Anna Chválová, kandidátka na poslankyni: Romští kandidáti mají stejné šance jako ostatní, určitě nejsou v nevýhodě
Zpravodajský server Romea.cz postupně představuje romské kandidáty, kteří
usilují o poslanecké křeslo v letošních volbách do Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR. Včera jsme přinesli rozhovor s Davidem Tišerem, dnes se můžete
seznámit s názory asistentky místostarostky na Praze 4 a koordinátorkou projektu
integrace cizinců na Praze 5 Annou Chválovou, která kandiduje v Praze za Stranu
zelených na 32. místě kandidátky.
ANNA CHVÁLOVÁ
- Členka Strany zelených, kandiduje z 32. místa do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve volebním obvodu Praha.
Přijďte volit!
- 20. – 21. října
V čem je program SZ odlišný oproti jiným politickým stranám?
Nabízí něco, co jiné partaje nenabízejí?
Strana zelených je postavena na třech pilířích, které jsou mi blízké. Jsme
jedinou politickou stranou, která myslí na všechny cílové skupiny. Především
tedy na rodiny s dětmi, ženy, seniory, ale třeba i ekologii nebo bydlení. Oproti
jiným stranám se aktivně zasazujeme o lepší životní prostředí, což spadá právě
do druhého pilíře našeho volebního programu.
Přejděme tedy rovnou k volebnímu programu Strany zelených. S čím ty osobně
vstupuješ do politiky?
V březnu 2017 jsem byla zvolená do Rady základní organizace Strany zelených Prahy 5.
Přestože jsem do Strany zelených vstoupila teprve nedávno, zajímám se především
o témata, která mi nejsou lhostejná a to je dostupné bydlení a sociální bydlení.
Bydlení se opravdu dotýká všech z nás a velkou měrou zasahuje do životů
jednotlivých rodin. I proto jsem byla před rokem součástí hodnotící komise pro
sociální bydlení na Praze 5 nebo působila v pracovní skupině, která vypracovala
Analýzu sociálního bydlení. Zabývám se dlouhodobě i sociální a komunitní prací,
často spolupracuji s neziskovými organizacemi a aktivně se zajímám a podporuji
inkluzivní a speciální vzdělávání, nebo třeba i ekologii.
Sociální bydlení je jednou z částí vašeho volebního programu, jak ty si
osobně vysvětluješ, že se pořád nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde
žijí sociálně slabí občané?
Je škoda že, snaha dovést zákon o sociálním bydlení do konce současnou vládou,
nakonec neprošel. Ale je to všechno o tom, jaká je politická vůle. Ze zákona se
stalo pouze doporučení. A obce, které chtějí řešit situaci s občany, kteří
nedosahují na nájemní bydlení nebo hypotéku, tak to nakonec začnou řešit sami.
Ale zákon o sociálním bydlení měl byt určen především jako nástroj pro obce,
které to moc řešit nechtějí.
U bydlení se ještě na chvilku zdržíme. Strana zelených prosazuje, že seniorům
zařídí důstojný příjem a dožití ve vlastním bytě. Jak?
Senioři a bydlení, je
široké téma samo o sobě. Spousta seniorů bydlí v bytě, ve kterém chtějí dožít, a
nemají na jeho splácení. Senioři by mohli mít záruku dožití ve vlastním bytě,
stát by jim mohl nad rámec důchodu vyplácet měsíční splátku za byt až do jejich
smrti.
Za mě určitě v tomto případě by byla pomoc městských částí, které by
mohly větší byty seniorů vyměnit za menší. Ideálně za ty, ve kterých bydlí mladé
rodiny a s výměnou by neměly problém. Mladá rodina, by získala adekvátnější
bydlení a senior by zvládal dožít bez finančních problémů.
Další variantou mohou
být i nabídky společného bydlení. Je spousta seniorů, kteří bydlí sami a cítí se
být opuštěni. Mohli by bydlet společně s mladou rodinou a tak si navzájem
výpomoc. V případě výměny nebo pomoci najít vhodnou rodinu, by pomáhal stát,
tedy jednotlivé odbory ve městech.
Jako strana se vyznačujete otevřeností vůči všem skupinám, ať už to jsou právě
senioři, ženy, na které je váš předvolební program nepochybně zacílen, ale
cílíte i na LGBT komunitu, kterou strana dlouhodobě podporuje.
To je pravda. Zelení myslí na všechny cílové skupiny, tedy i na LGBT. Já s tím
osobně problémy nemám, jen mi je blíž téma žen, protože jsem žena a dlouhodobě
se zajímám o tématiku genderu a samotného postavení romských žen ve společnosti.
Kde je podle tebe příčina nízké důvěry občanů v politiky?
Lidi jsou už otráveni a přesyceni předvolebními sliby. Já se vždycky pousměji,
když najednou z ničeho nic, těsně před volbami slyším z úst lídrů politických
stran a hnutí, že Romové jsou parazité, kteří zneužívají sociální dávky.
