Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Alica Heráková: Romská politická scéna a komunální volby. Kdo uspěje?

21. září 2014
Čtení na 6 minut
Ailca Heráková. Foto Jiří Salik Sláma

Před rokem jsme volili do českého parlamentu, letos v květnu do toho
Evropského a před námi jsou v rámci supervolebního roku 2014 volby do obecních
zastupitelstev a senátu. Kromě vítězství levice a úspěchu Andreje Babiše ukazují
současné výsledky ještě na jednu skutečnost – romská politická scéna se formuje
a přeskupuje, úspěch se jí zatím ale vydobýt nepodařilo. Proč to tak je? Jak
tato politická scéna před komunálními volbami vypadá? A Proč Romové nechodí k
volbám?

Romové Romům

Parlamentní volby loni potvrdily názory, že na celostátní úrovni nemá romské
seskupení šanci.

Parlamentní volby loni potvrdily názory politologů i některých romských
osobností, že na celostátní úrovni nemá romské seskupení šanci. Ani Strana
rovných příležitostí (SRP) ani Romská demokratická strana (RDS) neuspěly, a to jak v
parlamentních volbách, tak ve volbách do Evropského parlamentu.

„Menšinová strana se nemůže stát nikdy reprezentantem většiny,“ říká výstižně
politolog Maxmilián Strmiska. Zklamáním však byl také neúspěch spojení strany
většinové s romskou (Zelení a SRP) anebo s romskými jednotlivci (např. David
Beňák za ČSSD na Praze 14). Ani devětadvacetiletý David Tišer nasazený jako
trojka Strany zelených v Plzeňském kraji neuspěl, a to ani přes povedenou a
marketingově dobře zvládnutou kampaň, ve které ho otevřeně na sociálních sítích
podporovaly celé romské rodiny. Na zisk mandátu to zkrátka nestačilo.

Komunál a jeho specifika

Je známo, že voliči se v komunálních volbách chovají specificky. Kandidáti jsou
jim blíž, mnohdy je znají a osobně se jich dotýkají problémy, které pro ně mohou
řešit.

Voliči ve volbách do obecních zastupitelstev proto často volí spíše než
podle politických stran a sympatií k jejich lídrům podle vlastních zkušeností s
daným kandidátem nebo tím, jak se v regionu chová strana, kterou zastupuje. Z
tohoto pohledu by měly být komunální volby baštou lokálních seskupení, která
nabízejí řešení místních problémů – pro Romy jako pro všechny ostatní občany.
Přestože po vzoru Babišova Ano, bude líp se skutečně regiony hemží novými
hnutími a stranami, v oblasti romské politické scény tomu tak není.

Drobení sil v regionech

Romským stranám chybí kandidátky v lokalitách, jako jsou Duchcov, Krupka nebo
Přerov

Dvě romské politické strany, tedy SRP a RDS, které se pro parlamentní a evropské
volby zmobilizovaly, jakoby před komunálními volbami ztratily dech. Předseda
Strany rovných příležitostí Miroslav Kováč sice kandiduje v Postoloprtech,
bývalý předseda stejné strany je pak na listině Řešení pro Prahu. Stranám však
chybí kandidátky v lokalitách, jako jsou Duchcov, Krupka nebo Přerov, kde by
lokální lídři s politickým mandátem mohli dostat příležitost přesvědčit voliče,
že jsou zde a budou řešit akutní problémy spojené s chudobou nebo sociálním
vyloučením.

Politická obskurnost

Tam, kde naopak Romové kandidují, vykazuje takové spojení rysy politické
obskurnosti. Romové ze sídliště Chánov tak například kandidují pod hlavičkou
„Sdružení politické strany Česká suverenita a nezávislých kandidátů“ Jany
Volfové s názvem Mostečané Mostu. Nejenže se jedná o prakticky totožný název,
jaký nese současné vedení města ze Sdružení Mostečané Mostu, ještě
kontroverznější je spojení s osobností Jany Volfové. Za všechny jmenujme slogan
strany, kterou v současnosti vede, z roku 2012, „Nepřizpůsobiví nám diktovat
nebudou!“. Dnes se na chánovské Romy už skrz prsty nedívá. „My nikoho
nediskriminujeme. Dáváme příležitost každému, kdo chce kandidovat,“ uvedla
Volfová pro Mostecký Deník.

Kontroverze vzbuzují také další romské osobnosti, jako například Rastislav
Lučanský, který ve volbách do Evropského parlamentu vedl Romskou demokratickou
stranu a v říjnových komunálních volbách kandiduje v Brně za hnutí Moravané.




Lučanský na sebe po neúspěchu v evropských volbách strhl pozornost stereotypními
negativními výroky o Romech. Výroky po kritice, která se snesla na jeho hlavu,
nakonec odvolal. Kandidatura za hnutí Moravané je však dalším šlápnutím vedle,
Moravané v parlamentních volbách figurovali na kandidátkách hnutí Úsvit Tomia
Okamury. Lučanský v tom problém neshledává, jak řekl pro server Romea.cz,
Moravané kandidovali na listině Úsvitu jako nezávislí a xenofobní názory jejího
lídra prý nesdílejí.

