Všechny spálit zaživa. Vraťte Hitlerovi pece. Cikáni, bastardi: Nenávistné projevy na sociálních sítích je třeba odhalovat, zakázat a trestat

“Žijeme v době, kdy nacionalismus, anticikanismus a antisemitismus jsou na vzestupu napříč Evropou. Lidé jsou napadáni a dokonce zabíjeni kvůli svému původu, barvě kůže nebo náboženství, “ sdílel své obavy na úvod mezinárodní online konference s názvem “Nenávistné projevy a anticikanismus v médiích” Romani Rose, romský aktivista z německého Heidelbergu. 

Rose, kterého Holocaust připravil o 13 příbuzných, je přesvědčen, že novináři, fotografové a filmaři nesou velký díl viny za tento stav, protože vytvářejí obraz Romů, který je často ovlivněn klišé. Ta jsou po staletí živena a v myslích lidí stále ještě hluboce zakořeněna. 

Konferenci uspořádal ve dnech 10. a 11. března 2021 ve spolupráci se sekcí Rady Evropy zabývající se Romy a travelery a Ústřední radou německých Sintů a Romů  Evropský romský institut pro umění a kulturu (ERIAC). 

Nová výzva – sociální sítě

Účastníci konference se shodli, že právě sociální sítě jsou pro menšiny v současné době  největší výzvou, kdy nenávistné projevy na sociálních sítích jsou relativně novým, ale alarmujícím fenoménem. “Víme, že na sociálních sítích se nenávist šíří mnohem rychleji,” řekl Zeljko Jovanovic, ředitel Open Society Roma Initiatives Office. 

Toto potvrdila i Isabela Mihalache z organizace European Roma Grassroots Organisations Network (ERGO Network), která uvedla: “Nenávistné projevy jsou na vzestupu na sociálních sítích a v médiích a stávají se běžnou součástí našeho života.” Mihalache prezentovala výsledky projektu Roma Civil Monitoring Project, který organizace realizovala v 90 neziskových organizacích ve 27 členských státech EU, který tuto skutečnost dokládá.   

Přestože jsou podle Rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva nenávistné projevy považovány za trestný čin, rasisté je otevřeně při verbálních útocích na Romy používají. “Všechny spálit zaživa. Vraťte Hitlerovi pece. Cikáni, bastardi. Vyhoďte je ze země,” jsou podle Roberta Bordone, koordinátora Národního antidiskriminačního úřadu (UNAR) v Itálii, jedny z  mála jejich běžných výroků.

Úzká souvislost mezi online a offline násilím

Vivien Brassói z Evropského centra pro práva Romů (ERRC) poukázala na to, že existuje přímá souvislost mezi nenávistí na internetu a fyzickým násilím. Příkladem toho jsou násilné akce ve Francii a na Ukrajině, kde nenávist šířená po internetu extrémní pravicí vyústila v zabití mladého muže.   

Účastníci se shodli, že je nutné nenávistné projevy na sociálních sítích odhalit, zakázat a trestat. Politici, občanská sdružení a ti, kteří financují média a sociální sítě by měli hrát významnou roli v boji proti nenávistným projevům cíleným na menšiny. “Nemůžeme spoléhat na etiku, existující zákony nebo vnitřní pravidla médií. Je třeba mít regulaci a jasný právní rámec,” potvrdil Hallvard Gorseth z Rady Evropy. 

“Je velmi důležité, aby občanské iniciativy monitorovaly dění v digitálním světě,” říká Ismael Cortéz, poslanec španělského parlamentu. “Navrhl jsem zákon, že sociální sítě musí odstranit nenávistný obsah do 48 hodin od oznámení, jinak zaplatí velmi vysokou pokutu,” vysvětlil Cortéz.

Existují naštěstí i příklady s dobrým koncem, kdy právu bylo učiněno zadost. V roce 2017 byl ve Francii odsouzen na šest měsíců novinář a zároveň musel zaplatit pokutu ve výši 20 000 EUR za to, že ve svém článku podněcoval nenávist proti Romům. Také vydavatel byl odsouzen ke dvěma měsícům.

“Toto bychom měli po autoritách požadovat. V České republice udělala v této oblasti velký kus práce organizace ROMEA,” řekla Gwendolyn Albert, aktivistka v oblasti lidských práv žijící v Praze, která je přesvědčena, že úkolem společnosti je zabránit tomu, aby se nenávistné projevy staly normou.

Mnoho účastníků hovořilo o potřebě změnit algoritmus, podel kterého sociální sítě postupují. “Měli bychom dělat to samé, co dělají velké společnosti: najmout ty nejlepší odborníky, aktivisty za lidská práva, kteří umějí kódovat, aby ho změnili,” říká Gilda Horváth, umělkyně a novinářka z Rakouska.

