Zuzana Čaputová je po roce v úřadu nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země pod Tatrami je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Nyní šestačtyřicetiletá Čaputová loni v rozhodujícím kole přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Stala se první ženou v nejvyšší politické funkci na Slovensku od vzniku státu v roce 1993. Nevedla útočnou kampaň a konfrontacím se při veřejných vystoupeních vyhýbala i po složení prezidentského slibu.

“Zhostila se úřadu velmi dobře, záleží jí na občanech,” míní Mesežnikov. Dodal, že stejně jako její předchůdce v úřadu Andrej Kiska je proevropsky a proatlanticky orientovaná. Z pozice prezidentky také zdůraznila význam lidských práv a ve slovenské sněmovně si vyslechla zprávu ombudsmanky o její práci za loňský rok.

Zvolení Čaputové hlavou státu bylo podle Mesežnikova projevem politických změn, které nastaly po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018. V zájmu řešení politické krize tehdy z funkce odešel premiér Robert Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie po porážce v letošních parlamentních volbách skončila v opozici a nyní čelí rozkolu.

Právnička Čaputová před zvolením hlavou státu ve vysoké politice nepůsobila. Známou se stala dlouholetým bojem proti skládce ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy, kde i v současnosti bydlí. Na význam ochrany životního prostředí upozorňuje také jako prezidentka. Dříve Čaputová zastávala funkci místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko, která v únorových parlamentních volbách v koalici s jinou malou stranou těsně nepřekročila volební práh.

Prezidentský slib složila Čaputová loni v polovině června, kdy Kiskovi uplynulo pětileté funkční období. Kiska pak založil vlastní stranu Za lidi, která po posledních volbách do sněmovny jako nejslabší z parlamentních stran vstoupila do čtyřčlenné vládní koalice nového premiéra Igora Matoviče. Kiska se posledních jednání o vytvoření vlády nezúčastnil a nepřevzal si ani mandát poslance, což zdůvodnil potížemi se srdcem.