Emil Voráč: Jak sociální sítě ničí naše hodnoty a kulturu. Změnily se v bojiště pro agresory a lháře
Ne, to rozhodně ne! Nepřeji si trávit více času na sociálních sítích. Vidím, jak to dopadá u těch, kteří se sociálním sítím věnují příliš, kteří nesnesou, že by jim něco uniklo, kteří se zajímají, jestli stará Blažková na záchodě používá toaletní papír nebo nastříhané Rudé právo, protože jí z bývalého režimu ve sklepě zbylo tuny. Vidím, že ti, kteří jsou závislí na sociálních sítích, jsou stále frustrovanější a šíří svou frustraci dál.
AUDIOVERZE ČLÁNKU
Dobré příklady tu nikoho nezajímají a pokud bych chtěl být uznávaný a mít dostatek stoupenců, musel bych asi v přímém přenosu vrazit špičatý klín do krku někomu a abych si udržel popularitu, musel bych brutálně vyhrožovat všem, kteří by mi oponovali. Pokud máte problém s tím, co jsem udělal, pojďte mi to říct do očí a já vám ten klín vrazím do zadku. Ano, takové příklady táhnou a tak se na sociálních sítích množí různí agresoři a vulgární jedinci. Rostou jako houby po dešti.
To, že vrazím někomu klín do krku nebo do zadku, je potřeba prezentovat tak, že to bylo v zájmu široké veřejnosti.
Houslový virtuóz nebo kardiolog, který prodlužuje životy kardiakům, tady nemají co dělat a úctu si zde nikdy nezískají.
Umět prodat se je kumšt. V tomto případě umět prodat, že jsem někomu pořádně rozmlátil obličej, je opravdu umění, které nezvládne každý. Nezáleží na důvodu, záleží na tom, kolikrát jsem ho nakopl do hlavy a přitom ho co nejvíce vulgárně ponížil a když k tomu přidám jeho známé, rodinu, můžu si říct, že mám na úspěch dobře našlápnuto.
Můžu být hloupý, můžu být jakkoli mimo realitu, ale musím umět zaujmout na sociálních sítích a to je opravdu kumšt, který zvládnou jen vyvolení!
