Osobnosti k jednání Senátu o integraci Romů: hlásání kolektivní viny a nenávisti, omezenost, neznalost, rasismus, arogance
Jak jsme již informovali, jednání Senátu Parlamentu České republiky o
doporučení Rady
Evropské unie o opatřeních v integraci Romů provázely výroky některých
senátorů, které svědčí o neznalosti problematiky, hlouposti, anticiganismus či
pocitu nadřazenosti spojeným se zesměšňováním druhých. Server Romea.cz oslovil
několik osobností z nevládní sféry i politiky a optal se jich, jaký na to mají
názor.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Hlásání kolektivní viny, omezenost
"Český helsinský výbor dlouhodobě hájí lidská práva, tedy i práva Romů. A
jsme ve věci integrace jednoznačně pro inkluzívní přístup. Při tomto jednání
někteří senátoři předvedli směsku nevědomosti, populismu a předsudků. Ukázali,
že stále přetrvává nahlížení na Romy podle principu kolektivní viny," řekla
serveru Romea.cz Táňa Fischerová, předsedkyně Českého helsinského výboru.
Její názor sdílí i senátorka Eliška Wagnerová, které se server Romea.cz
optal, jak vnímala způsob jednání svých kolegů. "Některá vyjádření mých kolegů
byla skutečně ostudná," řekla Wagnerová.
Byl to šok
"Řadou projevů senátorů a senátorek při projednávání bodu doporučení Rady o
účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech jsem byl
šokován. Vypovídají o naprosté neznalosti dané problematiky, ale i o hrubé
neznalosti života obyčejných lidí, kteří jsou v této společnosti vylučováni na
okraj. Některé výroky byly až nenávistné, pokrývající celou škálu stereotypů a
paušalizace," sdělil serveru Romea.cz. Robert Basch, ředitel Nadace Open Society
Fund Praha (Celé vyjádření Roberta Basche najdete pod článkem.)
4. cenová skupina, rasismus, arogance
"Někteří senátoři se projevili maloměš’táckým způsobem typickým pro čtvrtou
cenovou skupinu. Bohužel. Místo plamenných a silných výroků, hraničících s
urážkami, by měli využít svoji zákonodárnou iniciativu a přispět k řešení této
ožehavé a složité problematiky. Obávám se však, že až na čestné výjimky se toho
asi nikdy nedočkáme. Nedivím se , že tato komora má tak malou důvěru široké
veřejnosti. Ročně její působení stojí daňové poplatníky mnoho milionů korun a
výsledek je jaký je," řekl serveru Romea.cz Cyril Koky, středočeský koordinátor
pro romské záležitosti a integraci cizinců.
Podle Ondřeje Lišky, předsedy Strany zelených, "zažil Senát smutný vodopád
neznalosti a omezenosti, ale v několika případech i čirého anticiganismu,
rasismu a arogance." (Celé vyjádření Ondřeje Lišky najdete pod článkem.)
Zbytečné kňourání
Některé oslovené osobnosti se vyslovily i k obsahu toho, co někteří senátoři říkali.
Především k popírání diskriminace ve školství a na pracovním trhu, i k tvrzení,
že Rada Evropské unie navrhuje pozitivní diskriminaci (která je navíc nesprávná
a nebezpečná).
"V návrhu senátního výboru, o kterém jsme hlasovali, byly některé formulace,
s nimiž jsem nemohla souhlasit, proto jsem nakonec byla proti," řekla Wagnerová.
Šlo o tento bod, jehož vypuštění při jednání navrhoval Jiří Dienstbier:
- Senát odmítá nepodložená nařčení ČR z diskriminace podle etnického
klíče v rámci vzdělávacího systému, neboť podle jeho názoru o zařazení
jedince do jednotlivých větví vzdělávací soustavy rozhoduje především to,
zda má předpoklady program absolvovat a zda má příslušné sociální návyky.
"Podle mne je to zbytečné kňourání, jednak proto, že v návrhu doporučení,
které tady projednáváme a kterého se usnesení týká, žádná takováto kritika České
republiky není zahrnutá, tak nevím, proč se takový bod v souvislosti s tímto
doporučením vůbec do návrhu usnesení dostal. Navíc se domnívám, že tato kritika
je do jisté míry oprávněná, protože u nás skutečně dochází k vyčleňování
některých dětí na základě jejich sociálních návyků, z řádného vzdělání. Já si
nemyslím, že sociální návyky dítěte, které začíná školní docházku, mají být
důvodem pro to, aby se mu dostalo menší šance na srovnatelné vzdělání jako všem
ostatním. Domnívám se, že to je naopak důvodem, aby těmto dětem se tato péče
poskytla," řekl Dienstbier během senátní rozpravy.
