David Tišer, kandidát na poslance: Jedinou garancí v prosazování zájmů Romů je jejich přítomnost v Parlamentu

Přestože žádná romská strana nebo hnutí v letošních parlamentních volbách nekandiduje,
někteří Romové se objevují na kandidátkách jiných uskupení. Zpravodajský server
Romea.cz postupně představí jednotlivé romské kandidáty. Jako prvního
představujeme režiséra a LGBT aktivistu Davida Tišera, který se uchází o
poslanecké křeslo ze třináctého místa na pražské kandidátce Strany zelených (SZ).

V čem je program Strany zelených (SZ) odlišný oproti jiným politickým stranám? Nabízí něco, co jiné partaje nenabízejí?

Jsme jedinou politickou stranou, která dlouhodobě prosazuje lidskoprávní témata a věnuje jim prioritní pozornost.

Pojďme k volebnímu programu SZ. S čím ty osobně jdeš do politiky?

Rozhodně jdu do politiky s odhodláním a přesvědčením, že pokud chci, aby se něco změnilo, tak nejvhodnější možností je být jejím přímým iniciátorem. Nejdůležitější oblasti, které vyžadují razantní změny, jsou témata, které jsem si vybral jako prioritní.  Těmi jsou: přijmout zákon o sociálním bydlení, uvést
inkluzívní vzdělávání do praxe, regulovat exekuce a zrovnoprávnit stejnopohlavní rodiny.

Poslední dobou se setkáváme, že v médiích se téma zrovnoprávnit stejnopohlaví rodiny objevuje, stejně tak i adopce homosexuálními páry. Čeho chcete dosáhnout? 

Stávající podoba registrovaného partnerství neposkytuje zdaleka tolik právních jistot jako tradiční manželství. Stejnopohlavní páry diskriminuje zejména tím, že jim neumožňuje adoptovat děti a pobírat vdovský/vdovecký důchod. Proto se zasadíme o plné uznání vztahu osob stejného pohlaví a umožníme jim uzavírat manželství. Pečující rodiče z nás dělá láska, trpělivost a zájem o blaho dětí – ne naše pohlaví.

Jednou částí programu je, že chcete jako strana řešit sociální bydlení a služby i pro ty nejchudší občany? Co tedy Strana
zelených hodlá udělat právě pro zlepšení bytové situace těch nejpotřebnějších?

Prosadíme zákon o sociálním bydlení a podpoříme obce v nabídce dostupných sociálních bytů a souvisejících služeb. Ukončíme byznys s chudobou na ubytovnách a v sociálně vyloučených lokalitách. Obnovíme nabídku veřejného nájemního bydlení formou výstavby bytů, zejména v nízkoenergetickém standardu. Podpoříme také výkup a rekonstrukce bytů ze strany obcí.

Pokud vím, i jiné strany měly v minulosti ve svém programu řešení sociálního bydlení, proč se nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně slabí občané?

Současná podpora bydlení ze strany státu spočívá v podstatě jen ve vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení. Z toho těží vlastníci ubytoven či bytů v sociálně vyloučených lokalitách, které nabízejí zcela nevyhovující ubytování za přemrštěné ceny. Stávající situace je nevýhodná nejen pro lidi, kteří na ubytovnách musí mnohdy se svými dětmi přežívat, ale i pro stát, který v podstatě dotuje obchodníky s chudobou.

Snižování příspěvků a doplatků na bydlení by na podstatě situace nic nezměnilo, místo podnikatelů s ubytovnami by postihlo ty nejchudší a nejzranitelnější. A je dobré si i uvědomit, že pro mnohé romské rodiny je byt nebo ubytovna v sociálně vyloučené lokalitě jedinou možností, jak se k bydlení vůbec dostat, a to především kvůli extrémní diskriminaci, které dennodenně čelí.

Podstatu problému může vyřešit jenom nabídka sociálního bydlení. Vyhovující bydlení pomůže lidem postavit se na vlastní nohy a stát navíc ušetří. Dostat lidi z bídy je totiž levnější, než jim celý život na bydlení přispívat.

Kde je podle tebe příčina nízké důvěry občanů v politiky? 

Nejsem přesvědčený, že je to postavené jen na nedůvěře občanů. Nízká účast potencionálních voličů spíše odráží jejich nezájem o veřejnou politiku, protože na ni nahlížejí jako na něco vzdáleného, co se jich přímo netýká.

Ti, kteří nevolí často tvrdí, že jejich hlas není rozhodující.  Další neméně početnou skupinu tvoří lidé, kteří tzv. „nechtějí hazardovat se svým hlasem“ ve prospěch kandidátů stran, které by jinak volili, ale domnívají se, že se do Parlamentu beztak nedostanou.

Z politického prostředí nepochází ani další kandidáti, například Anna Chválová (SZ), Vojtěch Kelt (Řád Národa) a další.  Proč by tedy voliči měli dát svůj hlas romským kandidátům? 

Podle mě není rozhodující, zda romští kandidáti pocházejí z politického prostředí, mnohem důležitější je jaké změny chtějí prosazovat. Jsem přesvědčený, že jedinou garancí v prosazování zájmů a potřeb Romů je přítomnost Romů v Parlamentu.

Jsou Romové na kandidátkách vůbec volitelní, když se většinou nedostanou ani do první desítky?

Pojďme to společně ověřit! Kroužkujte v
Praze č. 13.

Co bys považoval za úspěch v těchto parlamentních volbách?

Kdybychom měli po dlouhé době v Parlamentu Romku nebo Roma. 

VIDEO