Anonymní sčítání má zabránit segregaci romských žáků, školám pomůže cílit podporu, říká Fuková a dodává: Spojovat jména s etnicitou? V žádném případě!
Ministerstvo školství spolu s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou zpřesnilo pokyny, podle nichž mají ředitelé škol přistupovat k odhadování počtu romských žáků. V září to oznámili ředitelům a ředitelkám škol prostřednictvím dopisů. Cílem tohoto kroku je efektivněji podpořit rovný přístup romských dětí ke vzdělání a předejít jejich segregaci. Podle Fukové je zásadní, aby získaná data byla anonymní, čímž se ochrání identita žáků.
AUDIOVERZE ČLÁNKU
Evropská komise letos zahájila řízení vůči České republice kvůli přetrvávající segregaci romských dětí ve školách. Ředitelé škol počty romských žáků vykazují pravidelně každý rok, což pravidelně vzbuzuje určitou kritiku. Řada ředitelů odmítá určovat žáky podle jejich etnického původu kvůli obavám o právní důsledky a problémy spojené s přesností odhadů.
Anonymní sběr dat jako nástroj proti diskriminaci
“Abychom mohli bojovat se segregací a diskriminací, musíme vědět, kde je např. víc romských dětí, než by ‘papírově’ mělo. To samé platí např. o rovném přístupu ke zdravotní péči,” vysvětlila Lucie Fuková. „Pokud chceme pomoci všem dětem a zároveň cílit na podporu romských žáků, potřebujeme data,“ dodala.
Fuková zdůrazňuje, že anonymní odhad počtu romských žáků na školách je nezbytný pro boj se segregací a diskriminací. „Abychom mohli bojovat se segregací, musíme vědět, kde je například více romských dětí, než by ‘papírově’ mělo,“ vysvětluje. Podobná data jsou potřebná nejen pro zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, ale také pro přístup ke zdravotní péči či jiným sociálním službám.
Anonymní odhad počtu romských žáků pravidelně vzbuzuje zájem médií, které však velmi často o akci informují nepřesně. Na to ostatně upozorňuje i Lucie Fuková. Podle ní média často opomíjejí klíčovou informaci, že sběr dat probíhá striktně anonymně. Cílem tohoto opatření je totiž zabránit přímému propojení etnického původu s identitou konkrétních žáků, čímž se zajišťuje jejich ochrana.
„Zjišťovat, kolik je u nás segregovaných škol a tříd, a zaměřit tam svou pomoc? Ano! Spojovat informaci o romském původu se jmény dětí? V žádném případě!“ říká Fuková. Zároveň dodává, že celé opatření konzultovali nejen s Úřadem pro ochranu osobních údajů, ale také s Kanceláří veřejného ochránce práv. Všichni se shodují na tom, že celý proces musí být přísně anonymní a nesmí umožnit přímé spojení etnického původu s konkrétními jmény žáků.
Podle Fukové je nepřípustné, aby ke konkrétním dětem vznikaly záznamy týkající se jejich etnického původu. „Opakuji tedy ještě jednou: Je nepřípustné, aby si kdokoliv dělal ke konkrétním dětem poznámky, jestli jsou nebo nejsou romského původu,“ uvádí Fuková.
„Vyhodnocení, zda konkrétní dítě započítáte mezi děti považované za Roma/Romku, se nikam k údajům o dítěti zapisovat nebudou, vyhodnocení uděláte v mysli a zapíšete si pouze další anonymní položku do dokumentu pro sběr dat,“ píše v dopise ředitelům a ředitelkám škol Jan Mareš, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže.
Fuková považuje za důležité znát celkové procentuální zastoupení romských žáků na jednotlivých školách, například kvůli efektivnímu zaměření podpory. „Potřebujeme vědět, jestli je romských dětí na dané škole 2 % nebo 60 %, abychom mohli pomoci,“ uzavírá Fuková.
