Na filmovém festivalu v Cannes představí drama Cesta ven životní peripetie Romů v ČR
Poprvé po šestnácti letech se tuzemské kinematografii podařilo probojovat na seznam filmů, jež budou moci zhlédnout diváci věhlasného festivalu v Cannes. Mezinárodnímu publiku se Česko představuje sociálním dramatem Cesta ven od dokumentaristy Petra Václava, které sleduje životní peripetie neviděných a přehlížených obětí hospodářské krize – českých Romů. Snímek koprodukovala Česká televize.
Přestože ekonomové opatrně hovoří o hospodářském oživení a již několik měsíců hlásí pokles nezaměstnanosti, v Moravskoslezském kraji bylo na začátku roku bez práce téměř jedenáct procent obyvatel. To představuje druhou nejhorší bilanci v republice – hned po Ústecku, které spolu se severní Moravou patří tradičně mezi regiony, kde se práce hledá nejhůře. A právě do panelákové a těžební krajiny Ostravska zavádí režisér Petr Václav diváky svého filmu v první scéně.
Po následující hodinu a půl se na plátně rozehrává příběh mladé Žanety, která se vrací z mateřské dovolené doprostřed hospodářské krize, doprostřed chudého kraje, s prostým cílem najít si práci. Tak jako řada jiných žen i ona je hned v úvodu vystavena poznámce, že "mít děti hned po škole není optimální pro start kariéry".
Kariérou se zde myslí práce šičky – Žaneta je totiž Romka, její muž nemá práci, a (jak uvádí autoři snímku) ona "bojuje o obyčejně šťastný život". Jak má ale práci najít Romka, když není ani pro majoritu? Boj je to navíc nerovný, protože ring nevymezují pouze pravidla a poučky reálného kapitalismu, ale také lichva, prostituce, byrokracie, romská mentalita a předsudky většinové společnosti.
Obraz "gádžů" ve filmu ostatně vůbec není povzbudivý; bílou většinu reprezentují zfašizovaní aktéři protiromských protestů na Šluknovsku, instantně milé zaměstnankyně pracovních agentur, předpisy svázané úřednice za skleněnými přepážkami a v neposlední řadě arogantní provozovatel ubytovny pro sociálně slabé kdesi na ostravské periferii. Zde Žaneta s dcerkou skončí poté, co opustí manžela.
Stereotyp, který vnímá romské rodiny jako družící se mnohačetné klany, by v tomto momentu vedl k otázce, proč hrdinka místo na ubytovnu nezamíří k příbuzným. Odpovědí je ale právě krize. Podle autorů totiž "romská soudržnost přestala existovat – všichni tonou v dluzích vydaní na pospas lichvářům a exekutorům". Tato proměna ostatně představuje jeden z důvodů, proč celý snímek vznikl.
VIDEO
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE.
