Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Agnes Horváthová: Za ochranu Romů v politice body nezískáte

21. ledna 2016
Čtení na 7 minut
Agnes Horváthová. (FOTO: Archiv Agnes Horváthové)

“Stejně tak jako my nechceme, aby novináři Romy zařazovali do jedné, homogenní skupiny, ani my nemůžeme dávat všechny novináře do jedné kategorie,” říká v rozhovoru pro server Romea.cz AGNES HORVÁTHOVÁ, zakladatelka slovenského občanského sdružení Romano kher – Rómsky dom. To v loňském roce ve spolupráci s Akadémiou médií zpracovalo analýzu médií, která se na Slovensku podílejí na vytváření obrazu menšin u veřejnosti.


Výsledky vaší mediální analýzy mimojiné ukazují, že slovenská a česká média k romskému tématu přistupují mnohdy velice podobně. Dá se podle vás vypozorovat něco, v čem se jejich přístup liší?

Zkreslené zobrazování národnostní menšiny není specifikem slovenské nebo české žurnalistiky. Je to jev, podle kterého se posuzuje demokracie v zemi. Ve Velké Británii, ve Švédsku nebo ve Finsku mají národnostní menšiny mnohem větší prostor na vyjádření svých názorů, než u nás. Hrají v tom roli dvě věci – demokracie a majorita, která se menšiny nebojí, ale naopak ji ochraňuje. Další výhodou bohatších zemí jsou finanční zdroje. Na noviny, televizní relace nebo webové stránky potřebujete peníze.


Kudy podle vás vede cesta ke změně mediálního obrazu Romů – myslím tím k větší objektivitě a upouštění od neduhů, které popisují i výsledky vaší analýzy?

Je to vzdělávání a citlivější přístup novinářů. Stejně tak jako my nechceme, aby novináři Romy zařazovali do jedné, homogenní skupiny, ani my nemůžeme dávat všechny novináře do jedné kategorie. Všichni víme, že mezi novináři je mnoho moudrých, vzdělaných a citlivých lidí, kteří chtějí, aby Romové našli svůj domov na Slovensku a v Čechách i z toho hlediska, jaký obraz o nich vytvářejí média. Je naším úkolem ukázat novinářům náš pohled – jako příslušníků romské národnostní menšiny – a upozoňovat je na chyby, kterých se vůči etickému kodexu novináře a vůči lidskému přístupu dopouštějí. Vysvětlit jim, že v některých případech jde o utvrzování stereotypů a předsudků.

"Záleží na každém novináři, ale i na každém šéfredaktorovi, zda chce, aby se i přičiněním jeho média zlepšilo spolužití majority s národnostní menšinou."


I média do určité míry fungují podle principu nabídky a poptávky – přinášejí to, co čtenáři vlastně chtějí číst. Jde podle vás negativní – předsudečný přístup novináře ruku v ruce s tím, že romské téma je vděčné a “prodává” nebo za tím mohou stát i vlastní postoje novináře – potažmo jeho redakce jako takové?

Přístup je předurčený druhem média. Bulvární noviny chtějí přilákat své čtenáře kauzami, tragédiemi, dramatickými příběhy. A prostředí chudoby, ve kterém mnoho Romů žije, je živnou půdou pro kriminalitu, neštěstí, choroby a podobně. U nás, stejně tak jako ve vyspělých zemích, se seriozní média snaží vyhýbat zobrazování jen negativních stránek Romů. Záleží na každém novináři, ale i na každém šéfredaktorovi, zda je vzdělaný a v této oblasti osvícený, jaký má životní postoj k této otázce a zda chce, aby se i přičiněním jeho média zlepšilo spolužití majority s národnostní menšinou.


V České republice se čas od času objeví i vyloženě vymyšlené a lživé zpávy, které převezmou a šíří i velká, mainstreamová média. Jsou takové případy i na Slovensku?

Nevím. Žádný takový konkrétní případ na Slovensku neznám.


Další důležitou oblastí, která má velký dopad na utváření veřejného mínění, je mediální vyjádřování politiků. Jakou roli podle vás hraje populismus? Je to takový začarovaný kruh…politik, který se postaví proti většinovému názoru, nemá v politice dlouhou budoucnost. Jak z takového kruhu ven?

Zde mohou sehrát důležitou roli nevládní organizace a média. Ty by měly upozorňovat politiky, že mnoho jejich voličů si všímá jejich jednání k menšinám a nesouhlasí s jejich populistickými vyjádřeními. Ano, je to tak – za ochranu Romů se v politice nezískávají body. Proto je potřeba na to jít “od lesa”. Politiky zajímá ekonomika a je potřeba je nabádat, aby ekonomické hledisko sledovali. Pomohou argumenty typu – když nebudeme mít vzdělané mladé Romy, nebude mít kdo vydělávat na důchody. Když nebude pro Romy práce, zvýší se kriminalita…


Jak hodnotíte aktuální situaci na Slovensku – v postojích většinové společnosti k Romům a naopak? Kam se třeba za poslední roky vyvíjí, jsou znatelné nějaké zásadnější změny?