Podle Ministerstva školství jsou odhady počtu romských žáků klíčová pro identifikaci škol a regionů, kde je nutné zaměřit se na desegregační strategie a posílení podpory pro romské žáky. “Data poskytují cenný základ pro další plánování a realizaci opatření zaměřených na podporu inkluzivity českého vzdělávacího systému a integraci romských žáků do hlavního vzdělávacího proudu, ale i pro následné vyhodnocování těchto opatření. Tyto kroky jsou v souladu s plněním výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR,” uvedlo MŠMT při zveřejnění zprávy o počtu romských žáků ve školním roce 2023/2024.
Zpřesnění metodika a indikátory pro odhady
Dříve se k určování počtu romských žáků používala definice, na které se podílela i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. „Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů,“ uvádělo se v návodu pro ředitele škol.
Podle zpřesněných pravidel mohou ředitelé využívat sedm indikátorů, aby odhadli romský původ žáka. Tyto indikátory zahrnují například vzhled, typické jméno, rodový původ, užívání romského jazyka, kulturní zvyklosti nebo bydliště v lokalitách s vyšší koncentrací romského obyvatelstva.
Podle aktuálních statistik tvoří romští žáci 3,6 % všech žáků základních škol. Nejvíce romských žáků navštěvuje školy v Ústeckém kraji (12,8 %), zatímco v Praze je to méně než 1 %. Také zde platí, že desetina romských žáků se soustředí na 46 školách, kde podíl Romů dosahuje 50 % a více.
Dopis Jana Mareše, vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:
Praha, 26. září 2024
Č. j.: MSMT-15096/2024-1
Vážená paní ředitelko,
vážený pane řediteli,
dovolte mi, abych Vás informoval, že i ve školním roce 2024/2025 proběhne zjišťování odhadů počtu romských dětí, žáků a studentů v mateřských, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) sleduje výše uvedené odhady v souladu s Metodikou pro sledování a vyhodnocování Strategie romské integrace do roku 2020, přijato Vládou ČR dne 24.10.2016 (dále také „Metodika“) a v souladu se Strategií rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030, přijato Vládou ČR dne 10.5.2021 (dále jen „Strategie“). Metodika a Strategie vytváří rámec pro opatření, která jsou realizována k odvrácení negativních trendů ve vývoji situace značné části Romů v ČR v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdravotního a sociálního zajištění.
V příloze zasíláme průvodní dopis vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Mgr. Lucie Fukové, který obsahuje mimo jiné i základní informace k právním aspektům sběru etnických dat, jehož cílem je odhadnout, kolik osob může být diskriminováno kvůli jejich domnělému či reálnému původu.
Údaje popisující romskou tématiku v oblasti základního vzdělávání jsou také nezbytné pro sledování postupu plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Současně se sledováním některých indikátorů počítají národní strategie a jejich prováděcí dokumenty, kde má MŠMT gesci za oblast vzdělávání.
Odhady počtu romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol umožní MŠMT také analyzovat účelnost a dopad dotační výzvy Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol.
Zjišťované údaje nejsou součástí standardního výkaznictví. Jedná se o další údaje nezbytné pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy, ke kterým MŠMT opravňuje ustanovení odst. 5, § 28 školského zákona. Předpokládáme, že takovéto šetření se bude realizovat i nadále jednou ročně a ve stejném termínu, ve kterém školy předávají údaje v rámci sběru dat ze „zahajovacích“ výkazů k aktuálnímu školnímu roku, a to prostřednictvím informačního systému využívaného školami k předávání dat výkazu R 13-01 o ředitelství škol.
Celý proces je založen na kvalifikovaném odhadu počtu romských dětí, žáků a studentů podle obecně používané definice, kdy je za Roma označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1
Příklady možných indikátorů, na jejichž základě může okolí dítěte usuzovat na romský původ dítěte, naleznete v citovaném průvodním dopise vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny ke sběru kvalifikovaných odhadů romských žáků a studentů.
