Zemřel sochař Dani Karavan, autor berlínského památníku evropských Sintů a Romů zavražděných za druhé světové války

V sobotu ve věku 90 let zemřel v Tel Avivu sochař Dani Karavan, autor berlínského památníku evropských Sintů a Romů zavražděných za druhé světové války. „Podle mého názoru nelze oddělit umění a politiku,“ říkal. Většina jeho děl je pod širým nebem.

Karavan se narodil v roce 1930 jako syn zahradního architekta, což ovlivnilo i jím navrhované sochy. Osvojil si umění propojovat svá díla s okolním prostředím a přírodou. Jako jen málokomu se mu podařilo lokalizovat historii pomocí uměleckých prostředků a otevíral jimi aktuální diskuze. Doslova kondenzoval vzpomínky do díla z kamene, betonu nebo oceli.

Památník evropských Sintů a Romů zavražděných za druhé světové války v Berlíně stojí na okraji parku Tiergarten v půli cesty mezi Říšským sněmem a Braniborskou bránou, vedle které stojí velvyslanectví USA. Přes silnici od ambasády je pak památník holokaustu. Poslední dobou se řešilo i jeho přesunutí kvůli výstavbě tunelu nové linky berlínské městské dráhy.

Dani Karavan podporoval Romani Roseho z Ústřední rady německých Sintů a Romů, která sdružuje romská etnika, a která bojovala za zachování současného umístění památníku. Organizace nakonec dostala od berlínské samosprávy a od železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) ujištění, že pietní místo se stěhovat nemusí a že stavební práce povrch areálu nezasáhnou.

Vedle zmíněného romského památníku je z jeho děl Praze nejblíže např. jeho dílo Misrach (hebrejsky znamená “východ”) v Regensburgu. Na náměstí Neupfarrplatz nakreslil Dani Karavan půdorys synagogy, která byla zničena během regensburského pogromu v roce 1519. Půdorys vyvedený jako veřejně přístupný reliéf má sloužit jako místo setkávání. Odhaleno bylo dílo v létě 2005 a k jeho tvorbě se váže zajímavost zrcadlící autorovu promyšlenou a precizní práci – Karavan kladl tak vysoké nároky na přesnost a kvalitu povrchu jednotlivých betonových dílů celého reliéfu, že téměř všechny betonářské společnosti zakázku odmítly jako „neproveditelnou“.

Karavanův zřejmě nejsilnější a nejznámější památník vytvořil ve španělském Portbou. Je to památník německého filozofa Waltera Benjamina, který zde v obci na hranici s Francií zemřel v roce 1940 při útěku před nacisty. Jedná se o strmé schodiště vedoucí dolů koridorem ze zrezivělé oceli s výhledem na moře.