Projekt Přerova pro dlouhodobě nezaměstnané – průlomový vzor pro ostatní nebo nedomyšlené populistické gesto?

Velký ohlas, v některých případech až obdiv a nadšení vzbudil v médiích projekt přerovské radnice, která chce vytvořit 300 pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané. A učit je pracovat. Při detailnějším pohledu se ale ukazuje, že projekt není domyšlený. Server Romea.cz například zjistil, že přerovský úřad práce o něm zatím nemá žádné informace a že první informační setkání se teprve chystá. Zdá se, že alespoň zčástí může jít spíše o politické gesto.

Zatočit s dlouhodobě nezaměstnanými

Obdivný tón zaznívá v komentáři Davida Kleina z Přerovského deníku (14.7.): „Nezaměstnanost jde ruku v ruce s velkým počtem sociálních ubytoven. Lidé žijící v těchto zařízeních se do Přerova stahují za vidinou snadného živobytí na sociálních dávkách. Mnohdy ani nemají téměř žádné pracovní návyky. Ovšem takovým už pšenka nepokvete. Pěkně do práce, jako všichni ostatní! A kdyby snad byl náhodou někdo proti? Bude sankčně vyřazen z pracovního úřadu a přijde o část dávek.“

A Klein dodává: „Věřím, že tímto krokem už se přespolní nebudou dívat na kdysi padesáti tisícové město skrz prsty a vezmou si příklad, jak zatočit s dlouhodobě nezaměstnanými.“

Expresivní termíny typu „pšenka nepokvete“ a „zatočit s nezaměstnanými“ dobře odpovídají tomu, co o projektu říká jeden z jeho autorů, přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout. V rozhovoru pro server olomouckenovinky.cz použil slova velmi podobná citovanému komentáři: „Myslím, že se sem stahují (sociálně slabí, žijící na místních ubytovnách – poznámka autora) za vidinou snadného živobytí na sociálních dávkách. Jdou do města, které má vysokou míru nezaměstnanosti – a tudíž je tu pro ně reálný předpoklad, že práci nedostanou a budou moci žít z dávek. To se snažíme naším projektem narušit.“

Kohout doplňuje, že vysoká nezaměstnanost souvisí s početnou romskou komunitou a že u mnohých dlouhodobě nezaměstnaných podle něj jde o vyhýbání se práci o „vědomě udržovanou nezaměstnanost“.

„Průlomový projekt“

V dalších rozhovorech a článcích v MF DNES (11.7.) – která se také neubrání obdivu a nazývá Kohouta „autorem průlomového projektu“ – nebo Právu (11.7.) Kohout vysvětluje, že dlouhodobě nezaměstnaní, kteří práci odmítnou, nebo se neosvědčí, budou vyřazeni z evidence úřadu práce a přijdou o část sociálních dávek.

Na první pohled to opravdu jako „průlomový projekt“ vypadá: Město nově vytvoří až 300 pracovních míst, která bude možno zastat i bez kvalifikace a předchozí praxe – třeba úklid břehů řeky Bečvy. Práci nabídne dlouhodobě nezaměstnaným, bude dohlížet na to, jak se chovají. „Každá pracovní skupina bude mít vedoucího, který bude dohlížet, aby zaměstnanci přišli včas do práce, neflákali se, neužívali v pracovní době alkohol či jiné návykové látky,“ říká Kohout v rozhovoru pro MF DNES. Když se pracovníci neosvědčí přijdou o dávky. A když budou pracovat dobře, dostanou šanci získat kvalifikovanější práci.

Projekt tak řeší celý komplex problémů: Dává dlouhodobě nezaměstnaným šanci, nabízí práci i lidem bez kvalifikace a praxe, učí je získat pracovní návyky, bojuje proti zneužívání sociálních dávek…

Přesto možná vše tak jednoznačně pozitivní není.