Pracovala jsem na úřadě práce a vím, jaké podmínky a pravidla panovaly pro
přiznání takové sociální dávky a mohu říct, že ne každý na ni dosáhl.
Lidé už
zkrátka nevěří, že se budou mít lépe, proto k volbám nejdou. Ale je třeba si
uvědomit, že každé město je jiné, jednotlivé regiony se potýkají s jinými
problémy, někdo třeba s vysokou nezaměstnaností, někdo zase s nedostatkem lékařů
apod. V Praze je situace zase jenom trošku jiná, těch nabídek je tu přeci jenom
víc, ať je to už například na poli pracovního trhu nebo lékařské péče, ale i to
není důvodem nejít k volbám.
Proč by voliči měli
dát hlas právě romským kandidátům?
Není podstatné, zda je někdo Rom nebo není. Já jsem například až na 32. místě,
pro někoho to může znamenat, že jsem nevolitelná, ale mě jde především o to,
získat hlas pro stranu, za kterou kandiduji.
Dobře. Ale jsou Romové na kandidátkách vůbec volitelní, když se většinou
nedostanou ani do první desítky?
Letos kandidují za Stranu zelených čtyři romští kandidáti a to je přeci skvělé.
Martin Bajger z Trmic je určitě člověk na správném místě, který se hodně
prosazuje na poli zaměstnanosti. Karel Karika, který je dnes už starostou
Předlic, David Tišer, aktivista, který působí především umělecké branži a
dlouhodobě prosazuje zájmy LGBT komunity. To jsou zkrátka lidé, které mají
určitě co voličům nabídnout.
Pro mě osobně je kandidatura, protože jak už jsem
zmínila, jsem na kandidátce až na 32. místě, taková symbolická. Zelený
dlouhodobě podporuji a stejně tak i všechny, kteří jsou na kandidátce přede
mnou. A protože mě zná mnoho lidí, tak občas slýchávám, že kdybych se dostala do
parlamentu, nebo příští rok v rámci komunálních voleb do zastupitelstva, tak
bych politiku dělala poctivě. Slýchávám i od zarputilých nevoličů, že sice
politiky nemají v lásce, ale mně by věřili.
Hodně podpory mám i na sociální
síti, kde často dostávám dotaz, jak mě mohou podpořit i když nejsou z Prahy. Já
jim vysvětluji, že nemusí podpořit přímo mě, ale Stranu zelených jako takovou.
To je pro mě důležité.
Já osobně jsem ráda, že jsem se dostala do Rady základní
organizace, protože je pro mě podstatné, že mohu rozhodovat o místě, ve kterém
žiji a které dobře znám. Už to je pro mě úspěch. Ale romští kandidáti mají
stejné šance jako i ostatní, určitě nejsou v nevýhodě. Ale je dobré si uvědomit,
že i když se třeba napoprvé nedostanou, nemusí je to od politiky odrazovat,
protože ve své práci mohou i nadále pokračovat. Je to i o tom, že romští
kandidáti se ztotožňují s názory strany, za kterou kandidují a chtějí se aktivně
podílet na celospolečenských tématech.
Mě třeba zajímají Romové, protože jsem
Romka, mladé rodiny, ženy samoživitelky a ženy obecně. Ale zajímají mě i obecná
témata, jako je životní prostředí nebo právě ti senioři. Už i proto, že jsem v
minulosti pracovala na dávkách příspěvku na péči, mobilitu apod. Senioři jsou
tedy další cílovou skupinou, na které by se nemělo rozhodně zapomínat.
Strana zelených, je snad jedinou stranou, která má na svých kandidátkách
rovnou čtyři Romy.
To je pravda, ale řada Romů nemá zájem do politiky vstupovat, protože jsou
zkrátka už znechuceni a řeší každodenně i jiné věci, jako je bydlení, práce nebo
finance. Politika je to, nač uvažují v takových situacích asi nejméně. Osobně
nevím nic o tom, že by třeba TOPka odmítla politicky aktivního Roma na
kandidátce. Za TOPku kupříkladu kandiduje i Dominik Feri, který je až na 36.
místě, přitom ve volebním průzkumu má nejvíce hlasů.
Ale jsem si jistá, že třeba
za hnutí Tomia Okamury by Rom kandidovat nešel a ani by ho nevzali. Ale je to
všechno o tom, zda člověk chce pro společnost něco udělat. Takže pokud někdo
chce jít do politiky, musí k tomu dojít, je to obrovská zodpovědnost.
Co bys považovala za úspěch v těchto parlamentních volbách?
Tak určitě kdybychom
dostali alespoň pět procent. Úspěch by byl, kdyby se do poslanecké sněmovny
dostali lidé, kteří budou prosazovat zájmy všech lidí a ne dělat politiku pro
bohaté nebo pro tzv. VIP klientelu.