Ivana Procházková: Početní trable Tomia Okamury

10. července 2016

Čtení na 3 minuty

Tomio Okamura ve svém videoblogu i prostřednictvím Facebooku a Twitteru
informoval o skutečnosti, že „za více než 1500násobný nárůst počtu
znásilnění ve Švédsku jsou zodpovědní především muslimští migranti.“ Takové
tvrzení samozřejmě upoutá, pojďme se tedy podívat, kde je zakopaný pes.

Co si z tohoto rozboru odnést? Čísla, která se Tomio Okamura snaží
prezentovat jako statistická, nemohou existovat a neexistují. Místo toho
dezinterpretuje článek, který využívá neověřených zdrojů, spekulací a
přinejmenším pochybných korelací. Jako překvapení na závěr tato jeho čísla
vezme a při bazálním přepočtu procent na násobky je zestonásobí.

Početní trable

Především, Tomio Okamura poněkud nezvládl práci s čísly. Podle
Gatestone
institute, ze kterého čerpá, bylo v roce 1975 nahlášeno 421 případů
znásilnění, v roce 2014 pak šlo o 6 620 případů. Nárůst je tedy 1 472 %. To
ovšem není patnáctisetnásobný nárůst – v takovém případě by v roce 2014
nebylo nahlášeno 6 620 případů, ale přibližně 631 921 případů. Zatímco ve
skutečnosti jde o přibližně patnáctinásobný (14,72) nárůst, Tomio Okamura
uvádí řádově stonásobně víc.

Je statisticky dokázáno

Kromě toho zdůrazňujeme, že nárůst je zaznamenán od r. 1975 do r. 2014,
ze kterého pochází statistika. Jde tedy o období 40 let. Rok 1975 je rokem,
kdy Švédsko změnilo svou zahraniční politiku směrem k větší otevřenosti a
multikulturalismu, proto jej Gatestone institute vymezuje jako hraniční.
Stalo se tak přijetím dokumentu zvaného
Prop 1975:26 (swe), kterým parlament jednomyslně schválil rovnocennost
Švédů a imigrantů. Jde o jakýsi manuál k nově zvolené multikulturní
politice, o jeho vývoji a lokálním významu si můžete přečíst například
zde).

Gatestone institute rovněž připouští, že ve Švédsku je
zákonem (ang) zakázáno vytvářet evidence rozlišující náboženské
přesvědčení. (sekce 13, písm. c). Tím pádem není možné vytvořit statistiku
založenou na náboženském vyznání. To institutu ovšem nezabránilo vytvořit
korelaci mezi sílící imigrací obecně a nárůstem případů znásilnění na
základě dlouhodobého trendu, podle kterého se cizinci na švédské kriminalitě
významně podílí (viz
monitoring National Council for Crime Prevention z roku 2005.)

Co Okamura zapomněl říci

Významným faktorem může být změna švédské legislativy v roce 2005.
Švédsko (zákonem Prop
2004/05:45, swe) výrazně rozšířilo definici
znásilnění, což v praxi znamená, že do statistik o znásilnění spadne větší
množství případů, než dříve. Rovněž National
Council for Crime Prevention (Brå) uvádí, že toto může mít vliv na
statistická čísla, zároveň dodává, že i v roce 2013 byla provedena
legislativní změna, díky níž do statistik „přibydou“ i oběti, které hrály
při napadení pasivní roli.

V roce 2009 Amnesty International vypracovala dokument
(eng) monitorující teorii a praxi případů znásilnění v severských zemích, na
stranách 45 až 87 jsou podrobně zdokumentovány problematické aspekty situace
ve Švédsku. Tentýž zdroj pak uvádí, že ve Švédsku pak funguje tzv.
extenzivní model sčítání, kdy každý jednotlivý styk je do statistik zanášen
jednotlivě, a to i v případě, že jde např. o hromadné znásilnění či
opakované znásilnění stejnou osobou, a to i například v rámci jednoho dne.
Toto rovněž může výsledná čísla výrazně ovlivnit.

Dalším faktorem může být i
vládni iniciativa pro podporu obětí mající za cíl mimo jiné podpořit
oběti sexuálně motivovaných trestných činů v nahlášení takového činu a
spolupráci s úřady. Pracuje od roku 2010, přestože tedy není možné vyčíslit,
jaký je její vliv na statistická čísla, je nutné tento faktor vzít v potaz.
Křivky nahlášených násilných činů a těch reálně uskutečněných se můžou v
závislosti na mnoha skutečnostech odvíjet jinak.

Toliko od nás, vážení přátelé, k blogu Tomia Okamury, demokraticky
zvoleného zástupce v Poslanecké sněmovně České republiky.

Převzato z blogu serveru
Demagog.cz