Romské volby v Ostravě: Fraška nebo naděje?

V Ostravě žije podle různých odhadů 25 až 40 tisíc Romů, z toho okolo 6 tisíc z nich ve „vyloučených lokalitách“ neboli ghettech. Před několika dny proběhly v Ostravě volby do „Romské rady“. Její členy zvolilo 132 romských voličů.

Už počet voličů, kteří k volbám dorazili, je sám o sobě nepochybně značným problémem – může tady být řeč o tom, že Romská rada skutečně někoho reprezentuje? Respektive – může tu být řeč o tom, že reprezentuje ostravské Romy?

A dalším problémem je řevnivost mezi různými skupinami Romů, respektive Romů a aktivistů, které se vzájemně obviňují z manipulace voliči. „V sobotu 7.2. 2015 v Kulturním domě Ostrava proběhly volby do Romské Rady. Proběhly bez toho, aniž by bylo známo, co je to Romská Rada, jaké jsou její povinnosti a pravomoce. Proběhly bez předem stanovených kandidátů, nedemokraticky a ve prospěch některých zájmových skupin,“ píše Ivana Mariposa Čonková na serveru Akana, spojeném se sdružením Konexe.

A ostravský podnikatel Vladimír Leško, který volby v Kulturním domě organizoval, k tomu serveru Romea.cz řekl: „Konexím se nelíbí nikdy nic, jen se proti všemu bouří, aby se zviditelnily a získaly dotace a granty.“

Existují chudí Romové?

Romská rada mohla být převratným orgánem – s jejím vytvořením totiž souhlasil náměstek ostravského primátora Zdeněk Pražák a dal tak jasně najevo, že město chce s Romy spolupracovat na řešení jejich problémů. Ideální vize: Vznikne reprezentativní romský orgán, který bude schopen kompetentně projednávat s městskou radou klíčové problémy života romské menšiny a jejího soužití s majoritou.

Miroslav Brož ze sdružení Konexe ale tvrdí, že namísto toho vznikl orgán, který reprezentuje zájmy Romů, kteří ty ostatní ovládají díky své ekonomické moci a mají je jako zdroj svých příjmů. „Hlavní postavou je tady Vladimír Leško, který sám v Ostravě vlastní pět ubytoven,“ vysvětluje Brož. „Chudí Romové, kteří u něj bydlí, se ho bojí, udělají, co chce… Kam by šli, kdyby je z ubytovny vyhodil?“

Podle Brože byly volby nedemokratické a s tím souhlasí i ostravský romský aktivista Imrich Horvát, který je Konexím blízký. V současnosti je Horvát v Anglii, ale na svém Facebookovém profilu vzkázal, že volby se budou opakovat 8.4. a hlavně musí být demokratické.

Vladimír Leško, předseda nové Romské rady, je ovšem s volbami spokojen. „Oni pořád mluví o chudých Romech, o tom, že nedostali hlas. Ale kdo to je chudý Rom? Já to nevím,“ říká Leško. „My všichni jsme Romové. Nežijeme v Africe, nikdo tady není tak chudý, žijeme v České republice a máme tu nějaké sociální jistoty.“

Leško se prý snažil oslovit všechny voliče – „vše se snažím dělat od srdce a demokraticky“ -, rozhodil po Ostravě 10 tisíc letáků, kterými zval k volbám, investoval do toho vlastní peníze. „Ano, chtěl jsem větší účast než těch 132 lidí, ale zřejmě prostě přišli ti, kteří chtějí problémy opravdu řešit,“ dodává. A za komické považuje i výtky, že lidi k účasti ve volbách nějak manipuloval, nebo, že mezi voliči bylo mnoho členů jeho rodiny. „Teď jsem se znova díval na video z té místnosti, všechno jsme natáčeli, i prezenční listinu jsme měli, a jestli tam vidím tak dvacet členů mé rodiny!“

Existuje Romská rada?

Leško má s Radou velké plány – chce, aby ji doplnili romští odborníci, vysokoškoláci, kteří by mohli být důstojnými partnery městské radě. „Už konečně musíme ukázat, že něco umíme, že na to máme a konečně už se musíme posunout někam kupředu,“ vysvětluje Leško.

Zda bude ostravský magistrát takto vzniklou Radu považovat za partnera ale zatím není jasné. Náměstek Zdeněk Pražák ani po opakovaných urgencích na otázky serveru Romea.cz neodpověděl. Situace každopádně není jednoduchá.

Město sice může Radu za partnera přijmout, ale bude pak riskovat, že jí to kritici budou vyčítat jen jako alibistický postoj: „Vidíte, spolupracujeme s Romy, co byste chtěli víc!“ Bez ohledu na to, že ta Rada možná reprezentuje jen menšinu ostravských Romů a možná jen některé zájmové skupiny.

Město může Radu odmítnout a bude pak riskovat, že mu budou kritici vyčítat, že nebere Romy vážně, nebo že se snaží zasahovat do jejich vnitřních záležitostí a ovlivňovat jejich volby.

V mezidobí mohou také proběhnout opakované volby a může vzniknout stínová rada.

Takže? Zdá se, že kromě toho, že to vše vypadá tragikomicky, není v dané chvíli jasné téměř nic. Ani, zda jsou podobné volby optimálním nástrojem pro aktivizaci Romů a zvýšení jejich vlivu na veřejné dění. Ani to, jak je zorganizovat, aby byly reprezentativní. Dokonce ani to, zda sami Romové takové volby chtějí.

A přes všechny politické deklarace a koncepce nadále ani to, jak život Romů a jejich soužití s majoritou zlepšit.