Zároveň si dovoluji upozornit, že s tímto zjišťováním nejsou nijak spojovány osobní údaje dětí, žáků a studentů, ale jsou dále aplikovány pouze anonymizované souhrnné údaje.
Děkuji Vám za spolupráci.
S pozdravem
Jan Mareš
Dopis Lucie Fukové, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny:
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
v souvislosti se sběrem dat ve Vaší škole mi dovolte, abych Vás informovala o některých aspektech týkajících se sběru etnických dat a požádala Vás o jejich zohlednění.
Je důležité, aby bylo zřejmé, že sběr dat ve školství je činěn za účelem zajištění rovného zacházení (tedy cílem je odhadnout, kolik osob může být diskriminováno kvůli jejich domnělému či reálnému původu), ve prospěch žáků a žákyň. Již Výzkum veřej ného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol z roku 2012 uvádí, že „pro účely zjišťování existence nerovného zacházení se jako vhodnější jeví právě vnější úsudek třetí strany“, a proto Vás žádám o součinnost.
V rámci realizace kvalifikovaných odhadů romských dětí, žáků a studentů si Vám dovoluji poskytnout následující doporučení a informace:
Právní aspekty sběru etnických dat
Etnicitu (nikoli národnost) je možné v rámci sběru anonymních dat připisovat, tedy odhadovat třetí osobou, mimo jiné pracovníkem školy. Takovému postupu nebrání ani české právní předpisy, ani mezinárodní závazky týkající se ochrany osobních údajů. Anonymní sčítání žáků školy není porušením práva na ochranu osobnosti, právních předpisů o ochraně osobních údajů ani zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin.
Ochrana osobních údajů
Tomuto tématu by se měl věnovat příslušný pověřenec pro ochranu osobních údajů Vaší instituce. Nicméně za bezpečný způsob zacházení s osobními daty dětí při sběru etnicky sensitivních dat lze označit postup, kdy informace, na základě kterých uděláte vyhodnocení, zda konkrétní dítě započítáte mezi děti považované za Roma/Romku, se nikam k údajům o dítěti zapisovat nebudou, vyhodnocení uděláte v mysli a zapíšete si pouze další anonymní položku do dokumentu pro sběr dat.
Důležitost připsané etnicity
Počet dětí, které jsou považované za Romy (za děti romské etnicity), představuje důležitou informaci. Připsaná etnicita může mít v důsledku předsudků a diskriminace nega tivní dopady na životy osob (dětí), kterým je připisována, nehledě na to, zda se sami identifikují jako osoby s danou etnicitou.
Možné indikátory, na jejichž základě může okolí usuzovat na romský původ dítěte
Mezi možné indikátory, na jejichž základě může okolí dítěte usuzovat na romský původ dítěte, patří zejména:
- vzhled, na jehož základě je dítě okolím vnímané jako romské;
- rodový původ a příbuzenství (někdo z rodičů, příbuzných v přímé linii, případ ně z domnělých rodičů se považuje za Roma nebo je považován třetí stranou za Roma);
- jméno, případně příjmení, které je typicky romské;
- užívání romského jazyka dítětem nebo romského etnolektu češtiny nebo rodinou dítěte;
- zapojení dítěte či jeho rodinného příslušníka do některé z aktivit místních, krajských či celostátních programů určených na podporu příslušníků romské menšiny;
- kulturní zvyklosti v širokém pojetí (celkový způsob života zahrnující jazyk, hudbu, literaturu, hodnoty, víru, rodinný život, náboženství, oslavy specifických svátků či událostí, poslech romské hudby);
- bydliště dítěte na území vyloučené romské lokality (případně na ubytovně, v azylovém domě).
Věřím, že jsem Vám vysvětlila důvody svého doporučení a Velmi Vám děkuji za Vaši spolupráci v této důležité záležitosti.
S pozdravem,
Lucie Fuková
