Vztah německé strany AfD k Židům: Jak se z přátel Izraele vyklubali zarytí antisemité

Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se v Americe množí anonymní vyhrůžky Židům i útoky na náhrobky amerických židovských občanů. Zlé duchy, které  nenávistná kampaň vyvolala, Trump už dnes zkrotí jen těžko, a to i přesto, že se sám prezentuje jako přítel Židů i státu Izraele. 

Ten ho teď navíc začíná kritizovat za to, že se během předvolebního boje dostatečně neohradil proti podpoře ze strany amerických rasistů a antisemitů. A nejen to: ze Steva Bannona, jednoho z nejznámějších rasistů v USA, učinil po zvolení prezidentem svého hlavního stratéga. Podle Trumpových voličů z řad neonacistů je jasné, že za problémy Ameriky stojí „světovláda Židů“, „židovský Hollywood“, případně „novinářská žumpa“, pochopitelně hlavně ta židovská.

Německá populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) se stejně jako Trump ráda profiluje jako filosemitská bašta proti islámu. Její snahy se zalíbit Židům jsou založeny na strašení údajnou „muslimskou hrozbou“. Méně islámu v Německu podle ní znamená větší bezpečí pro Židy. Není tedy divu, že AfD má své zastánce i mezi Židy. V Německu hlavně mezi těmi původně ruskými, kteří většinou nejsou členy židovských obcí a jsou silně ovlivněni ruskou propagandou, v Česku například u překladatele a publicisty Benjamina Kurase, který se přihlásil k manifestu nové strany „Alternativa pro Českou republiku“. Ta se zase „hlásí ke stejným hodnotám, cílům a stejné politice, jaké německým občanům nabízí tamní Alternative für Deutschland“.

Pomník zavražděným Židům jako hanba Německa

Od vzniku AfD v roce 2013 je mediálním tématem i její vztah k Židům. Na konferenci Mladé alternativy, mládežnické organizace Afd, v Drážďanech řekl v lednu předseda durynské pobočky Afd Björn Höcke: „Němci jsou jediným národem na světě, který si postavil pomník hanby do srdce hlavního města.“ Přes ostrou kritiku i z vlastní strany pak trval celé týdny na svém, ovšem s tím, že „hanba“ je pro něj vyvražďování Židů. Až když se předsednictvo strany po dlouhém váhání rozhodlo zahájit proti němu řízení o vyloučení ze strany, Höcke se za svůj výrok veřejně omluvil. Schválit rozhodnutí o jeho vyloučení ze strany bude ještě muset příslušná zemská i místní rozhodčí komise.

A stejně jako v případě mnoha dalších členů Afd předsednictvo strany s jeho vyloučením ze strany nepočítá, ba dokonce se zdá, že je vděčné za každou kauzu, která ho dostane do hlavního zpravodajství celostátních médií. Součástí strategie strany je i budování popularity skrze negativní kampaň.

Reakce představitelů ostatních stran přišla obratem. Podle Volkera Kaudera, šéfa frakce křesťansko-demokratické strany CDU, Höckeho slova dokládají, že typické pravicově-radikální myšlení „je v AfD jako doma“. Zástupce předsedy SPD Ralf Stegner nazval Höckeho dokonce nacistou a jeho výroky „nenávistným hecováním“.

Generální tajemnice SPD Katarina Barley uvedla pro německou tiskovou agenturu DPA, že „Björn Höcke mluví jazykem NSDAP”. Také tehdejší předsedkyně Zelených Simone Peterová výzvala AfD, aby se rezolutně distancovala od výroků Höckeho a omluvila „našim židovským přátelům a přítelkyním“.

Jeho výroky o památníku kritizoval též Josef Schuster, prezident německé Ústřední rady Židů. Označil je za „hluboce šokující a naprosto nepřijatelné“, a uvedl, že „pošlapávají památku šesti milionů Židů zavražděných během nacismu“. Politik AfD by takovým činem relativizoval nejhorší a rozsahem bezprecedentní zločin proti lidstvu.

Pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti podal na Höckeho trestní oznámení Dieter Dehm, poslanec postkomunistické strany Die Linke. Rezolutní reakce téměř všech parlamentních stran na projev pravicového populismu ukazuje jednotu, s jakou se proti němu demokratické politické spektrum Německu staví. Je to významným předpokladem k tomu, aby se strana AfD nemohla stát jazýčkem na vahách v dalších parlamentních volbách.