Nezaměstnaní jako kriminálníci

Prvním problémem je Kohoutův předpoklad, který vzbuzuje nadšení u některých novinářů a pravděpodobně u značné části veřejnosti, že dlouhoodbě nezaměstnaní se práci vyhýbají vědomě, systematicky, že chtějí žít snadný život na dávkách, že Romové se dokonce za tímto účelem stahují na přerovské ubytovny. Že dlouhodobě nezaměstnaní jsou vlastně tak trochu kriminálníci, protože zneužívají sociální dávky a je třeba s nimi „zatočit“.

Právě publikovaný výzkum problematiky dlouhodobé nezaměstnanosti vidí téma výrazně složitěji. „„Kdo bere dávky, nechce pracovat,“ zní mnohokrát opakovaný předsudek. Aktuální výzkum ale tuto tezi vyvrací – řada z těchto lidí pracuje v různých dočasných zaměstnáních či bez pracovních smluv, skládá příjmy z více nejistých zdrojů. Stálá práce totiž buď není, nebo se jim kvůli nízké mzdě a vedlejším nákladům nevyplatí. To jsou nejzajímavější výstupy z výzkumu „Mezi dávkami a prací, která není?“, který pro vládní Agenturu pro sociální začleňování vypracovaly organizace SPOT – Centrum pro společenské otázky a Multikulturní centrum Praha,“ uvádí včerejší tisková zpráva Agentury.

Podstatné zjištění výzkumu shrnuje jedna z jeho autorek Lucie Trlifajová: „Rozhovory, které jsme vedly, jasně ukázaly, že řada domácností dnes nestojí mezi otázkou „dávky versus práce“. Zásadní pro ně je, jak pokrýt své základní náklady a potřeby prostřednictvím nejvhodnější kombinace dostupných zdrojů.“ A dodává, že velkou roli hraje pochopitelně také zadlužení – exekuční srážka ze mzdy může příjem rodiny výrazně snížit.

Přerov chce nezaměstnané potrestat

Jsou to dva různé úhly pohledu. Podle toho přerovského je třeba dlouhodobě nezaměstnané k práci přinutit. Musí vzít jakoukoli práci, jinak zneužívají sociální dávky. A to také podle přerovského projektu masově dělají.

Podle výzkumu, ale dlouhodobě nezaměstnaní – rozhodně nikoli všichni – nezneužívají sociální dávky a nevyhýbají se práci, nýbrž se prostě snaží uživit rodinu, přežít alespoň na nějaké elementární úrovni. Nechtějí vcelku logicky přijmout jakoukoli práci, když by to mohlo znamenat výrazné snížení příjmu. Neseženou práci, která by je slušně uživila, jsou zadlužení, jsou v pasti…

Přerov neřeší, jestli bude nabízená práce znamenat výraznou ztrátu příjmů. A nekvalifikovaná práce to přitom znamenat může. Když se to nezaměstnaným nebude líbit, budou vyřazeni z evidence úřadu práce a přijdou ještě o víc.

Nabídka práce pro dlouhodobě nezaměstnané je tedy vlastně trest. Přerov chce nezaměstnané ztrestat, protože nezaměstnanost je cosi špatného, je to zlo.

Přerovský projekt má logiku a silné stránky: Je pravda, že dlouhodobě nezaměstnaný, který se cíleně vyhýbá práci, tak či onak zneužívá sociální dávky. A je pravda, že ztrácí pracovní návyky a je pro něj dobrá příležitost začít v podstatě s jakoukoli prací. Tato logika se ale rozplývá v obecnějších problémech, které projekt neřeší nebo ani řešit nemůže: Jak jsou u nás nastaveny sociální dávky, jaká je úroveň minimální mzdy, jaká je situace na pracovním trhu, jaké jsou příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti, jak funguje „začarovaný kruh“ života v ghettech, špatného vzdělání, nízké kvalifikace, zadlužení…

Je to příliš dílčí vstup do tohoto komplexu problémů. A ze snad dobře myšleného projektu činí trest. Nezaměstnaný pro něj není člověk, který je – a třeba i vlastní vinou – zanořený do řady existenčních problémů. Je to položka v evidenci úřadu práce. Nebo nanejvýš potenciální podvodník a snad trochu i masochista, který hledá pohodlný život na některé z přerovských ubytoven. A nabídka práce se tak mění do podoby, která připomíná trestanecký pracovní tábor.

