Co si myslí čtenáři serveru Romea.cz o uprchlících? Má je ČR přijímat nebo ne? Podívejte se na výsledky ankety!
Server Romea.cz poté co zveřejnil
názory romských osobností na současnou uprchlickou krizi uspořádal i anketu
mezi svými čtenáři.
Zhruba týden trvající anketa, již jsme zveřejnili souběžně na našich webových i facebookových
stránkách, zjišťovala názor našich čtenářů pomocí odpovědí na anketní otázku
"Jsou podle vás uprchlíci hrozbou? Měla by je ČR přijímat?" Čtenáři si mohli
vybrat ze čtyř odpovědí pohybujících
se na škále „zcela odmítavý přístup k přijímání“ – „bezvýhradný souhlas s přijímáním“.
Čtenáři byli také vyzváni, aby se k uprchlické krizi vyjádřili formou
komentářů.
Výzvy k
hlasování se objevily i na některých protiromských facebookových stránkách a
navíc někteří, především ti, co hlasovali v neprospěch uprchlíků, se snažili
hlasovat několikrát a anketu tak ovlivnit. Zveřejňujeme tedy výsledky dva: „neočištěný“ od podvodných hlasů a výsledek po očištění o tyto
hlasy. Vzhledem k tomu, že nevíme přesně kdo v anketě hlasoval, nelze rovněž
výsledky interpretovat jako hlasování pouze Romů. Celkem se sešlo 330 hlasů, po "očištění" zůstalo 281 hlasů.
Na základě výše uvedených grafů můžeme konstatovat, že názor čtenářů Romea.cz se mírně
přiklání spíše k odmítavému, protiuprchlickému postoji. Zajímavé je srovnání s
několika obdobnými anketami, které před nedávnem přineslo například Centrum pro
výzkum veřejného mínění nebo časopis Týden.
Uprchlíky podle jejich výsledků odmítá 70, v případě Týdne dokonce celých 80
procent respondentů; vstřícnější jsou pouze v případě uprchlíků z Ukrajiny.
Pouhých 20 procent lidí by bylo ochotných uprchlíkům pomoci, nebo tak už přímo
učinili.
Ve srovnání s těmito výsledky je pro přijetí uprchlíků 44 procent čtenářů Romea.cz.
Proti přijímání uprchlíkům se vyslovilo 54 procent čtenářů Romea.cz. Zbývající cca
2 procenta by zodpovědnost
za uprchlíky svěřilo sousedním či ekonomicky vyspělejším státům.
Co se týče doplňujících odpovědí, reakce byly spíše sporadické a odrážely podobnou dvoupólnost jako anketa.
"Ne, v migrantech nevidím v žádném případě hrozbu – hledají pouze bezpečí a
jejich chování a neklid je jen odrazem toho, jak je s nimi zacházeno v táborech
za ostnatým drátem a pod policejním dozorem. Zdá se, že jsou vůči nim porušována
práva (…). Svůj postoj jsem dal nedávno veřejně najevo transparentem „Raději 10
migrantů než jeden nácek,“ píše například uživatel Jan Vacek.
Na další aspekt uprchlického diskurzu upozorňuje Marcel Farbar: „Oni hrozba
nejsou, hrozbou jsou zkratkovité činy lidí, kteří šíří hoaxy stejně jako naši
politici. Obzvlášť oni by se měli začít chovat více lidsky,“ míní.
Také několik dalších názorů se nese v podobném duchu: „Jsou to lidé jako my“,
„jsou v nouzi“, „mělo by se jim pomoci“, „je třeba chránit hlavně děti“ či
„pomáhat je správné“ – domnívá se část respondentů.
Na opačném názorovém pólu pak stojí například uživatel Markus Skwarys, který
tvrdí, že (uprchlíci) „určitě jsou v mnoha případech hrozbou. Teď už tuplem
budou Češi házet Romy do jednoho pytle s nimi.“
"Osobně je tady nechci, je to hrozba. Jejich kultura a náboženství jsou
nebezpečné pro nás všechny,“ domnívá se Ládík Pompa a dodává, že je mu „líto
těch žen a dětí.“
A konečně; podle jednoho z uvedených názorů jde především o špatně položenou
anketní otázku: „(…) otázka je nesmyslná a stojí za všemi těmi problémy s
„tábory pro a proti,“ píše Olga Kelesová. „O tom, kdo je uprchlík a má nárok na
mezinárodní ochranu nerozhoduje názor lidí, ale právo,“ dodává na závěr.