Více Romů v médiích a vzdělávání novinářů 

Mnoho účastníků se shodlo také na tom, že je důležité větší zastoupení Romů v mainstreamových médiích, a to i na nejvyšších pozicích. K tomu je ale třeba učinit další kroky: “Vzdělávání novinářů, producentů a editorů v oblasti anticikanismu je také nezbytné. Nedostatek znalostí může být důvodem nenávistných projevů – ať už vědomě nebo nevědomě,” řekla Anja Reuss, politická poradkyně při Ústřední radě německých Romů a Sintů.

Také Marcus End z Centra pro výzkum antisemitismu poukazoval na to, že mainstreamová média v Německu utvrzují veřejnost v klišé o Romech, i když ne vždy záměrně. Používáním stereotypních záběrů k ilustrování i pozitivně laděných příběhů živí předsudky a naznačují, že “všichni Romové jsou stejní”. 

Během probíhající pandemie mohou mít takové stereotypy ještě větší dopad. “Německá média používají zavádějící záběry, které naznačují, že romské osady mohou být problémem při proočkovávání,” říká End. V mnoha zemích, převážně ve východní Evropě, svádějí lidé na Romy vinu za dnešní pandemii. Toto dokládá i analýza 550 článků, které píší o Romech v souvislosti s pandemií, o níž na konferenci hovořil Dan Pavel Doghi, ředitel Kontaktního centra pro Romy a Sinty (OSCE-ODIHR).

Romští novináři jsou především novináři

Novináři z romské komunity se na konferenci shodli, že bývají někdy obviňováni z předpojatosti když píší o romských tématech. “Novinářům z Londýna by nikdo nezakazoval psát o Londýně,” ohrazoval se proti tomuto postoji Jake Bowers, romský novinář z Velké Británie. Nicméně, romští novináři by měli také psát o jiných tématech, neměli by psát pouze o Romech. “Jsme především novináři, nejen romští novináři,” vysvětluje Dalibor Tanič, novinář z Bosny a Hercegoviny.

Lisa Smith, editorka časopisu The Traveller´s Times, popsala nutnost čelit stereotypům publikováním pozitivních příběhů jako reakce na obvyklé negativní vykreslování Romů a Travelerů v britských mainstreamových médiích. 

Na to však Gwendolyn Albert reagovala tím, že pozitivní příběhy jen stěží změní přesvědčení lidí, kteří šíří na internetu nenávist. “Toto břemeno by neměly nést lidé, kteří jsou cílem této nenávisti,” řekla Albert.

Svoboda slova vs. nenávistné projevy

Jedním z mnoha dalších témat, které na konferenci zazněly, byla hranice mezi nenávistnými projevy a svobodou slova. “Svoboda slova neznamená zbavení se zodpovědnosti,” řekl například Mustafa Jakupov z ERGO Network. “Musíme respektovat svobodu slova, ale musíme současně stanovit limity antidiskriminačních opatření,” souhlasila Selma Dizdarevic, členka rady organizace International Network Against Cyber Hate (INACH) a spolupracovnice organizace ROMEA.

Zjelko Jovanovic vidí nenávistné projevy proti Romům a jiným minoritám jako propagandu extrémně pravicových skupin, která má za cíl nahradit demokracii autokracií. “Oni si použijí určitou demokratickou zásadu a obrátí ji proti demokracii. Jako například svobodu slova,” řekl Jovanovic. 

Účastníci se dotkli mnoha dalších důležitých oblastí, jako například nového fenoménu “eko” organizací, které iniciují násilí vůči Romům v souvislosti s ochranou zvířat nebo znevýhodnění romských dětí z chudších vrstev při současném online vzdělávání, kdy je potřeba mít přístup k počítači.

“Existuje zde celá generace malých romských hrdinů, kteří jsou nyní v izolaci a nemají přístup k technologiím nutným ke vzdělávání,” varovala Katalin Barsony, romská filmařka z Maďarska. Mustafa Jakupov dále zmínil takzvaný “nevědomý” anticikanismus, šířený lidmi, kteří na internetu sdílejí rasistické vtipy či jiné informace, způsobují však stejnou škodu v online prostoru jako ti, kteří tak činí vědomě. 

Týká se to nás všech

Celkové poselství konference shrnula Gwendolyn Albert: “Je důležité vnímat Romy jako naše spoluobčany, sousedy, za nimiž je třeba stát. Když se neohradíme, bude se toto zlo týkat stále větší skupiny lidí. Nenávist je nekonečná, když se jí nepostavíme.”