Okamura plivl na oběti romského holokaustu. Média a politici ho za to ostře kritizují
Poslanec a předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura plivl na oběti koncentračního
tábora v Letech u Písku, když ve vyjádření pro politický bulvár
ParlamentniListy.cz o táboře mluvil jako o lži a mýtu. Okamura tvrdí, že v
táboře nebyl nikdo zabit a vězni umírali lidé v důsledku staroby a chorob, které
do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Okamura a
další politici reagovali na otázku serveru, zda by měl být odstraněn vepřín,
který na místě bývalého koncentračního tábora stojí, tak jak to navrhuje Jiří
Dienstbier.
Okamura: Lidé v táboře umírali na choroby, které tam přivlekli
"Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus
o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní
tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z
protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu
života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce
fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě
milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku
staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu
kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak
skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora
byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyli oběti jakéhokoli
holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať
už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech. Samozřejmě platí,
že jakékoli násilí na lidech odmítám a odsuzuji," uvedl pro
bulvární server Tomio
Okamura.
Okamura nebyl jediný, který se v článku Lukáše Petříka vyslovil proti
odstranění vepřína a použil k tomu kontroverzní argumenty.
Například předseda KSČM Vojtěch Filip tvrdí, že prasečák nikomu nepřekáží.
"Takovou akci nemohu podpořit. Považuji ji za kontraproduktivní. Památník je
upraven a udržován a zemědělská výroba mimo památník nikomu nepřekáží," uvedl
Filip, který však nesouhlasí s Okamurovým vyjádřením. "Výrok pana Okamury
neodpovídá historické pravdě. Pracovní tábor v Letech nechal zřídit pan
Schwarzenberg pro likvidaci polomů ve svých lesích a práce tam byla těžká,"
uvedl pro server Lidovky. předseda KSČM.
Jaroslav Foldyna z ČSSD si myslí, že návrhy na odstranění prasečáku
vyvolávají xenofobní nálady. "Toto jen opět vyvolá xenofobní nálady. Považuji to
za nesmysl,“ reagoval Foldyna pro bulvární server.
Podle předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní
menšiny a poslankyně ANO Radky Maxové si mají sice Romové právo vzdát čest svým
zemřelým, ale mají si odstranění zaplatit sami. "Vzhledem k tomu, že zrušení
vepřína je velmi nákladná záležitost a i ekonomicky neefektivní, přimlouvala
bych se za to, aby romská komunita uspořádala ve svých řadách sbírku či získala
finanční prostředky z adekvátních fondů a celou věc zaplatila z vlastních zdrojů
jako projev úcty," dodala Maxové.
Podmínky a oběti v letském koncentračním táboře v článku zlehčuje senátor
Miroslav Krejča nebo senátor Jaroslav Doubrava. Další senátor Pavel Lebeda
tvrdí, že Romy tábor v Letech u Písku nezajímá.
Média: Okamura se zařadil mezi popírače holocaustu
Okamurův výrok v předvečer Památného dne romského holocaustu vyvolal již o
víkendu reakci některých komentátorů. Například server
Echo24.cz napsal: "Poslanec Tomio Okamura se svými výroky téměř zařadil mezi
popírače holocaustu." Podle serveru Echo24.cz jeho slova ostře kontrastují s
tím, jak koncentrační tábor v Letech u Písku vidí historici.
Politický komentátor Jakub Janda na
serveru iHNed.cz píše, že Tomio Okamura ukazuje české veřejnosti, jak vypadá
to nehlubší dno nenávisti vůči Romům. Janda ve svém článku Okamuru usvědčuje
hned z několika lží. "Tento tábor tedy byl součástí vyvražďovací mašinérie, lidé
v něm přítomní pracovali a následně směřovali k vyhlazení. Stejně jako zhruba 90
% českých Romů. Poukazování na to, že v Letech přece nebyly plynové komory a jen
část osazenstva tohoto tábora putovala do Osvětimi, je cílenou urážkou obětí
romského holocaustu," píše Jakub Janda na serveru iHNed.cz.
"Nechci Tomia Okamuru jakkoliv vulgárně označovat, byť je to po zjištění
pokusů o manipulaci na takto nechutné úrovni sakra těžké. Chci říct jedinou věc.
Já si s ním ruku už nepodám. A myslím si, že by to neměl udělat žádný
demokratický politik. Plivání na oběti holokaustu pro svůj politický prospěch je
snad to nejnižší, co lze v politice udělat," uvádí na závěr svého článku Jakub
Janda.
Stropnický: Okamurovy argumenty nestojí ani za vyzvracení
Server
Lidovky.cz oslovil několik politiků, aby na nechutné prohlášení Tomia
Okamury zareagovali.
Kalousek: "Popírání jakékoli genocidy nebo její relativizace či zlehčování,
je hanebnost na úrovni zločinu a je nesmírně nebezpečná pro demokracii."
"To není zdaleka otázka jenom Romů. Popírání jakékoli genocidy nebo její
relativizace či zlehčování, je hanebnost na úrovni zločinu a je nesmírně
nebezpečná pro demokracii,“ uvedl pro server poslanec za TOP 09 Miroslav
Kalousek.
"Na nedalekém hřbitově je masový hrob dětí z Letů. Je jich okolo stovky.
Každé z nich tam má jméno, datum narození a datum úmrtí. Naprostá většina
zemřela v zimních měsících, následkem tyfové epidemie. Takže na zimu, hlad a
nelidské podmínky. Pan Okamura by se tam měl zajet podívat a vzdát jim úctu.
Více netřeba dodávat,“ uvedla pro Lidovky.cz ministryně práce a sociálních věcí
Michaela Marksová Tominová z ČSSD.
"Tomio Okamura svůj populismus dovedl daleko za hranu slušnosti. Za voličské
hlasy je ochoten zjevně udělat cokoli – třeba i popírat historické skutečnosti.
Zlehčovat zvrhlosti a násilí nacistické moci vykonané na romském etniku v celé
Evropě, stejně jako na dalších skupinách obyvatel – to by mělo autorovi takových
výroků vynést červenou kartu," uvedl Martin Kupka, místopředseda ODS.
"Lety jsou důkaz toho, že některé vážné věci nejenže nedokážeme V České
republice adekvátně vyřešit, ale slouží dokonce některým politikům jako nástroj
zviditelňování. Je to hodně nevkusné. Uvedené argumenty nestojí ani za
vyzvracení. Vždyť v táboře přišla o život například spousta dětí,“ řekl serveru
Lidovky.cz ministr obrany Martin Stropnický z ANO.
Ke kritikům výroků Okamury se v pondělí přidal i prezident Miloš Zeman.
"Kdyby to byl pracovní tábor, tak by jeho vězni neskončili v Osvětimi," tlumočil
pro
iDNES.cz prezidentovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Podobné urážky se objevily již dříve
Okamura není první, kdo podobné výroky na adresu obětí koncentračního tábora
v letech u Písku pronesl. Například bývalá předsedkyně dnes už neexistující
xenofobní Národní strany Petra Edelmannová v roce 2006 uvedla, že Němci do
tábora sváželi tuláky a "asociály". Pode ní Romové v táboře umírali na běžné
nemoci.
V roce 2005 český komunista a europoslanec Miloslav Ransdorf uvedl: "Jako
historik vím, pravil, že se ohledně Letů bezuzdně lže. Žádný skutečný koncentrák
tam nikdy nebyl." Bývalý vládní zmocněnci pro lidská práva Petr Uhl a Svatopluk
Karásek podali kvůli tomuto výroku na Ransdorfa trestní oznámení. Policie však
rozhodla, že europoslance stíhat nebude.
S výrokem Rasdorfa souhlasil i bývalý prezident Václav Klaus. Ten v
reakci uvedl, že v Letech u Písku nebl "koncentrační tábor v tom slova smyslu".
Klaus v roce 2005 také tvrdil, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli
pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský.
"Samozřejmě se tam odehrála celá řada tragických věcí. Rozumím-li ale tomu,
tak oběti toho tábora byly primárně spojené s epidemií skvrnitého tyfu, a nikoli
s tím, co bývá tradičně chápáno jako oběť koncentračního tábora," řekl tehdy
Klaus v Lidových novinách.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