Senátoři by se měli vzdělávat
Ondřej Liška, bývalý ministr školství, polemizoval především se dvěma senátorskými výroky:
Senátor Jaroslav Doubrava: "Vím, že to mají podstatně složitější. Ale jsem také
přesvědčen o tom, že ti, kteří chtějí pracovat, tak práci najdou. Problém se
tady vztahuje k vzdělání. Protože, který zaměstnavatel může zaměstnat někoho,
kdo neumí číst, kdo neumí psát, kdo neumí počítat.
"Senátor Jaroslav Kubera: "A teď už k praktickým radám, co bychom mohli.
První, co bychom měli udělat, je omezit výrobu dětí za účelem zisku. To není
ničí vina, to je naše vina. Pokud jsme nastavili takové systémy, že se vyplatí
vyrábět děti za účelem zisku, tak kdo by je nevyráběl?"
Realita řady chudších regionů České republiky podle Lišky hovoří o něčem
jiném:
"Na jedno volné pracovní místo tam připadá 100 a více uchazečů, bez práce je zde
každý pátý práceschopný obyvatel. Získat zaměstnání v takovém místě tedy často
není jen otázkou chtění a nechtění, ale reálných možností. Pozice lidí s nízkým
vzděláním v kombinaci s obavami zaměstnavatelů a špatnou pověstí, kterou si s
Romy spojují, sráží šance řady z nich takřka na minimum. Ve vyloučených
lokalitách tak nezaměstnanost dosahuje závratné výše více než 70 procent. Více
než 60 procent mladých Romů zůstává po ukončení škol bez práce a to nikoli jen z
důvodu toho, že by pracovat nechtěli. Takže chce to vzdělávat nejen romské děti,
ale pokud chceme dosáhnout nějaké změny, tak především vzdělávat řadu našich
politiků, senátory Kuberou a Doubravou počínaje."
Romské příjmení snižuje šanci na získání práce
Podle Roberta Basche by si měl Senát nastudovat šetření České školní inspekce
a Veřejného ochránce práv, které v roce 2010, 2012 a 2013 na základě sběru
tvrdých dat opakovaně potvrzují diskriminaci romských dětí v přístupu ke
vzdělání.
"Tým lidí z CERGE-EI a Institutu ekonomických studií FSV UK analyzoval
v roce 2012 stovky pracovních výběrových řízení a zjistil, že máte-li i jen
romské jméno, máte třikrát nižší šanci, že budete pozváni na pracovní pohovor.
Podobné šetření realizovala v roce 2009 společnost Člověk v tísni. Ve svém
šetření se zaměřili na školská poradenská pracoviště a zjistili, že romský
chlapec má třikrát větší pravděpodobnost, že skončí v praktické škole pro žáky
se zdravotním postižením, než jeho majoritní kamarád se zcela stejnou
diagnózou," sdělil Basch.
Nadace Open Society Fund Praha podle něj podporuje řadu projektů zaměřených na
inkluzi sociálně vyloučených Romů a považuje kvalitní a spravedlivé vzdělávání
za jeden z klíčových předpokladů pro ekonomický a kulturní rozvoj naší
společnosti a státu.
"Stále více škol v Česku, se kterými spolupracujeme, zavádí
principy inkluzívního vzdělávání a patří k nejkvalitnějším školám. Dokazují tak,
že inkluzívní vzdělávání je i v českém prostředí možné a velmi prospěšné.
Doufám, že se senátoři před dalším jednáním do některé z těchto škol zajedou
podívat," dodal Basch.
Pozitivní diskriminace? Ne – narovnání příležitostí
Podle Martina Šimáčka, ředitele Agentury pro sociální začleňování, unijní
doporučení neříkají, že má dojít k nějaké pozitivní diskriminaci Romů. "Směřují
především k narovnání příležitostí a konstatují objektivní fakt, že v ČR jsou
Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělání a bydlení. To konstatoval
ombudsman, Česká školní inspekce i ministerstvo školství. Třetina romských dětí
je zbytečně zařazována do praktických škol,“ řekl
Šimáček Českému rozhlasu.
Podle něj je potřeba podporovat školy, které zvládají začleňovat různě
znevýhodněné děti, nejen romské, ale obecně s různými specifickými vzdělávacími
potřebami. "Ta doporučení komise jsou doporučeními pro narovnání příležitostí
všech znevýhodněných, napomáhají sociální soudržnosti. Jsou nejlepší prevencí
proti úpadku do sociálního vyloučení a chudoby,“ uzavírá Šimáček.
