Vězenkyně koncentračního tábora u soudu podala ruku obžalovanému příslušníku SS. Gesto usmíření pobouřilo oběti holokaustu
Devětačtyřicet spolužalobců z řad obětí holokaustu se dnes
ohradilo proti usmiřovacímu gestu další vedlejší účastnice soudu s
někdejším dobrovolníkem jednotek SS Oskarem Gröningem, který pracoval v
nacistickém koncentračním táboře Osvětim. Eva Korová, na níž v Osvětimi
prováděl lékařské pokusy Josef Mengele, totiž obžalovanému v soudní síni
na usmířenou podala ruku.
Proces s třiadevadesátiletým Gröningem, který je obžalován z
podílu na smrti 300.000 Židů, začal minulý týden v Lüneburgu. Obžalovaný
na úvod uznal morální odpovědnost, o kriminální vině podle něj ale musí
rozhodnout soud. Začátek procesu sledovala také 81letá Korová, která
přicestovala až ze Spojených států. Její podání ruky v neděli ukázala ve své večerní talk show za účasti Korové televize ARD.
Ostatní vedlejší účastníci procesu však pro takový přístup nemají
pochopení. "Nemůžeme panu Gröningovi odpustit účast na vraždě našich
příbuzných a dalších 299.000 lidí – zvláště když dosud necítí žádnou
trestněprávní vinu," uvedli žalující prostřednictvím svých právních
zástupců Thomase Walthera a Corneliuse Nestlera.
Walther a Nestler jménem svých 49 mandantů, kteří rovněž přežili
Osvětim, viní Korovou ze svévolné rehabilitace Gröninga. "Být vedlejší
žalobkyní jménem zavražděných a využívat této role k veřejně
inscenovanému osobnímu odpuštění – to nejde dohromady," prohlásili
právníci.
Podle listu Hannoversche Allgemeine Zeitung vedlejší účastníky
procesu rovněž pobouřilo i nedělní vystoupení Korové v televizi. Žena
totiž potvrdila, že Gröningovi odpouští.
"V tomto trestním řízení jde především o dokumentaci desetiletí trvajícího selhávání justice," zdůraznili Nestler a Walther.
Pokud bude Gröning shledán vinným, hrozí mu nejméně tři roky
vězení. Proces, který je považován za jeden z posledních velkých soudů s
činiteli z dob nacistické éry, je naplánován do 29. července.
Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil
do roku 1944. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo
násilností, prohlížel zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z
nich peníze. Ty pak posílal do Berlína.
