Eva Dobrovolná: Aktivní a emancipované Romy do roku 2020. To je cílem Strategie romské integrace

Strategie obvykle nepatří ke čtivým a atraktivním textům. A co se postavení
Romů týče, nabízí se čtenáři celá řada dokumentů včetně Strategie boje proti
sociálnímu vyloučení nebo Strategie sociálního začleňování. V tuto chvíli se
navíc o pozornost hlásí nový dokument, a to Strategie romské integrace do roku
2020 (Strategie 2020).

Užitečnost strategických plánů spočívá v tom, že předkládají vizi a
formulují, kam chceme dojít a jaké cesty k dosažení cíle zvolíme. Není
překvapivé, že v době, kdy Romové čelí nárůstu nepřátelských nálad a velká část
z nich žije v nevyhovujících podmínkách na okraji společnosti, je cílem
Strategie 2020 dosáhnout stavu, kdy přestanou existovat rozdíly mezi značnou
částí Romů a většinovou společností. Tedy rozdíly, které v současnosti
přetrvávají v neprospěch Romů. To znamená, že Romové dosáhnou obdobných výsledků
jako většinová společnost v ukazatelích, jako je třeba výše příjmů nebo úroveň
dosaženého vzdělání. Zároveň přestanou čelit diskriminaci a budou mít prostor
rozvíjet svou identitu jako národnostní menšina.

Strategie 2020 zohledňuje také potřebu zvrátit apatii a pocit bezmoci u
značné části Romů. Důležité je, že její opatření necílí pouze na lidi žijící ve
vyloučených lokalitách. Soustřeďuje se i na tu část romské populace, které se
podařilo integrovat. Nabízí proto příležitost a opatření i romskou střední třídu
a inteligenci.

Mezinárodní kritika jako hnací motor změny

Postavení Romů je neuspokojivé v mnoha státech EU, včetně zemí západní
Evropy. Svědčí o tom i průzkum Agentury pro lidská práva z roku 2009, který
shledal, že Romové představují nejvíce diskriminovanou skupinu obyvatel EU. Na
úrovni EU ale donedávna chyběla koordinace aktivit zaměřených na inkluzi Romů,
jednotlivé země řešily problematiku izolovaně.

Pro snahy o řešení situace Romů na úrovni EU je přelomový rok 2011, kdy
Evropská komise přijala první strategický dokument pro tuto oblast. Posléze
následovaly i konkrétní kroky. Celý proces je komplikován skutečností, že se
jedná o citlivou politickou otázku. Nezřídka státy odmítají řešit tento problém
na mezinárodní úrovni s tím, že jde o vnitřní záležitost. V posledních letech
patřila ke stoupencům tohoto postoje i ČR a hájila spíše suverenitu než lidská
práva svých občanů. Posun směrem k aktivnímu vystupování na mezinárodních a
unijních fórech, stejně jako posílení bilaterální spolupráce, což je mimochodem
zahrnuto do návrhů Strategie 2020, tedy bude velmi žádoucí. Není navíc
překvapivé, že mezinárodní kritika postavení Romů patří k nejsilnějším motivům,
které nutí stát, aby problém neignoroval.

12 kroků k integraci Romů

Strategie 2020 vytyčuje celkem strategických 12 cílů. Na ty pak navazují
konkrétnější specifické cíle a především opatření k jejich naplnění. Zvláště ty
cíle, které se věnují konkrétním problematickým oblastem, stojí za představení.
Není překvapivé, že mezi ně patří dlouhodobě palčivé problémy jako přístup ke
vzdělání nebo bydlení, ale také opomíjená témata jako participace Romů.

Podpora Romů jako svébytné národnostní menšiny

Jako menšina bez vlastního státu čelí Romové překážkám při uchování svého
jazyka, tradic a zvyklostí. Přitom rozvoj identity může zásadně přispět k
emancipaci. Pro následující roky tak Strategie 2020 navrhuje poskytnout podporu
výuce a užívání romského jazyka a kultury a zároveň důkladněji seznamovat
veřejnost s romskou kulturou a historií. Významnou roli má získat jak podpora
živé kultury (např. festival Khamoro), tak institucí, které pečují o uchování
romské kultury a paměti, jako jsou Muzeum romské kultury a památníky obětí
romského holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti

Přístup ke kvalitnímu vzdělání bývá prezentován jako klíč k prolomení
špatného postavení Romů. Zároveň početné výzkumy ukazují, že zůstává
vzdělanostní propast mezi Romy a většinovou populací, nadměrný počet romských
dětí je vzděláván na základních školách praktických a dochází také k segregaci
romských dětí na školách.

Cílem je, aby romské děti dosahovaly v průměru stejného vzdělání jako děti
neromské. Musí proto přestat jejich nesprávně zařazování do vedlejšího proudu
vzdělávání a je třeba, zajistit, aby jich více jich studovalo na středních a
vysokých školách. Strategie 2020 navrhuje pokračovat v realizaci opatření, která
se již osvědčila. Jde třeba o zřizování pozice asistentů pedagoga nebo o
udělování stipendií pro romské žáky středních škol. Bude ale třeba více dohlížet
na realizaci těchto opatření v praxi.

Podobně jako ve vzdělávacím systému i na trhu práce, v současnosti navíc
nepříznivě ovlivněném ekonomickými problémy, patří Romové k obzvlášť ohroženým
skupinám. Patrný je nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných a také nízká míra
zaměstnanosti osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Negativní roli hraje i
diskriminačním jednání ze strany zaměstnavatelů.

Aby Romové měli stejné šance na zaměstnání jako příslušníci většinové
populace, musí se dostat do hledáčku aktivní politiky zaměstnatnosti a
individuálního poradenství, které rozumí jejich potřebám. Jak dále navrhuje
Strategie 2020, bude třeba podporovat první pracovní zkušenost Romů na jedné
straně a celoživotní učení na druhé straně. Výzvou bude zapojit na trh práce
Romy žijící v sociálním vyloučení. I proto k návrhům Strategie 2020 patří
podpora sociální podnikání.

Konec nevyhovujících ubytoven, důstojné bydlení pro rodiny

Velká část Romů žije ve vyloučených lokalitách, na běžném trhu s bydlením
narážejí na předsudky ze strany pronajímatelů. Stále větší počet domácností je
tak nucen využívat nevyhovující ubytovny zřizované soukromníky či obcemi.
Sociální bydlení v české prostředí znatelně chybí. Proto si Strategie 2020
stanovila cíl, aby žádná romská rodina s dětmi nežila trvale na ubytovně či v
jiné formě dočasného a podstandardního bydlení.

Plánuje proto podporu
nediskriminačního přístupu Romů k obecnímu či sociálnímu bydlení, ale také k
tržnímu nájemnímu bydlení. Rovněž bude nezbytné reformovat systém nedůstojného
bydlení, jako jsou ubytovny a zajistit přístup Romů k sociálnímu bydlení.
Situaci v ghettech a vyloučených lokalitách se však Strategie 2020 nevěnuje,
neboť ji rozpracovává Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Rovný přístup k sociálním službám a ke zdravotní péči

Romové, zejména ti bydlící ve vyloučených lokalitách, mají často ztížený
přístup k sociálním službám. Bude tedy třeba podporovat dostupnost sociálních a
dalších služeb, které odpovídají specifickým potřebám. Jde například o terénní
práce v romských lokalitách, komunitní práce a nízkoprahové služby. Ve
vyloučených lokalitách není problém jen s přístupem k sociálním službám, ale
také ke zdravotní péči. Výsledkem je pak horší zdravotní stav lidí, kteří v
těchto oblastech žijí. Strategie 2020 myslí i na to, aby se situace zlepšila
třeba prostřednictvím proškolování zdravotnických pracovníků.

Ochrana před diskriminací a bezpečné soužití

Romové jsou díky své viditelné odlišnosti jednou z nejčastějších obětí
diskriminace. Antidiskriminační zákon je v ČR v platnosti již několik let, na
jeho zásadnější výsledky se stále čeká. Strategie 2020 proto navrhuje zajistit
pomoc a ochranu obětí diskriminace vytvořením systému přístupné bezplatné či
finančně dostupné právní pomoci. Dalším nástrojem je umožnění podávání žaloby ve
veřejném zájmu na ochranu před diskriminací, vzdělávání soudců a dalších
odborníků v antidiskriminačním právu. Pomoci má také rozšíření pravomocí úřadu
ombudsmana. V neposlední řadě bude úkolem vzdělávat žáků a studentů k větší
toleranci. Mezi opatření, v kterých Strategie 2020 spatřuje smysl, patří i
veřejné kampaně proti nenávisti a spolupráce s médii tak, aby byly odstraněny
předsudky v informování o menšinách.

I neobjektivní informování ze strany médií přispívá k tomu, že posledních
letech je v ČR patrný nárůst protiromských nálad a násilí. Problémem již není
jen pravicový extremismus, ale také je podpora části veřejnosti extremistickým
akcím. Strategie 2020 dále navrhuje věnovat pozornost anticiganismu jako
zvláštní formě rasismu, s kterou mají mnozí Romové osobní zkušenost. Zároveň ale
k opatřením v této oblasti patří i prevence drobné kriminality ze strany
sociálně vyloučených lidí a zapojení Romů do jejího potírání třeba rozvojem
programu asistent prevence kriminality.

Integrace a participace Romů

Integrace Romů probíhá především na místní úrovni. Tam jsou zároveň nejvíce
patrné segregace, vyloučení nebo mezietnické napětí. Kraje a obce by měly
situaci Romů zohlednit při přijímání politických opatření. Strategie 2020
apeluje také na to, aby obce usilovaly o zapojení romské občanské společnosti.
Romové nemohou být dále vnímáni jako pasivní příjemci pomoci, ale jako aktéři
účastníci se rozhodování o životě společnosti. Úkolem bude mimo jiné podporovat
vyšší zastoupení Romů a Romek na exekutivních pozicích v rámci veřejné správy.

Ačkoli tento cíl měl v médiích negativní ohlas, nepochybně dává smysl. V
současnosti se perspektivy mnoha Romů omezují na pomocná a špatně placená
zaměstnání. To jim ale neumožní překonat propast a přiblížit se k většinové
společnosti. Právě proto bude zapojení Romů na všech úrovních života důležité.

Kam dojdeme v roce 2020?

Dalo by se namítnout, že různé strategie týkající se Romů již roky existují,
problémy přesto trvají a v některých ohledech se zhoršuje. Pokud je cílem měnit
situaci k lepšímu a přerušit koloběh vyloučení a marginalizace Romů, musí jít
skepse stranou a je třeba nalézt odhodlání k odstraňování bariér, které Romům
brání k plnému přístupu k jejich právům.

Po letech, kdy jsme v politické a mediální diskusi v souvislosti s Romy
slyšeli především o negativních opatřeních, navrhuje Strategie 2020 opatření
pozitivní. Nezaměřuje se přitom pouze na socio-ekonomické nástroje v oblasti
exkluze a neignoruje problém diskriminace a porušování lidských práv celkově.

Klíčové bude, zda se podaří vybudovat funkční komunikaci mezi tvůrci politik
na státní i místní úrovni, občanskou společností a romskými komunitami. Vzhledem
k tomu, že se jedná o politicky senzitivní téma, bude třeba hledat politickou
vůli k řešení problému a pamatovat na komunikaci s veřejností, která obecně není
Romům příliš nakloněna.

Opatření navrhovaných Strategií 2020 je velké množství a dosáhnout jejich
naplnění nebude snadné. Překážkou jistě bude nedostatek vůle většinové
společnosti podporovat pozitivní opatření pro Romy. O to větší roli bude hrát
zapojení Romů samotných. Pokud se podaří splnit tento úkol, je naplnění vize
Strategie 2020 reálnější.