Jestli je přerovský projekt v něčem „průlomový“, pak tedy v tom, že velice jasně ukazuje, že řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, života v ghettech, „zneužívání“ sociálních dávek, může být jedině komplexní a dlouhodobé. A musí začínat u předškolní výchovy a pokračovat přes „normální školu“, rekvalifikace, sociální bydlení, systematickou terénní, sociální a komunitní práci a třeba i mohutnou politickou kampaň proti diskriminaci a rasismu… A na tom nic nemění skutečnost, že někteří přerovští nezaměstnaní si možná nic než trest nezaslouží.

Jistě, samo město Přerov tohle vše nemůže zvládnout a legitimní argumenty říkají: „Někde se začít musí“, „je lepší udělat alespoň něco a nerezignovat proto, že nemůžeme zvládnout vše“. To je pravda. Také ale platí, že takový izolovaný, dílčí vstup do komplexního problému může „nadělat víc škody než užitku“.

A úřad práce?

Při zjišťování podrobností k projektu se server Romea.cz mimo jiné dozvěděl, že město zatím projekt nekonzultovalo s úřadem práce. Po velmi silných tezích například o „sankčním vyřazování z evidence úřadu práce“, je to pozoruhodné. Je to totiž úřad práce, nikoli obec, kdo eviduje nezaměstnané, má kompetence je z evidence vyřadit, nabízí jim práci a především by měl znát situaci nezaměstnaných a snažit se jim nabídnout optimální variantu, pracovat s nimi individuálně.

„V minulém týdnu jsem byla oslovena panem tajemníkem Města Přerova k účasti v pracovní skupině, která by měla být k tomuto projektu ustanovena. Jelikož prozatím žádné zasedání komise neproběhlo, nemám v tuto chvíli k danému projektu prakticky žádné podrobnější informace tak, abych se mohla vyjádřit k vašim dotazům,“ odpověděla na otázky serveru Romea.cz ředitelka přerovského úřadu práce Ilona Kapounová 16. července, tedy týden poté, kdy město spustilo mohutnou mediální kampaň kolem projektu.

I autor projektu Jiří Kohout připustil, že „oficiálně neproběhla žádná schůzka. Tajemník úřadu rozhodne o datu prvního jednání pracovní skupiny, tedy datum ještě neznám. V tuto chvíli netuším, zda vůbec mohu nahlížet do spisu a nevím zda to bude potřeba. Veškeré zákonné možnosti komunikace města s úřadem práce budou upřesněny na jednání pracovní skupiny k tomuto projektu, kde bude pracovník úřadu práce Přerov přítomen“.

Neboli: Jiří Kohout si zatím není jistý tím, jak bude vypadat spolupráce města a úřadu práce, nezná přesně ani svoje kompetence. Nezabraňuje mu to ale ve velmi sebevědomých prohlášeních, která kolegové novináři bez problémů přebírají.

Je možné, že dohoda města s úřadem práce bude hladká a bez problémů. Každopádně je ale tento „komunikační šum“ dalším detailem, který vede k obezřetnosti při hodnocení přerovského projektu. Dalším detailem, který připomíná možnost, že spíše než o promyšlený projekt, který má pomoci řešit situaci dlouhoodbě nezaměstnaných, může jít o populistické gesto, které má upoutat pozornost k ráznosti a důmyslu přerovských politiků.

A dlouhodobě nezaměstnané potrestat.