Kompetence kandidátů

Osobnost Rastislava Lučanského otevírá další velkou kapitolu v knize s názvem
„Romská politická scéna před komunálními volbami“, a tou jsou kompetence
kandidátů. Mediální výstupy či vystoupení v televizních debatách často ukazují
na argumentační slabost, neznalost rozhodovacích procesů anebo neschopnost
ovládat vlastní emoce. Bohužel se týká většiny zástupců již zmiňovaných romských
politických stran.

Kdo by mohl tento negativní obraz romské politické reprezentace změnit? Nabízí
se logicky mladší, mnohdy vzdělanější generace.

Na jedné straně to jsou Romové
angažovaní ve většinových stranách, jako je například Lucie Horváthová, která
vedla kandidátku Zelených v Pardubickém kraji nebo teprve osmnáctiletý Ondřej
Provazník kandidující za Ano, bude líp v Prostějově. Bez zajímavosti není také
projekt romské ženské skupiny Manushe organizace Slovo 21, která k budoucí
kariéře v politice školí romské vysokoškolačky.

Zde však narážíme na dva zásadní
problémy ovlivňující v současnosti úspěch romských kandidátů ve volbách.

Generační výměna

Na romské politické scéně v Čechách zatím nedošlo k potřebné generační výměně.

Tím prvním je fakt, že na romské politické scéně v Čechách zatím nedošlo k
potřebné generační výměně. Vidět i slyšet jsou především osobnosti 90. let,
podnikatelé či rodiny zastupující osobnosti. Jsou to především muži okolo 50 let
věku. V české politice se jedná o klasický genderový stereotyp, u romských
kandidátů a kandidátek se projevuje o to silněji. Mladší, čistě občansky
angažovaní kandidáti se vzděláním, znalostí prostředí regionální politiky a se
zkušenostmi z veřejného života například formou aktivismu, se prosazují pomalu a
stále se jedná spíše o výjimky a jednotlivce. Problém přitom není, že mezi
mladou generací není dostatek vzdělaných Romů.

Politika a budování kariéry v ní je zkrátka velmi specifická oblast. Vyžaduje v
prvé řadě rozhodnutí, podpořené obsáhlými znalostmi, vysokým sebevědomím a
nasazením a také jasnou představou o tom, co a především jak by se mělo dělat,
případně měnit. To není málo. Politika zkrátka vyžaduje vysoké kompetence, od
romských kandidátů a kandidátek přitom o to vyšší, neboť jsou pod neustálým
drobnohledem.

Pro mladé romské osobnosti, které se již rozhodly pro politickou kariéru, by v
souvislosti nejen s následujícími komunálními volbami pomohlo dokázat se spojit
v generační výpovědi, nikoli politické, jako spíše marketingové. Dokázat na sebe
upozornit a především aktivně pracovat na kampani mezi Romy samotnými. Zde totiž
tkví hlavní kámen úrazu (ne)úspěchu romských kandidátů ve volbách.

Otázka nabídky a poptávky

„Volby? Ne, to mě nezajímá,“ říká se smíchem osmadvacetiletá Marika, romská
maminka na mateřské dovolené. „Nevím proč, prostě mě to nezajímá,“ krčí rameny.

Její postoj v mnohém vystihuje přístup Romů k politice. Těžko vinit Romy,
jejichž velká část nedosáhla na potřebné vzdělání, z pasivity a nepochopení
občanského principu, když účast ve volbách neustále klesá také mezi majoritou.
Občanský princip v české společnosti zakotven není a ve spojení s politikou se
bude budovat ještě dlouho. Přesto je však situace pro Romy alarmující a mnohé
záleží na její změně.

Romové nedůvěřují v systém, reprezentovaný institucemi a gádži.

Romové nedůvěřují v systém, reprezentovaný institucemi a gádži. Je to dáno
historickou zkušeností, kdy tyto systémy pracovaly vždy proti nim, Romové z nich
byli vydělováni a naučili se proto přežívat na jejich okraji. Politika je navíc
pro mnoho lidí svět na hony vzdálený jejich problémům a ve vztahu ke kandidátům
mnohdy svou roli hrají také vztahy v komunitě, mezi jednotlivými rodinami a
skupinami.

Pochopení těchto faktů a schopnost s nimi prakticky a jednoduše pracovat se
stane v těchto volbách klíčovým faktorem úspěchu každého romského kandidáta nebo
politické strany. Pracovat s tím se dá nejlépe právě v regionech, v komunálních
volbách. Dané lokalitě na míru ušitá kontaktní kampaň, získávání podpory těch
důležitých osobností v komunitě, základní marketingové dovednosti a bezpochyby
také sympatie a akceptovatelnost pro co největší část Romů – to budou
vlastnosti, které odliší úspěšného romského politického kandidáta od těch
ostatních. Zda k tomu dojde již v následujících volbách, se teprve uvidí. Můžete
si tipnout.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon