Markus Pape: Za vražedný hon na Romy v Havířově dostali násilníci po letech jen směšné tresty

V
poslední době se znovu, a už poněkolikáté, zvedá vlna otevřeného
anticiganismu. Přibývají jak chudoba, tak nezaměstnanost. Mnoho chudých
je přitom přesvědčeno, že o viníkovi ví. Místo toho aby, aby šli
demonstrovat za změnu politiky v oblasti zaměstnání a vzdělávání, utočí
na další chudé. Jedním z doprovodných jevů je volání po stejném metru
pro všechny.  Policie a soudy jsou dnes údajně na straně Romů. Skutečně
tomu tak je? Prověříme si na základě jednoho případu, zda nově vzniklá
pogromová nálada má své racionální důvody.

Zcela mimo pozornost
médií skončilo začátkem roku soudní řízení jednoho z nejzávažnějších
případů rasistického násilí v České republice: jedné noci před více než
čtyřmi lety skupina maskovaných násilníků napadla na několika místech
náhodně vybrané Romy. Na rozdíl od žhářského útoku ve Vítkově z dubna
2009, soud o tomto případu probíhal neveřejně vzhledem k nízkému věku
jednoho z obžalovaných v době činu. Až na něho byli nakonec všichni
ostatní obžalovaní pravomocně buď rovnou zproštěni viny, anebo
odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody. A to za cílené, společné
a rasově motivované těžké ublížení na zdraví s trvalými následky.

Trestní výprava na etnikum

V
noci 8. listopadu 2008 skupina nejméně 12 maskovaných mužů třemi auty
podnikla v Havířově hon na náhodně vytipované Romy. Jednoho z nich –
místního mladíka jménem J.H. – napadli v městské čtvrti Šumbark kopy a
údery do různých částí těla, hlavně do hlavy. Podle lékařského posudku
by chlapec zemřel, kdyby mu nebyla hned poskytovaná lékařská pomoc. Po
tomto útoku útočníci pokračovali ve své cestě autem do městské části
Prostřední Suchá, kde pronásledovali další Romy. Jeden z nich se stačil
ukrýt v místní ubytovně, kde ho před napadením zachránila skupina
ukrajinských dělníků.

I když už brzo po činu ošetřující lékaři
oznámili, že zranění způsobená údery a kopy útočníků svědčila o
vražedném úmyslu, případ nepřevzalo oddělení vražd krajské policie, ale
havířovská okresní kriminálka. Ta vypátrala podezřelé posádky dvou
automobilů, havířovský soud vzal podezřelé do vazby a místní státní
zástupce na ně podal obžalobu s podezřením z těžkého ublížení na zdraví
s rasovým motivem. Místní příslušný okresní soudce se s poukazem na
závažnost činu z případu úspěšně vyloučil. Vrchní soud v Olomouci
případ delegoval Krajskému soudu v Ostravě.

Soudní průtahy znemožnily spravedlivý trest

Zde
začaly průtahy soudního řízení, vrcholící tím, že po posledním rozsudku
prvoinstančního soudu případ ležel osm měsíců na stole odvolacího
soudu, než se mu podařilo vyhlásit pravomocný rozsudek. Jeho podoba
více než čtyři roky po činu s ohledem na výši trestů nakonec ani
nepřekvapuje. K tříletému nepodmíněnému trestu byl odsouzen jen jeden z
obžalovaných, který byl v době činu ještě mladistvý, ale i po tomto
činu pokračoval v trestné činnosti. Pro ostatní by trest vězení už měl
jen charakter pomsty, nikoliv prostředek nápravě.

Dejme tomu, že
důkazní situace byla vzhledem k zamaskování pachatelů obtížná.
Nepodařilo se jednoznačně prokázat, kdo konkrétně se tvrdými kopy do
hlavy pokusil mladého člověka zabít. Zarážející je ovšem, že Vrchní
soud ve svém pravomocném rozsudku zrušil Krajským soudem uznaný nárok
poškozeného na odškodnění a odkázal ho na zdlouhavé a pro něho nákladné
občanské řízení. Přitom prvoinstanční soud mu předtím přiznal více než
půl milionu korun za lékaři uznané bolestné a ztížení společenského
postavení. Přímo skandální ovšem jsou již zmíněné průtahy.

Nezájem jako doprovodný projev rasismu

Pročpak
se česká média o případ téměř vůbec nezajímala? Kriminálka případ celé
dva měsíce po činu z taktických důvodů přísně utajovala. Proč ale
dodnes neinformovali novináři o detailech útoku? A proč ministerstvo
vnitra tento případ nezařadilo do svých statistik o extremismu?
Z
českých politiků, vládních institucí a neziskových organizací činných v
této oblasti se v případu angažovalo malé sdružení Europe Roma CZ,
které se postaralo o právní pomoc poškozeným, předávalo informace o
případu dál a přispělo na advokáta, který zatupoval postiženého. A také
sdružení ROMEA, které též přispělo finančně na advokáta a jehož server
Romea.cz jako jediné veřejné médium o vývoji soudního řízení pravidleně
informoval.

Hlavní oběť útoku se dodnes z jeho následků léčí.
Po útoku se stal se epileptikem, nemůže se uplatnit na pracovním trhu.
Za to, že na tom je dnes relativně dobře, vděčí místním lékařům a své
rodině, která ho podporuje tak, jak se to v romských rodinách patří. Co
bude za dvacet let, nikdo neví.

Americký Senátor Benjamin J.
Cardin před dvěma lety řekl před Helsinským výborem tamního kongresu o
průtazích tohoto soudního řízení toto: I Jaroslav H. si zaslouží
spravedlnost. Washingtonský Senát to má do Havířova zřejmě blíž než
Vrchní soud v Olomouci a redakce velkých médií v Praze.