AfD se nedaří se zbavit svých „zlých hochů“

Na další antisemity v řadách Afd upozornil Miloš Kadlec ve svém únorovém článku
na webu www.manipulátori.cz. Šéf AfD v braniborském okrese Uckermark Jan-Ulrich Weiß šířil v roce 2014 na Facebooku antisemitskou spikleneckou teorii o světovládě Židů. K fotografii bankéře Rothschilda připojil komentář „Vlastníme prakticky každou centrální banku na světě. Řídíme tvé zprávy, tvou vládu“. Šéf braniborské AfD Gauland na jeho příspěvek reagoval slovy: „Je to antisemitské štvaní v nejhorším stylu Stürmeru,“ a následně se pokusil prosadit vyloučení Weiße ze strany. Bezúspěšně.

Bernd Pachal, místopředseda poslaneckého klubu AfD za berlínský obvod Marzahn-Hellersdorf,  v lednu 2016 na svém facebookovém profilu napsal: (během protektorátu – pozn. red.) „Češi požívali v rozporu s tvrzením spojenecké propagandy a propagandy české exilové vlády větší autonomii než za Habsburků, a navíc se výrazně zvýšila jejich životní úroveň. V neposlední řadě to bylo dáno moudrou politikou říšského protektora Reinhardta Heydricha.“

Wolfgang Gedeon, profesí lékař, fandil v mládí čínskému komunistickému diktátorovi Mao Ce-tungovi, později Zeleným a nyní je poslancem za AfD v zemském sněmu v Bádensku-Württembersku. V roce 2012 napsal ve své knize „Zelený komunismus a diktatura menšin. Kritika západního ducha doby“ například toto: „Zotročení zbytku lidstva v mesiánské říši (tedy říši mesiáše, pozn. MP) Židů je tedy eschatologickým cílem talmudského (tedy judaistického, pozn. MP) náboženství. (…) Židovstvo dnes nemá světový význam přímo skrze své náboženství, nýbrž v podstatě nepřímo, skrze judaizaci křesťanského náboženství a sionizaci západní politiky.“

Knihu mimochodem pochválil i Björn Höcke. Po ostrých protestech, které vznesli i někteří z politiků z jeho vlastní strany AfD, byl Gedeon vyloučen z poslaneckého klubu. V lednu 2017 zveřejnil na svých webovkách článek s titulem „Stane se AfD sionistickou stranou?“ Dovolte malou citaci: „Sionistické vyznání víry jako základ alternativní politiky? Taková alternativa není žádnou alternativou! Je identická s prosionistickým ,státním zájmem‘ Merkelové a je poklonkováním západnímu systému! Na řešení otázky antisemitismu a sionismu se ukáže, z jakého těsta AfD je! Proto nesmíme toto klíčové téma zametat pod koberec, nýbrž je musíme, chceme-li dostát své historické úloze, chápat jako rozhodující výzvu naší politiky – nikoli někdy, nýbrž teď.“ Gedeon odmítá vrátit svůj mandát poslance zemského sněmu získaný kandidaturou za AfD. Je nadále členem AfD, straně se nedaří ho vyloučit.

Politika vylučování se časem bude tykat i Židů

Ještě loni požadovala AfD zákaz chlapecké obřízky v Německu. Ten by se netýkal jen muslimů. Obřízka patří k tradičním židovským náboženským rituálům. Populistická strana už dnes požadavek zákazu ze svého programu vyškrtla. Nadále však trvá na zákazu šchity, tedy rituální porážky zvířat, která také patří k náboženským zvykům jak u muslimů, tak u židů.

V polovině února zveřejnil Bernd Krauss, redaktor německého židovského týdeníku „Jüdische Allgemeine“, analýzu postoje AfD k Židům. Shrnul ji slovy: „Dokud je AfD přesvědčená, že může Židy a židovský stát zneužívat k získání politických bodů – třeba jako baštu proti Islámu – hraje si na jejich přítele a podporovatele. Jakmile ale Židé a Židovstvo začnou jednat samostatně, rázem je po přátelství.“

„Pod zástěrkou přátelství s Izraelem se AfD snaží získat hlasy v židovské obci,” řekl Josef Schuster, prezident německé Ústřední židovské rady, v prosinci na celoněmeckém Dnu obcí, který se pořádá každé tři roky, a vyzval všechny Židy, aby zvedli svůj hlas proti pravicovému populismu. AfD podle něj získává v Německu stále větší podporu například tím, že sází na rozdělování společnosti a vylučování.

„Tam, kde se uměle vytváří nálada proti muslimům nebo takzvaným elitám, staneme se nutně dříve nebo později terčem i my.“ Schuster ve svém projevu připomněl, že se Ústřední židovská rada vždy angažovala i v otázce práv jiných menšin, jako jsou muslimové nebo Romové.