se podílejí na integraci Romů do společnosti. Sice už neřeší dennodenní problémy klientů, ale do kontaktu s nimi přichází v okamžiku, kdy sleduje vývoj v určitých lokalitách. Na základě toho navrhuje další možná řešení.

„Není to pouze úředničina, jak by se mohlo na první pohled zdát. Když se například vyskytne nějaký problém, který je zapotřebí řešit, tak pak dojíždíme na kulaté stoly a podílíme se na řešení konkrétní situace. Zároveň někdy jezdíme přímo i do lokalit a povídáme si s obyvateli, jak se jim tam žije, jak se jim vede, co by potřebovali změnit,“ prozrazuje detaily svého běžného pracovního dne.

„Čunkodomy“ nejsou řešení

Jedna z krizových situací, kterou musel Lukáč společně se svými kolegy z krajského úřadu urychleně řešit, nastala po rozhodnutí majitele dvou ústeckých ubytoven obě je uzavřít. Hrozilo, že mnoho rodin, především romských, se tak ze dne na den ocitne i s dětmi na ulici.

„Situace, tak jak vypadala na začátku, byla opravdu kritická, protože se jednalo o stovky lidí, kteří se mohli ocitnout bez střechy nad hlavou. Ale díky rychlé pomoci městských částí, neziskových organizací a spolupracovníků se to podařilo zvládnout a všem obyvatelům ubytoven jsme pomohli najít náhradní bydlení,“ říká Lukáč a neskrývá, že situace rodin z ubytoven jej velmi potrápila.

Lukáč zároveň připouští, že Ústecký kraj se dlouhodobě potýká s řadou jen obtížně řešitelných problémů. Tím nejpalčivějším je demolice domů v Mostu a vybudování unimobuněk, jež před několika lety nechvalně proslavil Jiří Čunek, když z nich udělal ne pouze dočasné, ale trvalé bydlení pro Romy z vyloučené lokality Poschla. „Město Most se rozhodlo zrovna takovým způsobem řešit situaci v Chanově a podle mě ne úplně šťastně,“ upozorňuje na aktuální situaci v Ústeckém kraji a připomíná, že Agentura pro sociální začleňování kvůli tomu ukončila s městem Most spolupráci. Agentuře se řešení bytové situace chanovských Romů tzv. „čunkodomy“ nejevila jako správná a vyhodnotila ji jako segregační a neinkluzivní.

„Myslím si, že ideálním řešením by bylo, kdyby se v budoucnu Chanov zrušil úplně a ti lidé, kteří tam žijí, by se přestěhovali do lokalit, které nejsou až tak segregační. Bohužel město Most má s Chanovem jiný záměr. My z pozice kraje můžeme tuto situaci pouze připomínkovat, ale to rozhodnutí je v rukou města a samosprávy,“ prozrazuje Lukáč a nezastírá zklamání.

Řešením podle něj nejsou ani bezdoplatkové zóny, které v praxi nepřinesly žádné kladné výsledky a boj s chudobou nezastavily. „Naopak, ten kvete vesele dál,“ poukazuje na nejčastější příčinu vzniku tzv. byznysu s chudobou, problému z posledních let, který řešil nejeden region v Česku. „Mnoho úředníků i starostů přiznává, že bezdoplatkové zóny nepřinesly žádný pozitivní výsledek, pouze ti nejpotřebnější jsou ještě o jednu z dávek chudší, což jim pak samozřejmě jen stěžuje možnost vyřešit své existenční problémy,“ říká Lukáč. „Z praxe vím, že pokud se rodina stěhuje z vyloučené lokality, tak většinou do sousední, která je stejně tak postižená sociálním vyloučením. Málokdy se povede, aby se rodina přestěhovala do nestigmatizované lokality. To se děje spíše výjimečně,“ vysvětluje koordinátor pro romské záležitosti a dodává, že Romové se ocitají v patové situaci, protože jsou diskriminováni na trhu s bydlením.

„Mnohdy mají velké problémy s kaucí, mnozí majitelé požadují i velmi vysoké kauce, které pak na konci nájmu slibují navrátit, jenže to se děje také sporadicky, protože když se nájemníci rozhodnout odstěhovat někam jinam, majitel jim většinou kauci nevrátí z důvodu následujících oprav bytu. Netvrdím, že někdy to není oprávněné, ale většinou tomu tak nebývá,“ naráží na nejčastější problém s nájemním bydlením.

Zároveň však přiznává, že vedení města nemá mnohdy možnost ovlivnit velikost nebo vznik vyloučené lokality. Pokud jsou totiž byty v soukromém vlastnictví, město nemůže zasahovat do vlastnických práv těchto osob. A tak majitelé bytů i nadále obchodují s chudobou a obohacují se na úkor těch nejchudších obyvatel i státu. Přesto Lukáč neztrácí naději. „Městům se podařilo odkoupit několik bytů, které následně pronajímá naší cílové skupině. Samozřejmě, že když se podíváme na počty vykoupených bytů, nejsou to stovky ani desítky, ale jsou to první vlaštovky úspěchu a známky toho, že se města snaží situaci řešit správným směrem,“ pochvaluje si počínání měst Ústí nad Labem a Chomutova. Tyto dílčí úspěchy jsou podle něj velmi důležité, protože mnoho malých úspěchů pak tvoří jeden obrovský.

Nemají to jednoduché, přesto chtějí něco dokázat

Obrovskou inspirací mu bylo i nedávné setkání s romskými studenty z projektu Baruvas, který pořádá několikrát do roka organizace Romea. „Když jsem na toto setkání šel, byl jsem smířený s tím, že tam budu nejstarší student. A bylo tomu tak, dokonce mě někteří pokládali za organizátora,“ vzpomíná se smíchem. „Byl jsem ale neskutečně překvapený, kolik romských studentů na tomto setkání pocházelo z našeho kraje. A protože místní podmínky moc dobře znám a vím, že tito mladí lidé to nemají v životě jednoduché, že nemají potřebné studijní zázemí a patří do nejchudších rodin, byl jsem opravdu potěšen, že i přesto studují. O to víc, když jsem viděl, jak moc jsou motivovaní a ambiciózní. Překvapil mě i ten vysoký počet účastníků. Seznámil jsem se s inspirativními lektory, sociálními pracovníky a s dalšími zajímavými osobnostmi, všichni mě obohatili o řadu skvělých myšlenek, a doufám, že s některými z nich budu v budoucnu spolupracovat i profesně. Všem účastníkům přeju jen úspěch,“ říká s upřímností v hlase Štefan Lukáč, který ze setkání odjížděl pozitivně naladěný a nabitý novou energií.

„Jsem za tuto zkušenost opravdu vděčný,“ dodává a prozrazuje, že v letošním roce plánuje přednášet volitelný předmět na fakultě sociálně ekonomické své alma mater kurz zaměřený na problematiku sociálně vyloučených lokalit a Romů. „A od nového roku budu akreditovaný kurz MPSV pod názvem Nástroje sociální politiky a jejich možnosti při práci s romskou menšinou nabízet i jako vzdělávací seminář pro zástupce veřejné správy a NNO,“ říká závěrem Štefan Lukáč, který pevně věří, že se jednou podaří sociálně vyloučené Romy začlenit do české společnosti, aby romské děti mohly mít stejné startovací podmínky jako ty české.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Letošní vydání objednávejte do konce roku pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.