Anketa k romským strategiím II: Většina Romů o nich téměř nic neví

Vláda v pondělí 23. února schválila dva klíčové dokumenty – Strategii romské integrace do roku 2020 a zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Server Romea.cz oslovil několik osobností s anketními otázkami.

Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romských obětí holocaustu: Většina Romů o dosavadních strategiích téměř nic neví

Mohou podle Vašich zkušeností velké politické strategie tohoto typu fungovat?

Samozřejmě, že mohou. Ale jenom za předpokladu, že ti, kteří takto pojatou strategii připravili a odsouhlasili, ji finančně také dostatečně podpoří a její zavádění do praxe budou důsledně vymáhat a pravidelně kontrolovat. Bude hodně záležet na regionálních politicích, do jaké míry ji přijmou.

Myslíte si, že by taková strategie měla obsahovat pozitivní diskriminaci?

Určitě ano. Většina bude samozřejmě proti, jak jinak a bohužel i malá část romských aktivistů. Horují za poskytování rovných příležitosti. Samozřejmě, já jsem pro. Ale jak již dlouho po rovných příležitostech voláme? A pořád jsme na začátku. Těm bych poradil, aby navštívili zbídačelé romské rodiny v ghettech a vykládali to jim. A pokud by kdokoli použil argument, že se veřejné mínění proti nám vyostří, pak bych mu oponoval, že už je vyostřené tak, že „vyostřenější být nemůže“. My jsme na ledacos zvyklí. Na výraz „pozitivní diskriminace“, jak víme, je většina národa alergická. Co kdyby autority o této pomoci veřejně hovořily ve smyslu, že to je vlastně kompenzace jistého dluhu, který se nakumuloval vzděláváním generací romských dětí v systému zvláštních škol? Tady je prapříčina našeho nerovného postavení. Náprava nás stojí a bude stát obrovské úsilí. To si myslím, že si soudně uvažující občané uvědomují. Není jiné cesty, než přijmout smysluplný druh kompenzací ruku v ruce s tvrdým postihováním diskriminačních praktik a důsledným vymáháním přijatelných vzorců chování, kohokoliv.

Myslíte si, že Strategie romské integrace obsahuje v dostatečné míře to, co chtějí sami Romové? (Vědí to ti, kteří Strategii psali?)

Něco jiného je to, co bychom si ve strategii přáli mít a co je na vládě průchodné. Měl jsem možnost spolu se svými kolegy strategii připomínkovat, takže ti co strategii psali, naše požadavky znají. O to je jejich zodpovědnost za její konečnou verzi větší. Je však nutné stát rovnýma nohama na zemi. Zpracovatelé ji museli vládě předložit v přijatelné podobě. I tak je po pravdě ambiciozní. Co by nám pomohlo, kdyby v ní zůstaly pasáže, o kterých dopředu víme, že by je vláda z politických důvodů nepodpořila, byť by byly smysluplné?

4. Strategie tedy existují dvě (Strategie romské integrace a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení) – je to podle Vás problematické?

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení má širší záběr řešení problémů různých sociálně slabých skupin. My jsme usilovali o to, aby romská problematika měla svoji samostatnou kapitolu. Předpokládám, že se tak poté, co nová strategie obdržela vládní podporu, stane. Tak budeme mít jednodušší možnost sledovat toky finančních prostředků a úspěšnost jednotlivých opatření strategie v praxi.

Co podle Vás v integračních strategiích nejvíce chybí?

Z mého pohledu v ní jednoznačně chybí nástroj, který by Romy, tedy objekt zájmu strategií, o nich systematicky informoval a pro jejich cíle je získal. Jsem přesvědčen, že to lze. Většina Romů o dosavadních strategiích téměř nic neví. Doufám, že neuděláme stejnou chybu.

Karin Marques, Open Society Fund: Neztotožňujme Romy a sociální znevýhodnění

Mohou – podle Vašich zkušeností – velké politické strategie tohoto typu fungovat?

Velké politické strategie v našich podmínkách zatím spíše nefungovaly. To ale neznamená, že bychom na ně měli rezignovat. Musíme spíše hledat nástroje, jak se postupně dopracovat k jejich realizaci. Je potřeba, aby gestoři jednotlivých opatření představili akční plány, ve kterých bude srozumitelně popsáno, co se musí v terénu stát, aby se cíle strategie naplnily. Ten, kdo strategii vydává či schvaluje, musí také po gestorech realizaci důsledně vymáhat. Shrnuto: problém je v předávání zodpovědnosti, formulaci konkrétních kroků a v naší nedůslednosti.

Myslíte si, že by taková strategie měla obsahovat pozitivní diskriminaci?

Pozitivní diskriminace je jistě efektivní nástroj, který může i při dočasném zavedení dosáhnout velké změny. Mnozí si ani neuvědomují, že pozitivní diskriminace se již uplatňuje např. formou různých nadačních stipendií a mentoringových programů. Nebála bych se přistoupit ještě i k systémovým pozitivním opatřením na úrovni státu, zejména v oblasti vzdělávání. Mnoho dospělých Romů nedosáhne na různá stipendia kvůli věku, a přitom by měli velký potenciál pracovat na důležitých pozicích, kdyby si mohli doplnit vzdělání. Tady by byla na místě pozitivní opatření.

Myslíte si, že Strategie romské integrace obsahuje v dostatečné míře to, co chtějí sami Romové? (Vědí to ti, kteří Strategii psali?)

Předkládaná strategie je již svým způsobem kompromisní z hlediska politické průchodnosti. Ve skutečnosti by byla potřeba ještě razantnější opatření, aby se situace Romů alespoň zčásti přiblížila možnostem majoritní populace. Nicméně v dané situaci je to maximum v umění možného. Když se to podaří realizovat či aspoň rozpracovat do podrobnějších kroků a realizovat některé z nich, bude to podle mě skvělé.

Strategie tedy existují dvě (Strategie romské integrace a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení) – je to podle Vás problematické?

Podle mě se obě strategie dobře doplňují. A je třeba mít na paměti, že nelze obě skupiny, tedy Romskou populaci a socio-ekonomicky znevýhodněné obyvatelstvo ztotožňovat. I sebelépe zaopatření Romové budou vždy v našich podmínkách v nevýhodě vůči většině, která je jiného etnicko-kulturního původu. Takže nezapomínejme na socio-kulturní znevýhodnění panující z minoritního postavení ve společnosti. To by právě měla řešit, podle mě dobře navržená, Strategie romské integrace. Já sama si jako vlastní úkol beru sledovat naplňování bodu rozvoje romské kultury a dědictví ve školním kurikulu. Je mi trapné vysvětlovat zahraničním odborníkům, že se české děti ve školách neučí vůbec nic o romské kultuře na našem území.

Miroslav Brož, občanské sdružení Konexe: Strategie je pouze cár papíru

Jak bych okomentoval poslední z dlouhé řady strategií romské integrace? V podstatě je její komentování a rozebírání ztrátou času. Strategie má svá silná i slabá místa, stejně jako měly různá slabá a silná místa všechny předchozí strategie. V některých bodech připomíná jednu z předcházejících strategií romské integrace, která byla schválena tuším někdy kolem roku 2008. Myslím si však, že je všem jasné – a to včetně autorů zprávy a všem, kteří se k ní teď vyjadřují, že tato strategie zůstane pouze cárem papíru. Stejně jako žádná z mnoha předchozích strategií ani tato nebude nijak naplněna a brzy se začne vymýšlet strategie "nová a lepší". Kancelářští experti na integraci Romů musí vykázat činnost.