Židovské instituce v Římě dostaly poštou prasečí hlavy
Jen několik dnů před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu, který připadá na 27. ledna, se staly terčem urážek židovské objekty v Římě.
Italská média o víkendu informovala, že třem židovským institucím pošta doručila balíky s prasečími hlavami a na některých místech se objevily protižidovské nápisy. Představitelé italské židovské obce i zástupci radnice vyjádřili nad incidenty pobouření a případy vyšetřuje policie.
Zásilky s prasečími hlavami dorazily do hlavní římské synagogy, na izraelské velvyslanectví v italské metropoli a také do židovského muzea, kde je instalována výstava věnovaná holocaustu. Balíčky, které adresáti dostali v pátek, neobsahovaly žádný vzkaz a není jasné, kdo je odeslal.
Případy se začala zabývat speciální jednotka italské policie zaměřená na vyšetřování terorismu a závažné trestné činnosti.
Šéf unie italských židovských společenství Renzo Gattegna označil incidenty za "znepokojivou hrozbu vyvolávající rozhořčení a zděšení".
"Je to odporná akce, která nese všechny prvky postupu mafie… italští Židé nemají strach a nikdy se nebudou bát těch, kdo tak očividně dávají najevo svou hlubokou nevědomost a barbarské chování," uvádí se v Gattegnově prohlášení, z něhož citovala židovská tisková agentura JTA.
Představitel italských Židů zároveň ocenil postoj italských úřadů, které podle něj profesionálně a odhodlaně přistupují k zajištění bezpečnosti židovských institucí a komunit.
Italský starosta Ignazio Marino vyjádřil židovské komunitě solidaritu a urážlivé zásilky označil za "ostudný čin".
"Ten, kdo ho spáchal, urazil celé město," prohlásil starosta.
Podle JTA se o víkendu v jedné z římských čtvrtí objevily protižidovské nápisy nastříkané sprejem na zeď: "Holocaust je lež" a "Anna Franková byla lhářka".
Jejich autoři zpochybňují genocidu Židů, kterých za druhé světové války nacistické Německo vyvraždilo na šest milionů, a urážejí památku Anny Frankové, německé židovské dívky, která se posmrtně stala celosvětově známou díky deníku, v němž popisovala osudy své rodiny pronásledované nacisty.
