Romští uprchlíci z Ukrajiny s maďarským pasem. Kde se vzali? Kolik jich v ČR je a mají nárok na nějakou pomoc?

Stále více se hovoří o uprchlících z Ukrajiny, kteří mají maďarské pasy, tedy mají kromě ukrajinského občanství i občanství maďarské. Politici o těchto uprchlících mluví především v souvislosti s Romy prchajícími před ruskou agresí na Ukrajinu. Jako první “maďarské Ukrajince” bez jakékoliv znalosti a kontextu obvinil z pokusu zneužívat v ČR sociální dávky jihomoravský hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL, později se přidal s falešným obviněním z krádeží i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák z ANO a odlišný přístup k romským uprchlíkům zdůvodňuje právě maďarským občanstvím i primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

Maďarské pasy jako zdroj konfliktů

Maďarsko od počátku roku 2011 umožnilo získat občanství všem, kteří doloží přímé maďarské předky a alespoň základní znalost maďarštiny. Do roku 2017 Maďarsko takových pasů rozdalo milion. Občanství získali většinou obyvatelé zemí sousedících s Maďarskem, tedy obyvatelé Slovenska, Srbska, Rumunska či Ukrajiny. Důvody proč premiér Viktor Orbán tyto pasy rozdával jsou jednoduché. Jde o získání nových voličů.

Tento krok ale zároveň vyvolával napětí mezi Maďarskem a jeho sousedy. Například Slovensko reagovala normou, podle které občané státu přijetím občanství cizí země ztrácejí to slovenské. A konflikt kvůli pasům vznikl i mezi Ukrajinou a Maďarskem. V říjnu 2018 kvůli rozdávání maďarských pasů Ukrajina vyhostila maďarského konzula.

Pasy na Ukrajině se rozdávaly především ve městě Berehove (Beregszász), které Maďaři ze Zakarpatské oblasti považují za své centrum. V regionu žije zhruba 150 tisíc Maďarů. Jejich předáci si tam stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů a olej do ohně přiléval samozřejmě i Viktor Orbán.

Romové s dvojím občanstvím

Kolik maďarských pasů se na Ukrajině rozdalo není jasné, ale počty jdou zřejmě do desetitisíců. A mezi těmi, kteří maďarské pasy získali jsou i Romové.

“Je velmi těžké říci, jaký je přesný počet Romů, kteří mají na Ukrajině maďarské pasy, nebo správně by se dalo říci, že mají dvojí občanství. Ukrajina oficiálně tvrdí, že celkově je takových občanů na Ukrajině až 130 tisíc,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Julian Kondur, romský aktivista z Ukrajiny.

Na rozdíl od Slovenska nemá Ukrajiny podle Kondura stanovenu sankci za druhé občanství, i když legislativně by to mělo být jinak. “Ústava to stanoví tak, že pokud člověk získá občanství jiného státu, pak musí odmítnout to ukrajinské. To však v praxi příliš nefunguje. V parlamentu byly vypracovány návrhy zákonů, které by to měly upravit lépe,” dodal Julian Kondur.

Výhody získání maďarského pasu jsou podle Juliana Kondura jasné. “Přístup na trh práce EU a jednoduše více možností získat finanční podporu z Maďarska. Na druhou stranu lidé vůbec nepřemýšlí o tom, jaké páky to dává maďarské vládě k ovlivňování vnitřních záležitostí Ukrajiny,” vysvětlil pro zpravodajský server Romea.cz Julian Kondur.

Ukrajinci s maďarským pasem prchající před válkou nemají nárok na pomoc

Pokud tedy jihomoravský hejtman Jan Grolich mluví o jakýchsi Maďarech, kteří využívají migrační krizi k získání sociálních dávek v ČR, tak je to naprosto scestné.

Tito lidé prchají s Ukrajiny a jsou stejně jako ostatní zasažení více nebo méně ruskou agresí. Paradoxně se ale v momentě, kdy překročí hranice na Slovensko nebo Maďarsko a později se dostanou do ČR, ocitají v Evropské unii a mají pas jedné ze zemí Evropské unie a podle vládních představitelů nemají nárok na pomoc jako Ukrajinci s jedním ukrajinským pasem.

“Pokud má daná osoba občanství některého ze států EU, nemá podle směrnice o dočasné ochraně na tuto ochranu nárok. Taková osoba může využít výhod vyplývajících z občanství dané země,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, s tím však souhlasí pouze částečně. “Bohužel to tak je, mají  dvojí občanství, ale z hlediska právní úpravy se na ně dočasná ochrana nevztahuje, neboť jsou občany země EU. Je třeba si uvědomit, že dočasná ochrana směřuje k řešení především pobytového řešení, na které je samozřejmě navázaná další podpora, ale to především protože, lidé s dočasnou ochranou nemají přístup ke standardním dávkám,” řekla pro Romea.cz Faltová.

“Myslím si, že z hlediska zákona postupuje stát správně, nicméně je samozřejmě nutné řešit sociální rozměr celé situace, tedy jedná se o lidi bez přístřeší, prchající z válečné oblasti a stát by jim měl zajistit emergentní ubytování a finanční prostředky z Mimořádné okamžité pomoci a dále situaci řešit standardní cestou,” dodala Faltová.

I když právě maďarské občanství je například pro primátora Zdeňka Hřiba tím největším alibi, proč podle něj Romové z Ukrajiny nemohou dostat stejnou pomoc jako etničtí Ukrajinci, ministerstvo vnitra vůbec neví, kolik takových uprchlíků v ČR je.

“Ministerstvo vnitra se s těmito setkává, nicméně statisticky nejsou vedeny,” uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá pro Romea.cz.

Na jakou pomoc v ČR mají maďarští Ukrajinci nárok?

Podle Magdy Faltové mají občané EU možnost za určitých okolností žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi.

“Ohledně státní sociální podpory, tak tento nárok vzniká až poté, co se přihlásí k přechodnému pobytu, k tomu potřebují účel pobytu a potvrzení o ubytování, což je samozřejmě velmi složité a doklad o zdravotním pojištění, opět často problematické. Jediná dávka, na kterou reálně po příchodu dosáhnou je mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení až po 3 měsících hlášení k pobytu,” uvedla Faltová, ale na druhou stranu dodává, že právo EU předpokládá, že pokud nemají tito lidé prostředky k pobytu, tak budou v zemi státního občanství, tedy například právě v Maďarsku.