Podle průzkumů je situace pro Romy v tomto směru dlouhodobě nepříznivá. Žádné zásadní změny nenastaly. Většinová společnost Romy vnímá jako homogenní skupinu, která se odlišuje a žije na okraji společnosti navzdory tomu, že polovina Romů žije integrovaně. A pro ty, kteří žijí v chudobě, se ekonomické nůžky ještě více rozevírají. Přibývá škol, které navštěvují jen romští žáci, přibývá romských osad…

Na druhé straně v médiích přibývá pozitivních příkladů vzdělávání Romů, příběhy úspěšných projektů, příklady obecních podniků, ve kterých pracují do té doby dlouhodobě nezaměstnaní Romové. Důležitá je také skutečnost, že většina lidí na Slovensku je proti projevům rasové a národnostní nenávisti a proti extremismu.


Co považujete aktuálně za největší problém a co naopak hodnotíte jako pozitivní a přínosné? Kudy podle vás vede cesta k lepšímu soužití většiny a romské minority?

Za největší problém považuji vyloučení těch nejchudších z trhu práce, ze systému standardního vzdělávání, dostupnosti k lepšímu bydlení, ze zdravotní péče nebo spravedlností před policií a soudy. Čili každodenní problémy, které tvoří uzavřený kruh sociálního vyloučení. Když je někdo vzdělaný a má práci, tak mu o mnoho méně překáží, že je Rom a o mnoho méně to překáží i příslušníkům majority.

"Když je někdo vzdělaný a má práci, tak mu o mnoho méně překáží, že je Rom a o mnoho méně to překáží i příslušníkům majority."


Vystudovala jste žurnalistiku v Bratislavě. Co vás na studiu novinařiny lákalo?

Žurnalistika byla v té době prominentním oborem i navzdory tomu, že byl obsah studia značně ovlivněný komunistickou propagandou a marxistickou filosofií. I tehdy však byla podmínkou k přijetí tvořivost, zajímavé podání informací, způsob, jak dokážete ovlivnit lidi – a to mě lákalo.


Co vám novinařina přinesla? Obohatila něčím váš život, poznání lidí a světa? Jaká je podle vás její hlavní role, kterou by měla ve společnosti hrát?

V novinách jsem pracovala před rokem 1989 a tehdy byla žurnalistika jiná než dnes. Nebyla svoboda tisku, byli jsme autocenzoři. Možná jsem poznala lidi na Slovensku, ale určitě ne ve světě, nedostali jsme se ani do sousední Vídně. V roce 1989 se mi narodil syn, potom dcera a moje první pracovní místo po mateřské dovolené bylo v Nadaci pro podporu občanských aktivit, kde jsem poznala mnoho Romů v nově vzniklých nevládních organizacích. Bylo to velmi zajímavé a euforické období.

Pokud jde o roli médií ve vztahu k Romům, alespoň ta seriozní média by se měla o mnoho větší mírou podílet na odbourávání stereotypů a předsudků vůči Romům. Měla by si uvědomit, že monitoringy médií svědčí o převaze negativních témat o Romech – což je samozřejmě velmi zkreslující.

Sdružení Romano kher – Rómsky dom, které jste v roce 2007 sama založila, se věnuje několika různým oblastem. Jaké jsou ty hlavní a na koho vlastně cílí?

Romano kher – Rómsky dom je iniciátorem a tvůrcem 1. Romské internetové multimediální encyklopedie Amari luma. Založili jsme romskou databázi. Uspořádali kulaté stoly o vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí za účasti zástupců ministerstva školství a dalších organizací s celostátní působností. Minulý rok jsme uspořádali několik workshopů pro studenty středních škol a možnostech studia na vysoké škole a natočili filmový dokument Hľadači o vzdělaných, angažovaných mladých Romech. Letos plánujeme uskutečnot již 8. ročník celostátní čtenářsko-výtvarné soutěže Farebný svět – Coloriskeri luma. Našimi kilenty jsou učitelé, studenti, děti, novináři, místní autority z lokalit, ve kterých žije vyšší počet Romů, úředníci a zaměstnanci veřejných institucí, odborníci profesně se zabývající Romy – integrovanými i marginalizovanými.

Agnes Horváthová

Zakladatelka a statutární zástupkyně občanského sdružení Romano kher – Rómsky dom. Vystudovala žurnalistiku v Bratislavě. Romskému tématu se věnuje od roku 1991, nejprve jako dopisovatelka romských novin a časopisů na Slovensku i v Čechách. Od roku 1995 pracovala jako projektová manažerka v Nadaci pro podporu občanských aktivit. V období 1999 – 2000 byla výkonnou ředitelkou Slovenského helsinského výboru. V letech 2000 – 2006 administrovala projekty Světové banky při Úřadě vlády ČR a na Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny SR zaměřené na integraci romských komunit. Pracovala také jako PR manažerka NA Úřadu zmocněnce vlády SR pro romské komunity. V současnosti je již druhé volební období členkou Výboru pro národnostní menšiny a etnické skupiny Rady vlády SR pro romské komunity.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon