Daniela Abraham: V Maďarsku byla brutálně zbita mladá Romka, násilí proti Romům je ve střední Evropě stále běžné
Když mi bylo 10 let a žila jsem v mé vlasti na Slovensku, tak mě můj rasistický soused střelil do levé části hrudníku. Předchozí den na mě křičel: “Zastřelím tě, ty špinavá cikánko!” A když jsem pak šla domů ze školy s mým malým bratrem, tak mě střelil airsoftovou pistolí.
Velmi dobře si na tu bolest pamatuji a po deseti letech tam mám ještě pořád vidět jizvu po střele. Další měsíce po útoku jsem se bála jít ven mimo domov.
Před několika dny, když jsem na sociálních sítích viděla fotografie Tünde Budai, Romky z Törökszentmiklós v Maďarsku, která byla brutálně napadena a těžce zraněna rasistou, měla jsem potřebu jí kontaktovat. V mém “domácím studiu” jsem s ní nahrála video,kde mi vyprávísvůj příběh.
VIDEO
Výňatek z rozhovoru
Tünde: 28. května jsem ve 2 hodiny ráno šla domů. Když jsem byla pár bloků od domova, tak se za mnou najednou objevilo auto. Z auta vystoupil velký bílý chlap a držel něco v ruce. Řekl mi jen: “Chcípneš, smradlavá cikánko!” A to je poslední věc, kterou si pamatuji. Pak jsem ztratila vědomí. Ani si nepamatuji, jak jsem se dostala domů. Vzpomínám si jen na to, že jsem najednou doma a vidím, že mám ruce od krve, pak jsem znova ztratila vědomí. Pak si pamatuji krátké probuzení v nemocnici, na rentgenu, pak jsem opět ztratila vědomí a probudila se až ráno v nemocniční posteli.
Daniela: Pokud jde o napadení, tak se hodně lidí ptalo, zda byste poznala toho muže, který na vás zaútočil. Poznala byste ho, kdybyste ho znovu viděla?
Tünde: Ne, nepoznal bych ho.
Daniela: Pamatujete si, co jste cítila během útoku?
Tünde: Nepamatuji si, co jsem cítila. Pravděpodobně jsem byla v šoku. Nepamatuji si vůbec nic.
Daniela: A jak je to s vaším zdravím nyní a co policejní vyšetřování? Jak postupuje? Máte nějaké zprávy?
Tünde: Událost byla nahlášena na policejní stanici v Törökszentmiklós. Ještě jsem nedostala žádné dokumenty, ale slíbili mi, že mi pošlou záznamy o vyšetřování poštou. Pokud jde o lékařské záznamy, mám poraněnou lícní kost, nos, na obličeji mám celou řadu jizev, sedřenou kůži po celém obličeji a roztrhlé obočí.
My Romové žijeme nyní v nebezpečné době, kdy rasismus bují po celém světě. Všichni si uvědomujeme strašný osud George Floyda v USA a uvědomujeme si i existenci dalších zvěrstev, kterým afroameričané čelí. Avšak jen velmi málo se mluví o tom, co se děje v Evropě, kde se odehrává něco úplně na jiné úrovni. Rasismus proti Romům roste a otevřeně ho povzbuzují krajně pravicoví politici v mnoha zemích.
Například 29. května pochodoval Budapeští dav neonacistů ze skupiny Mi Hazánk (Naše vlast), který křičel, že chce zabíjet “zdegenerované cikány”. Záminkou se stala rvačka, která proběhla den před tím, i když neexistoval žádný důkaz, že by se do ní zapojili Romové. Jediný starosta Budapešti vystoupil proti této neonacistické akci, ale žádný další politik na národní nebo evropské úrovni se neozval.
Mi Hazánk je jedna z mnoha polovojenských krajně pravicových skupin v Maďarsku a dalších zemích střední a východní Evropy, jejichž členové se oblékají do vojenských uniforem a otevřeně nosí zbraně, organizují shromáždění připomínající Třetí říši a násilně útočí na Romy. Politici maďarské vládnoucí strany Fidesz otevřeně tyto akce podporují pobuřujícími výroky jako například, že “cikáni jsou zvířata a nehodí se, aby žili s lidmi” nebo že vzdělávání romských dětí je “plýtvání penězi”.
Odporný a ničím nevyprovokovaný útok na Tünde, který ji způsobil zlomeniny v obličeji a další zranění ovlivňující její život, je, bohužel, jen jedním z mnoha, k nimž nedávno došlo v Maďarsku i jinde. Řada útoků byla bohužel fatální. Navíc se stále více cílem útoků stávají ženy a děti.
I přes to mainstreamová média tomuto problému věnují jen velmi malou pozornost. Ještě horší je, že šíření nemoci COVID-19 vytvořilo vhodnou záminku pro útoky na Romy ze strany policie a dalších silových jednotek v mnoha zemích. Objevila se celá řada zpráv o uvalení přísné karantény na oblasti, kde žijí sociálně slabí Romové. Obyvatelé takových oblastí měli obtížný přístup k potravinám a vodě, zatímco bílí obyvatelé města se mohli volně pohybovat. Vše pak bylo doprovázeno naprosto neopodstatněnými obviněními, že Romové jsou ti, kteří nemoc šíří, což vedlo k dalším útokům.
Existují velmi často pokusy obviňovat nebo zdiskreditovat samotnou oběť, pošpinit nějakým způsobem její pověst a útok tak ospravedlnit.
Je smutné konstatovat, že v těchto případech jsou zprávy o násilí na Romech ignorovány a nejsou brány vážně. A co je ještě horší, členové krajní pravice otevřeně jásají na sociálních sítích, vykreslují se ne jako násilníci ignorující zákon, ale jako “vlastenečtí Maďaři”. A činí tak za tiché podpory strany Fidesz a dalších pravicových stran v Maďarska.
Pokud by ke stejnému útoku, jako byl útok na Tünde, došlo proti bílému Maďaru, tak by oficiální reakce byla úplně jiná. Během vyšetřování by nezůstal kámen na kameni, aby byl pachatel dopaden. Média by o případu informovaly úplně jinak a neoznámily by jen, že “případ se vyšetřuje” a také by jen tak netolerovaly vyjádření fašistů, že jde o “úspěch”.
Kromě toho v takových případech existují velmi často pokusy obviňovat nebo zdiskreditovat samotnou oběť, pošpinit nějakým způsobem její pověst a útok tak ospravedlnit.
Systematicky se šíří negativní propaganda proti Romům. O nás úspěšných Romech někteří říkají, že jsme úspěchu dosáhli podváděním, krádežemi nebo lhaním. Já a další romské ženy jsme terčem opakovaných útoků krajní pravice. Pokoušejí se zničit naší pověst a snaží se nás umlčet. Vyhrožují nám i našim dětem, protože se nás bojí.
My jsme ale silní, jsme inteligentní a chytří, navíc nad tím vším máme čest, integritu, dobrotu a spravedlnost – a nikdy se neskloníme před fašisty. Před osmdesáti lety se nacisté pokusili zlikvidovat celou romskou populaci v Evropě a nyní se neofašisté pokoušejí o totéž. My jsme však stále zde a budeme i nadále tvrdě bojovat proti rasismu a zlu.
Chtěla bych proto všechny dobrosrdečné lidi požádat, aby podpořili Tünde a sdíleli hashtag # JusticeForTunde. Společně jsme silnější! Děkuji.
