Archeologové nalezli v Liberci pozůstatky romského koncentračního tábora
Archeologové našli v Liberci pozůstatky romského koncentračního tábora z druhé světové války, po vyvraždění Romů tam byli francouzští zajatci. Podařilo se odkrýt cihelné podlahy a základy domu, řekl dnes ČTK archeolog Petr Brestovanský.
Tábor byl na místě, kde chce Liberecký kraj vybudovat nové krajské sídlo záchranné služby – v zatáčce u křižovatky ulic Jablonecká a Kunratická. To, že se zde romský tábor nacházel, se vědělo z dochovaných dokumentů, nález to potvrdil. Zpravodajský server Romea.cz psal o čtyřech romských koncentračních táborech na území Liberce v roce 2016.
“O stavbě sídla záchranky jsem proto hovořila i se zástupci romských iniciativ. Toto místo nyní poslouží záchraně lidských životů, což v sobě nese zajímavou symboliku. Součástí projektu bude i připomínka zdejší tragické historie,” uvedla v tiskové zprávě krajská radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).
Romové byli v táboře internování v letech 1941 až 1943. “Bylo jich minimálně přes 130,” řekl dnes ČTK Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se historií regionu z doby války zabývá. Romové držení v lágru nuceně pracovali při výstavbě nedalekého sídliště Králův Háj.
“Pobývali v táboře řádově rok dva. Byli tady do doby, než je poslali do velkých koncentračních táborů, ženy do Ravensbrücku a muže do Buchenwaldu a do Osvětimi. A tam je povraždili, nezbyl nikdo,” uvedl Rous, který společně se členy Asociace romských představitelů Libereckého kraje před několika lety na místo tábora umístil sedm křížů.
Jde o připomínku sedmi zavražděných dětí, které v táboře byly. Vyvraždění Romů v regionu bylo důvodem ke změně využití tábora. Až do konce války v něm Němci drželi francouzské vojenské zajatce, kteří pracovali v nedalekém lomu. Rous odhaduje, že zde byly desítky Francouzů.
VIDEO
Romské tábory v Liberci byli literaturou dlouho opomíjeny, třebaže tvoří významný prvek regionální historie i dějin romského etnika. Pátrání po nich odstartovala drobná zmínka v brožuře „Liberec ve stínu nacismu“, která uváděla, že se jeden romský tábor nacházel v oblasti křižovatky ulic Jablonecká, Kunratická a Broumovská.
První podrobnosti o problematice romských táborů v Liberci však přineslo až svědectví pana Rado Faltise z roku 2010, které upřesnilo lokalizaci tábora a přivedlo na stopu přímé romské pamětnice Růženy B., která přežila s velkým štěstím i se svými rodiči a sourozenci celou válku.
Při výkopových pracích se podařilo archeologům najít zbytky budovy, která měla na délku 35 metrů a skoro deset metrů na šířku. “K ní byla přístavba, která má 8 x 10 metrů,” uvedl Brestovanský. Podle něj udělali archeologové 220 metrů průzkumných výkopů, místy až do hloubky tří metrů. Nález považuje za významný, i když část základů budovy byla poničena dříve při stavbě parovodu. “Myslím, že takových míst po republice moc není,” dodal archeolog. Na průzkum vydal Liberecký kraj přes 424.000 korun.
Z katastrálních map Brestovanský zjistil, že v zatáčce cesty na Kunratice byla louka již v roce 1843 a území bylo nezastavěné až do druhé světové války. A využití nemělo ani po ní. Ve druhé polovině minulého století se sem začal svážet komunální odpad, zbytky panelů a železné konstrukce ze stavby nedalekého sídliště. “Celý pozemek je jedna velká skládka,” dodal archeolog. Základy budovy podle něj objevili pod skládkou.
