Černý partyzán Josef Serinek by dnes oslavil 125 let. Hrdina, jehož boj proti nacistům nesmí být zapomenut
Dnes si připomínáme 125. výročí narození Josefa Serinka, romského odbojáře, který se během druhé světové války stal významným partyzánským velitelem a symbolem odporu proti nacistické okupaci. Po útěku z koncentračního tábora v Letech u Písku se připojil k odboji a vedl partyzánský oddíl, který zasahoval proti německým silám i protektorátním četníkům. Po válce se usadil ve Svitavách, kde provozoval hostinec "U partyzána". Za své hrdinské činy získal několik vyznamenání, ale jeho příběh byl dlouho opomíjen.
AUDIOVERZE ČLÁNKU
Josef Serinek se narodil 25. února 1900 v Bolevci u Plzně. Pocházel z romské rodiny a již od mládí se musel vyrovnávat s těžkostmi, které život Romům v tehdejším Československu přinášel.
Za první světové války musel narukovat do armády, ale odmítal bojovat za Rakousko-Uhersko, a proto později dezertoval. Jako šestnáctiletý se připojil k německo-romské skupině, která se skrývala v lesích. Po válce se vyučil zahradníkem a pracoval jako dělník. Oženil se s Pavlínou Janečkovou, se kterou měl pět dětí.
V roce 1942 byl se svou rodinou zatčen protektorátními četníky a 3. srpna stejného roku byl deportován do koncentračního tábora v Letech u Písku. Po měsíci a půl stráveném v táboře, kdy zažil popravy spoluvězňů pochopil, že přijde brzy na řadu i on, dne 15. září 1942 spolu se svým bratrem Karle a dalšími dvěma vězni utíká. Plán, že se vrátí pro rodinu, nevyšel. Byl pronásledován četníky a následující rok se skrýval. Až po válce se Serinek dověděl, že jeho manželka a všechny děti se staly oběťmi romského holokaustu – zahynuly zčásti v Letech a zčásti po transportu do koncentračního tábora Osvětimi-Birkenau.
Po útěku s bratrem vykrádají několik loveckých chat a ozbrojují se loveckými zbraněmi a snaží se bojovat proti nacistům. Postupně přichází o své kamarády na útěku. Na jaře 1943 umírá i Josefův bratr Karel v boji s přesilou četníků, kteří pročesávají pod vedením nacistů jihočeské lesy a hledají partyzány. Josef jim uniká, zůstává sám a celý rok se skrývá a snaží se najít spolubojovníky. Přesunuje se na Vrchovinu, kde se mu podaří navázat kontakt s odbojovou skupinou Radou tří (R 3) a začíná budovat, převážně z uprchlých sovětských válečných zajatců, partyzánský oddíl.
Tento oddíl, známý jako “Čapajev”, ale častěji přezdívaný “Černý” podle barvy pleti svého velitele, podnikal ozbrojené akce proti nacistům a jejich přisluhovačům. Mezi jejich nejznámější bojové akce patří útok na četnickou stanici v Přibyslavi, kde partyzáni zastřelí pět četníků zapojených do zavraždění generála Vojtěcha Luži. “Josef nebral četníky do zajetí, vždy si pamatoval zvěrstva a zločiny, kterých se dopouštěli
na bezbranných vězních tábora Lety,” píše k akci na serveru Romea.cz Miroslav Brož.
Po osvobození Československa Serinek otevřel hostinec “U partyzána” ve Svitavách a založil novou rodinu. Po měnové reformě v roce 1953 byl nucen hospodu zavřít a až do konce života pracoval jako skladník v cihelně. Přestože byl vyznamenán medailí Za zásluhy a odznakem Československého partyzána, jeho příběh zůstal dlouho opomíjen.
Serinek své vzpomínky nadiktoval historiku Janu Tesařovi, což se stalo základem pro knihu Česká cikánská rapsodie. Jeho památku dnes připomíná pamětní deska ve Svitavách a památná lípa vysazená na jeho počest.
ARCHIVNÍ VIDEO
Stručné shrnutí článku
Josef Serinek (1900–1974) byl romský odbojář a partyzánský velitel, který bojoval proti nacistické okupaci.
V roce 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Letech, odkud se mu podařilo utéct, zatímco jeho žena a děti zahynuly v Osvětimi.
Po útěku se zapojil do odboje, vybudoval partyzánský oddíl „Čapajev“, přezdívaný „Černý“, a vedl ozbrojené akce proti nacistům a protektorátním četníkům.
Po válce provozoval hostinec „U partyzána“ ve Svitavách, ale jeho hrdinské činy zůstaly dlouho opomíjeny.
Své vzpomínky nadiktoval historiku Janu Tesařovi, což se stalo základem pro knihu Česká cikánská rapsodie.