Celá vyjádření
Robert Basch, ředitel Nadace OSF Praha:
Řadou projevů senátorů a senátorek při projednávání bodu doporučení Rady o
účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech jsem byl
šokován. Vypovídají o naprosté neznalosti dané problematiky, ale i o hrubé
neznalosti života obyčejných lidí, kteří jsou v této společnosti vylučováni na
okraj. Některé výroky byly až nenávistné, pokrývající celou škálu stereotypů a
paušalizace. .
Senát by si měl nastudovat šetření České školní inspekce a Veřejného ochránce
práv, které v roce 2010, 2012 a 2013 na základě sběru tvrdých dat opakovaně
potvrzují diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání. Senát by se měl
snažit o vyváženost informací a kromě zástupců měst a obcí mluvit také se
sociálními a terénními pracovníky neziskových organizací a nejlépe se sociálně
vyloučenými Romy samotnými. Snad by pak prohlédl, jaká diskriminace panuje na
pracovním trhu a jak jsou Romové vytěsňováni z trhu s nájemním bydlením.
Například tým lidí z CERGE-EI a Institutu ekonomických studií FSV UK analyzoval
v roce 2012 stovky pracovních výběrových řízení a zjistil, že máte-li i jen
romské jméno, máte třikrát nižší šanci, že budete pozváni na pracovní pohovor.
Podobné šetření realizovala v roce 2009 společnost Člověk v tísni. Ve svém
šetření se zaměřili na školská poradenská pracoviště a zjistili, že romský
chlapec má třikrát větší pravděpodobnost, že skončí v praktické škole pro žáky
se zdravotním postižením, než jeho majoritní kamarád se zcela stejnou diagnózou.
Nadace Open Society Fund Praha podporuje řadu projektů zaměřených na inkluzi
sociálně vyloučených Romů a považuje kvalitní a spravedlivé vzdělávání za jeden
z klíčových předpokladů pro ekonomický a kulturní rozvoj naší společnosti a
státu. Stále více škol v Česku, se kterými spolupracujeme, zavádí principy
inkluzívního vzdělávání a patří k nejkvalitnějším školám. Dokazují tak, že
inkluzívní vzdělávání je i v českém prostředí možné a velmi prospěšné. Doufám,
že se senátoři před dalším jednáním do některé z těchto škol zajedou podívat.
Ondřej Liška, předseda SZ, bývalý ministr školství:
Senát dnes zažil smutný vodopád neznalosti a omezenosti, ale v několika
případech i čirého anticiganismu, rasismu a arogance. Projednávaly se návrhy
Evropské komise na podporu integrace Romů. Co si myslet o autorech třeba těchto
výroků?
Senátor Jaroslav Kubera: "A teď už k praktickým radám, co bychom mohli. První,
co bychom měli udělat, je omezit výrobu dětí za účelem zisku. To není ničí vina,
to je naše vina. Pokud jsme nastavili takové systémy, že se vyplatí vyrábět děti
za účelem zisku, tak kdo by je nevyráběl?"
Senátor Jaroslav Doubrava: "Vím, že to mají podstatně složitější. Ale jsem také
přesvědčen o tom, že ti, kteří chtějí pracovat, tak práci najdou. Problém se
tady vztahuje k vzdělání. Protože, který zaměstnavatel může zaměstnat někoho,
kdo neumí číst, kdo neumí psát, kdo neumí počítat."
Pánové, pozor. Realita řady chudších regionů České republiky hovoří o něčem
jiném. Na jedno volné pracovní místo tam připadá 100 a více uchazečů, bez práce
je zde každý pátý práceschopný obyvatel. Získat zaměstnání v takovém místě tedy
často není jen otázkou chtění a nechtění, ale reálných možností. Pozice lidí s
nízkým vzděláním v kombinaci s obavami zaměstnavatelů a špatnou pověstí, kterou
si s Romy spojují sráží šance řady z nich takřka na minimum. Ve vyloučených
lokalitách tak nezaměstnanost dosahuje závratné výše více než 70 procent. Více
než 60 procent mladých Romů zůstává po ukončení škol bez práce a to nikoli jen z
důvodu toho, že by pracovat nechtěli.
Takže chce to vzdělávat nejen romské děti, ale pokud chceme dosáhnout nějaké
změny, tak především vzdělávat řadu našich politiků, senátory Kuberou a
Doubravou počínaje.
VIDEO z jednání Senátu
