Zrušení Romského týdne v Evropském parlamentu v souvislosti s epidemií koronoviru, online konzultace nabývá na důležitosti

Jelikož platnost aktuální strategie romské inkluze končí v roce 2020, Evropská komise začala pracovat na koncepci pro následující období. Tato nová strategie romské inkluze, jež vejde v platnost v posledním kvartálu letošního roku, je součástí širšího evropského rámce sociální politiky, jejímž mottem je ” Sociálně silná Evropa pro spravedlivou transformaci “.

Panika v souvislosti s koronavirem zapříčinila zrušení Romského týdne plánovaného od 23. března, stejně jako dalších stovek akcí organizovaných Evropským parlamentem. Občanská společnost může ale participovat na tvorbě strategie romské inkluze prostřednictvím zpětné vazby, kterou lze Evropské komisi zasílat online do 16. března 2020.

Metodické vedení členským státům v oblasti tvorby národních strategií mělo být právě hlavním tématem Romského týdne v Evropském parlamentu, jež byl odvolán v důsledku bezpečnostních opatření souvisejících s epidemií koronaviru. Že jsou evropský rámec i národní strategie nezbytné potvrdil i nedávný výzkum, podle něhož miliony Romů v Evropě nadále čelí sociálnímu vyčleňování, v některých případech až abnormálního rozsahu.

Podle průběžného vyhodnocování Evropské strategie romské inkluze poskytovat vedení členským státům prostřednictvím tohoto metodického rámce má smysl i nadále, jelikož se ukazuje, že bez něho jsou záležitosti Romů při tvorbě nových sociálních politik marginalizovány. Evropská unie prostřednictvím rámce vyvíjí na členské státy určitý tlak a pokud by základní parametry sociální politiky zaměřené na záležitosti Romů nebyly takto explicitně formulovány, mnoho zemí by patrně necítilo potřebu tvořit vlastní národní strategii.

Minulá evropská strategie vytyčila zvýšení ekonomické participace Romů, největší minoritní skupiny v Evropě, jako klíčovou oblast. Tento cíl zůstává prioritou i nadále.

Další klíčovou oblastí v připravované koncepci strategie je rovnoprávnost Romů. Evropská komise očekává zpětnou vázbu i od dalších Evropských institucí a mezinárodních organizací, jež sídlí v členských nebo nástupnických státech.

Ze 705 členů Evropského parlamentu se tři poslanci otevřeně hlásí k romské národnosti: Romeo Franz (Zelení/EFA), Lívia Jároká (EPP), a Peter Pollák (EPP).

Dosavadní zpětná vazba na strategii

Iulius Rostas, hostující profesor na katedře Romských studií na Středoevropské univerzitě volá po změně paradigmatu, na jehož základě byla vystavěna současná strategie inkluze Romů. Ve své nové knize, Úkol pro Sisyfa: Proč jsou evropské romské strategie neúspěšné? (v originále: A Task for Sisyphus: Why Europe’s Roma Policies Fail), Rostas argumentuje, že pro to, aby se Romové mohli podílet na tvorbě politik, které je ovlivňují či jsou na ně přímo zaměřené, je politická participace zásadní.

Podle jeho mínění, dlouhá historie exkluze a silně negativní postoje, která stále většina společnosti vůči Romům zaujímá, legitimizují potřebu hájit kolektivní zájmy, k jejichž reprezentaci je nutné vyvinout efektivní mechanismy. Výzkum potvrdil, že se politické strany vyhýbají začlenění zájmů Romů do svých politických programů kvůli nepopulárnímu statusu této menšiny.

Mezinárodní občanské organizace jako např. Síť evropských romských občanských organizací (the European Roma Grassroots Organizations network) usilují o to, aby metodický rámec nové evropské strategie byl postaven na důkladném pochopení role anticikánismu v otázce vyčleňování Romů.

Nedávný průzkum provedený sdružením Romský občanský monitorovací projekt (the Roma Civil Monitor project) zjistil, že v členských zemích s nejpočetnějšími romskými populacemi – Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko nebo Slovensko – nenesou politici za neúspěch strategie romské inkluze žádnou či pouze minimální politickou odpovědnost. Souvisejícím činitelem za tímto nedostatkem politické zodpovědnosti je i skutečnost, že voliči nevnímají romskou inkluzi jako prospěšnou.

Romové a jejich spojenci tak čelí výzvě, jak společnost přesvědčit o opaku. Například na Slovensku organizace občanské společnosti reportují, že zatímco politické dokumenty propagují inkluzi socioekonomicky znevýhodněných občanů, v praxi přetrvává segregované školství na etnickém základě.

Tato praxe také byla důvodem, na jehož základě komise se Slovenskem zahájila řízení ve věci neplnění závazků. Je více než pravděpodobné, že pokud by se desegregované školství stalo politickou prioritou v těch členských státech, kterých se tento problém týká, tak by se to odrazilo na dosažené úrovni vzdělání.

Podobně organizace občanské společnosti v České republice vládě opakovaně doporučují, aby investovali do rozvíjení pedagogických dovedností, tak aby budoucí i současní pedagogové byli schopni sloužit různým komunitám a podíleli se na desegregaci školství. Dle jejich názoru, školy, které nejsou schopné zajistit romským dětem takové podmínky, jaké mají jejich neromští vrstevníci, a které tak neplní svou roli přípravného stupně na střední školy, by měly být zavřeny.

Jak lze Sisyfovi pomoci

Loňská zpráva Evropské komise o pokroku implementace romské inkluze v členských státech prezentovaná Radě Evropy a Evropskému parlamentu byla založena na informacích poskytnutých politickými orgány, ale také odbornými konzultanty, zástupci občanské společnosti a Agenturou Evropské unie pro základní práva. Některé státy informovali, že témata romská inkluze a nediskriminace byla nově zahrnuta do národních školních osnov a stala se součástí pedagogického vzdělání.

Státy dále identifikovali jako překážku bránící romské inkluzi ve vzdělávání nedostatečnou či problematickou kooperaci mezi zodpovědnými subjekty. Závěrem zpráva zdůraznila, že cestou k získání veřejné podpory pro inkluzivní vzdělávání je rozšiřování povědomí o jeho důležitosti.

Původně publikován v angličtině pro zpravodajský server EUobserver.