František Kostlán: Legitimizaci anticiganismsu českými senátory kritizuje občanská společnost. Média to nezajímá
Senát Parlamentu ČR je součástí demokratického systému, měl by i proto ctít
Ústavu ČR včetně Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního
pořádku. Senátoři, kteří vystupují během jednání horní komory, reprezentují
Českou republiku coby demokratický právní stát navenek. Někteří z nich si to
evidentně neuvědomují, jelikož se během svých projevů při projednávání návrhů
Rady Evropské unie na zlepšení integrace Romů dopustili výroků, kterých by se
demokraticky smýšlející politik dopouštět neměl. (Příklady těchto výroků lze najít například v článku Co senátoři při projednávání návrhu k integraci Romů odhalili: neznalost
problematiky, hloupost, anticiganismus.)
Jde především o senátory Jaroslava Doubravu, Pavla Lebedu, Miroslava Krejču,
Vladimíra Drymla, Jaroslava Zemana či Jaroslava Kuberu. Jejich (i některými
dalšími) projevy prolínala neznalost problematiky, stereotypy, mýty, lži, hloupost,
chvílemi však i rasismus – anticiganismus či pocit nadřazenosti a s tím spjaté
zesměšňování druhých. Některé výroky vypovídají o svých
autorech více než výmluvně.
Jak si však můžeme povšimnout, kromě lidí působících v rámci občanské společnosti a dvou tří politiků pokřivené myšlení senátorů nikoho neudivilo, natož aby někoho pobouřilo. Také zdaleka ne všichni se o tom dozvěděli. Média se o tomto náletu stupidity, neznalosti a rasismu některých
zákonodárců neobtěžovala informovat uceleně, dala jen příklad a hned se od toho odtáhla, jakoby se nic závažnějšího nepřihodilo. Z mainstreamových médií se na názor nepolitiků
optala pouze Česká televize.
A portál Aktuálně.cz zmínil, že server Romea.cz považuje výroky, jež
padaly na projednávání, za hloupé a pramenící z neznalosti problematiky.
Důvodů pro pomíjení takových věcí je více. Takovým zastřešujícím důvodem je společenská atmosféra,
která se během posledních let hodně zhoršila. V rámci globalizace se mění pohled
na doposud uznávané hodnoty, k nimž lidská a občanská práva nesporně patří.
Navrch nabývá postmoderní mravní relativismus, kterému jsou demokracie a její
atributy lhostejné. V rámci globalizace, především prostřednictvím internetu, se
postupně staly součástí veřejného diskursu názory, které by dříve přežívaly
někde na společenském okraji.
Dalším důvodem je fakt, že zmínění senátoři obšťastňují veřejnost svou xenofobní
idiocií průběžně, například v bulvárních a protiromsky zaměřených Parlamentních
listech (nemají s parlamentem nic společného). Pro část veřejnosti tedy nejde o
nic nového.
K příčinám patří i bídný stav českých médií, respektive vydavatelů, šéfredaktorů
a novinářů. Zabývají se zhusta různými povrchnostmi a spekulacemi na nepodstatné
témata, a co je skutečně důležité, to vypouštějí, jako by to neexistovalo.
Důležitá je politická kultura, nebezpečné je to, že legitimizace rasismu,
nenávisti a lží o Romech, jakož i vydávání hospodských plků za pravdu, probíhá
prostřednictvím zákonodárců, kteří by měli jako první vědět, že něco takového do
slušné společnosti nepatří.
Popisované výroky senátorů by v normální zemi byly předmětem mediální bouře,
diskuse, polemiky… nikoli mlčení a akceptace. Čeští novináři (většina z
nich) se tváří, že něco takového není pro utváření společenských mechanismů a
atmosféry nebezpečné, že je témata spjatá s úrovní politické kultury nezajímají.
Až však všichni ti Doubravové, Lebedové, Krejčové či Kuberové tuto zemi ovládnou
zcela, bude na procitnutí pozdě, protože zemi ovládnou autoritáři, které k
jejich politickému konání vede vlastní primitivismus a nenávist. Ale třeba právě
to novinářům (některým) vyhovuje.
Popsané počínání senátorů vedle sdružení ROMEA naopak vadí i dalším
představitelům nevládních organizací, které se zabývají lidskými právy: Českému helsinskému výboru, Nadaci Open Society Fund Praha, Amnesty International ČR a dalším. Ohradili se proti němu i jednotlivci včetně politiků: senátorka Eliška Wagnerová, Cyril Koky – středočeský
koordinátor pro romské záležitosti a integraci cizinců, Ondřej Liška – předsedy Strany zelených a bývalý ministr školství, Michaela Marksová Tominová – mluvčí stínové vlády ČSSD pro lidská práva a rodinu. Možná se přidali či chtěli přidat i další, ale sdělovací prostředky něco takové nechtějí sdělovat, takže se to asi už nedozvíme.
