Většina útočníků na Kapitol nepatřila k organizovaným skupinám. Podle vědců šlo o masovou radikalizaci
Téměř 90 procent lidí stíhaných kvůli účasti na lednovém útoku na sídlo amerického Kongresu nebylo napojeno na žádnou organizovanou ozbrojenou nebo extremistickou skupinu. Ve své zprávě to uvedli badatelé z Univerzity George Washingtona, podle nichž je takový závěr znamením “masové radikalizace” mezi podporovateli exprezidenta Donalda Trumpa.
Výzkumníci prošli soudní dokumenty ve všech případech spojených s násilnostmi z 6. ledna, které byly veřejně k dispozici. Přišli na to, že více než polovina osob čelících federálnímu stíhání kvůli útoku na Kapitol plánovala účast na demonstraci bez doprovodu dalších lidí, někteří o své cestě do Washingtonu ani neinformovali svoje blízké. Jen 33 z 257 stíhaných, jejichž složky vědci zkoumali, pocházelo z prostředí krajně pravicových ozbrojených skupin, jakými jsou například Proud Boys (pyšní hoši) či Oathkeepers (strážci přísahy).
To, že mezi podezřelými útočníky převládali neorganizovaní jednotlivci, je podle zprávy důležité pro pochopení nepokojů v Kapitolu jako součásti “různorodé a roztříštěné hrozby vnitřního terorismu”. Zjištění také podtrhuje rizika představovaná takzvanými “vlky samotáři”, jejichž úmysl spáchat útok je těžké zachytit, protože o něm často s nikým nemluví, uvádí zpráva.
Asi třetina všech stíhaných se demonstrace zúčastnila se svými příbuznými, ať už s rodiči, manželkou nebo sourozenci. Podle zprávy je to znamením toho, že se v rodinném prostředí lidé často podporují v postupující radikalizaci a vysoce rizikovém až násilném aktivismu.
Většina stíhaných však přijela do Washingtonu 6. ledna sama. Někteří z nich byli přívrženci konspirační teorie QAnon, jiní pouze věřili nepravdivým tvrzením Trumpa o údajných volebních podvodech a volbách “ukradených” demokraty.
Specialista na radikalizaci Michael Jensen řekl listu The Guardian, že jej závěry zprávy nepřekvapují. “To, čeho jsme byli svědky 6. ledna, nebyl ojedinělý extremistický komplot. Byl to konkrétní případ masové radikalizace, která se proměnila v konkrétní případ masové mobilizace,” řekl.
Trumpem opakovaná nepodložená tvrzení ohledně volebních podvodů, která se jeho týmu nepodařilo prokázat, úspěšně radikalizovala “možná miliony jedinců, kteří kolektivně přijali extremistické stanovisko” k legitimitě celých voleb.
Dřívější studie Chicagské univerzity došla rovněž k závěru, že k organizovaným skupinám patřilo poměrně málo osob stíhaných za útok na sídlo Kongresu. Badatelé v ní přitom upozornili, že vzhledem k situaci nebudou fungovat klasické protiteroristické postupy, mezi něž patřilo například zatčení členů extremistických skupin a sledování jejich aktivity. Ke zvládnutí současné složité situace budou zapotřebí přístupy, jež povedou ke zmírnění hněvu mezi širokými vrstvami běžného obyvatelstva, uvedli tamní badatelé.
